Hlavní stránka Info a média Komentáře Filip Ušák: Může Ústecko někdy nebýt poslední?

Filip Ušák: Může Ústecko někdy nebýt poslední?

4. 8. 2020

Tak jako platí, že kolona jede rychlostí nejpomalejšího vozidla, je podobný příměr vhodný i u prosperity jednotlivých zemí. Země je tak vyspělá, nakolik je bohatá její nejchudší periferie.

Filip Ušák: Může Ústecko někdy nebýt poslední?

Filip Ušák: Může Ústecko někdy nebýt poslední?

Asi nemusím příliš rozepisovat, jaký region je v Česku onou periférií. Kde je nejvyšší nezaměstnanost, kriminalita, míra odstěhovávání, rozvodovosti, potratů, nedokončeného základního vzdělání nebo naopak nejnižší množství podnikatelů apod. Ústecký kraj se v rámci České republiky propadá statistikami a dostat se z toho problému nebude vůbec jednoduché. Jen pro představu, za posledních 5 let jsme se propadli v HDP na osobu vůči průměru České republiky ze 78 % na 70 %. Recepty jak zvednout Ústecký kraj spočívají především v inspiraci podobnými regiony na západ od našich hranic. Baskicko, Porůří nebo sever Anglie jsou regiony s podobnými příběhy hodné následování. Můžeme vycházet z teoretických pouček, v tomto případě třeba knihy amerického politologa Putnama „Making democracy work“, který porovnával rozdíly mezi chudým jihem Itálie a bohatým severem.

Psal jsem o tom již v dubnových STANovinách, ale podle mě je to fakt důležité. Putnam dospěl ke třem závěrům, v čem je mezi nimi rozdíl. Když se je pokusíme aplikovat na náš region, tak zjistíme, že to jde... když se chce…

A) Funkční samospráva. Je potřeba, aby krajský úřad a městské úřady fungovaly, jak mají. To znamená, aby jejich rozhodování bylo předvídatelné, rychlé, spravedlivé a efektivní. Tímto velkým domácím úkolem je třeba začít, chceme-li měnit Ústecký kraj a natahovat ruce pro peníze, ať už do Prahy či do Bruselu. Memento rozkradeného ROP Severozápad nebo nejrůznějších pochybení stavebních úřadů při plánování třeba D8 je toho dobrým důkazem. Ústecký kraj si sám nechal zpracovat od renomované auditorské společnosti Deloitte personální audit krajského úřadu, který pojmenoval problémy a nastínil řešení. Vedení kraje jej však nechalo ležet v šuplíku. Volby jsou dobrou příležitostí jej oprášit. Důvěra občanů v rozhodování politiků a úředníků musí být klíčem ke změně charakteru regionu

B) Finance - přímé státní investice, evropské kohezní fondy, systém finančního zvýhodnění strukturálně postiženého kraje přes rozpočtové určení daní. Kraj musí jasně vědět, co chce (to trochu souvisí s tou funkční samosprávou), a musí si být schopen o to říct. Je prioritou rychlodráha, která propojí Ústí nad Labem s Prahou za 30 minut jízdní doby? Je jí rychlé propojení východ- západ kapacitní silnicí a rychlou železnicí? Je jí kvalitní vysoké školství, učňovské a středoškolské obory, které budou připravovat absolventy pro budoucí zaměstnání v místních například strojírenských fabrikách nebo sestřičky v krajských nemocnicích? Je prioritou kvalitní a dostupné zdravotnictví ve všech částech kraje, aby například příběh rumburské nemocnice byl neopakovatelným mementem, které se nebude opakovat například v Žatci... No, asi je těmi prioritami všechno dohromady plus ještě další desítky, ale je třeba se na nich dohodnout a sjednotit, aby jimi i na příští dotační období nebyla golfová hřiště zdejších bossů. To je základní rozdíl mezi Ústím a Ostravou. Zatímco Ostraváci v Praze táhnout za jeden provaz, protože jsou z Ostravy, tak něco podobného u nás v kraji opravdu nehrozí. Zeptejte se, kolikrát se setkali za poslední rok dva, tři zvolení poslanci a senátoři s vedením Ústeckého kraje... Už tomu pár let bude, prý není zájem... A přitom by byla témata, například ono rozpočtové určení daní, které je pro náš kraj nastaveno extrémně nevýhodně. Dostáváme o více než 2000 korun na osobu méně než kraj Vysočina. V absolutních číslech to dělá více než 2 miliardy korun každý rok. To vše kvůli špatně nastavenému vzorečku. V současné době se diskutuje nastavení kohezní podpory EU postiženým regionům a Ústecký kraj by opět měl stát s praporem v čele tohoto boje a argumentovat oním HDP a snahou o podporu toho nejpostiženějšího regionu.

C) Sociální kapitál - tento poměrně odborný termín říká jedno jediné. Aby se tu lidem dobře žilo a aby odsud neodcházeli. V tom vidím klíčovou prioritu krajské samosprávy, která v sobě zahrnuje poměrně rozmanité věci, jako je třeba podpora startovacích bytů pro mladé rodiny nebo naopak seniorského bydlení. Podpora spolkové činnosti a veškerých prvků aktivního života a občanské angažovanosti. Obchody, pošty, policie, dopravní spojení, spolky, kulturní akce, prostě vše, co je solí života lidí v komunitách. Obdivuji starosty obcí, kteří dokáží v našem vykořeněném regionu dělat neskutečné zázraky, jako je třeba obec Lipová ve Šluknovském výběžku, která právě díky společenskému životu vyhrála v loňském roce titul vesnice roku České republiky.

V řadě měst - Krásná Lípa nebo nově třeba České Kamenice - dávají za korunu parcely pro lidi, kteří se tam upíší k trvalému bydlišti. I to je cesta. Všechny tyto tři faktory spolu souvisí a vzájemně se propojují. Již zmíněnému zdravotnictví v Ústeckém kraji by například pomohla změna úhradové vyhlášky, která by usnadnila zdravotní péči v regionech. Aby například veškeré zdravotnické úkony prováděné ve strukturálně postižených regionech (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský kraj) byly bonifi kovány 10% zvýhodněním. To by pomohlo fi nancím v regionu i sociálnímu kapitálu - lépe řečeno přilákání lékařů a zdravotníků do regionu. Důležité starostenské téma „decentralizace státní správy“ přenesením některých úřadů do regionů je také silně prorůstovým opatřením. Čím více lidí se stabilním příjmem bude v regionu pracovat a žít, vydělávat a utrácet, tím bude region nejen ekonomicky bohatší. Ale o tom zase příště...

Autor: Filip Ušák, volební lídr Starostů a nezávislých do krajských voleb v Ústeckém kraji