Hlavní stránka Info a média Komentáře Eva Volfová: Zelená dohoda je dobrý směr pro nás i pro Evropu

Eva Volfová: Zelená dohoda je dobrý směr pro nás i pro Evropu

1. 7. 2022

Zelená dohoda je celistvá strategie, která přináší vizi pro další směřování Evropy. Reaguje na aktuální hrozby, ke kterým patří klimatická změna, ztráta biodiverzity, znečištěné prostředí, degradace krajiny. Zelenou dohodu si vyžádaly členské státy ve snaze o klimatickou neutralitu, na základě toho vznikla, byla připomínkována, schválena v roce 2021. Už minulá vláda se k Zelené dohodě zavázala. Nyní není proč váhat. V naplňování opatření bychom měli i zrychlit.

Eva Volfová: Zelená dohoda je dobrý směr pro nás i pro Evropu

Eva Volfová: Zelená dohoda je dobrý směr pro nás i pro Evropu

Proč něco měnit?

Zelená dohoda zkouší zatáhnout za záchrannou brzdu a umožnit naše další přežití. Je nepochybné, že změna klimatu probíhá a otepluje se. Kromě toho máme problém s vysychající krajinou, narušenými ekosystémy, degradací půd, znečištěním atd. Přes probíhající úsilí o ochranu životního prostředí se v minulosti nepodařilo nepříznivé trendy zvrátit a rozsah problémů je pořád více alarmující.

Energetika v popředí zájmu

Nejvíce vzrušených debat v současnosti se týká energetiky. Naše energetika potřebuje proměnu. Musíme zvažovat bezpečnost zdrojů a hledat dlouhodobá udržitelná řešení. Ruku v ruce musí být energie více bezpečná i čistá. Potřebujeme lépe hospodařit s tím, co máme, zaměřit se na úspory a zvýšit energetickou efektivitu. Nezbytný je odklon od fosilních paliv a podpora nových obnovitelných zdrojů. Nepůjde to bez narovnání cen a podpory decentralizace. Nejvíce aktuálním zdrojem je solární energie. Potřebujeme také investovat do výzkumu a inovací, do rozvoje sítí, připravit se na vodíkovou energetiku, biometan.

Řadu těchto změn jsme mohli a měli udělat dávno, teď nás k rychlejšímu tempu a zásadnějším řešením donucuje válka a její důsledky. Potřebujeme se zbavit energetické závislosti na Rusku – především nahradit plyn obnovitelnými zdroji. 

Systémová řešení, aneb stát by měl jít příkladem

Často se debata stáčí směrem k individuální zodpovědnosti a řešením, kterými může přispět jednotlivec. To je určitě zásadní, ale stát odpovídá za významnější podíl a měl by nastavit kurz, ke kterému se pak mohou připojit obce, podniky a další subjekty. 

Největších úspor se dá dosáhnout v průmyslu a dopravě, ale i ve stavebnictví. Kdy bude samozřejmostí, že všechny veřejné budovy jsou nízkoenergetické, umí hospodařit s dešťovou vodou, zkrátka fungují „zeleně“? 

Potřebujeme odstranit bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů, umožnit rozvoj komunitní energetiky, podporovat bioplynové stanice.  Krajinu zase může stát významně ovlivnit šetrným hospodařením ve státních lesích nebo nastavením zemědělských dotací, které dále nedegradují půdu, vodní režim, biodiverzitu, ale zajišťují péči o krajinu. Zásadní je i solidarita mezigenerační – čím více CO2 vypustíme do atmosféry my nyní, tím větší oteplení a s ním spojené problémy budou řešit další generace. 

Co mohou dělat obce a samosprávy?

Pokud má Zelená dohoda fungovat, musí být naplňována doslova ve všech koutech naší země. Obce mohou pomoci v projektech úspor i instalace obnovitelných zdrojů. Opět mohou jít příkladem a postarat se napřed o své budovy. Mohou pomoci organizovat projekty komunitní energetiky, ta může pomoci i se sociálními dopady. Lidé budou mít vlastní elektřinu, která je levnější, efektivněji ji využívat v místě, což zamezí ztrátám při přenosu.

Obec může také realizovat mnoho prospěšných projektů péče o přírodu a krajinu, například vracet vodu do krajiny obnovou pramenišť a mokřadů - členěním krajiny a zlepšováním prostupnosti nebo péčí o biodiverzitu, například vyřezáním křovin, sečením, zavedením pastvy…

Zelená dohoda nám může pomoci zvládnout přechod na čistou energii, ale i zlepšit ekosystémové funkce v krajině, zvrátit pokles biodiverzity. Jsme ve fázi praktické diskuse o tom, jak co nejdříve její cíle splnit. 

Autor: Eva Volfová, náměstkyně ministryně životního prostředí