Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Z historie Ohlédnutí za činností letopisecké komise na konci funkčního období

Ohlédnutí za činností letopisecké komise na konci funkčního období

 

           Mgr. Martin Slepička

Do odpovědné veřejné funkce předsedy letopisecké komise jsem byl na návrh starosty MOb Hrabová Igora Trávníčka jmenován Radou městského obvodu Hrabová (usnesení 36/765.) uprostřed volebního období 2014–2018 dne 2. března 2016 ve svých 22 letech bez jakýchkoliv zkušeností politických, již však ne odborných. Stalo se tak po přátelské schůzce s panem starostou, kde jsem mu nastínil své představy o možných plánech a činnosti komise, jež jsem se snažil po celou dobu funkčního období následně naplňovat.

  Protože jsem byl do funkce jmenován po bývalém starostovi Mgr. Rostislavu Naďovi, který neměl pro svůj náročný post dostatek času a zaujetí pro další práci v komisi, nalezl jsem komisi dle mého názoru v rozkladu. Jedinou činností členů komise bylo vypracovávání kronikářských záznamů a jeho přepisování do ruční kroniky bez schvalování orgánů obce. Pokud je mi známo, komise se až do mého jmenování nikdy nesešla, zápisy z jednání komise neexistovaly, nebyly zveřejňovány na obecních webových stránkách, jakékoliv usnesení či doporučení radě bylo nemyslitelné, vytvoření čehokoli hodnotného vyjma kroniky asi jen snem. Tehdejší kronikář Jaroslav Michalkovič žil v Čeladné a chystal se skončit, jím připravované kronikářské záznamy byly Mgr. Markétou Orkáčovou, toho času na mateřské dovolené, přepsány do ručně vedené kroniky s žádoucími úpravami po rok 2012.

  Po mém jmenování se začala komise scházet na jednáních, začaly být vypracovávány zápisy z jednání, zveřejňovány na obecních stránkách, začala být postupně plánována a co je nejdůležitější – realizována! Na podzim roku 2016 se po odchodu kronikáře J. Michalkoviče stal novým členem komise a kronikářem Mgr. Ivo Šupčík, jež se po nebytném zaškolení ujal nelehkého úkolu poprvé vypracovávat kronikářský záznam, ačkoli takřka po celý rok 2016 nebyl kronikářem. Navíc se kronikářský záznam začíná vždy vypracovávat až po dovršení celého roku a zahrnuje korespondenci, výroční zprávy a dlouhou revizi, takže je vždy hotov až na konci roku následujícího. Tak i nyní se završuje psaní kronikářského záznamu za rok 2017, který by měl být hotov do 31. 12. 2018. Jsem rovněž rád, že se mi podařilo zajistit i takovou maličkost jako je naplňování zákona o kronikách obcí – schvalování kronikářského záznamu orgány obce, tj. příslušnou Radou městského obvodu Hrabová.

  Ve spolupráci s šéfredaktorem Hrabovských listů Mgr. Petrem Žižkou začaly vycházet reportážní články kronikáře zachycujícího významné události v obci a (nejen) mé články o historii Hrabové představující dle mého názoru hodnotný přesah obecního periodika popisující již zapomenuté události a osobnosti místa, kde žijeme. Tak se občané mohli v letech 2016–2018 dočkat článků nejen mých: Putování naší obcí od třináctého století po dnešek, Hrabovské rybníky jsou součástí dějin naší obce: chovali se v nich kapři, štiky, líni, okouni i úhoři, Svatá Kateřina Alexandrijská, patronka naší obce, Hrabová a Paskov, dvě obce s provázanou historií a také dvě obce, které letos oslaví kulaté výročí, Hrabovou sužovaly povodně po staletí, Základní škola slaví 60. výročí otevření nové budovy, Plukovník Fridolín Gemrot, hrdina Royal Air Force, Jan Buchal – hrabovská oběť politického procesu s dr. Miladou Horákovou, Hrabovské památné lípy, „Ostravský Foglar“ Karel Líba, Hrabovský starosta Ludvík Staněk se zasloužil o kulturní rozvoj Ostravska, ale i Iva Šupčíka Kateřinská pouť očima kronikáře obce, Husím brkem bych psát neuměl, říká hrabovský kronikář; K neuvěření – zažil jsem v Hrabové nával…

  Pouze jedinečná historie je totiž to, co Hrabovou odlišuje od okolních obcí, obvodů a měst.

  V roce 2017 členové letopisecké komise ve velkém přispěli obci nejen oslavami hrabovského výročí. S Petrem Žižkou jsem se podílel na pěkné Naučné stezce Viléma Závady i informační brožuře Ostrava-Hrabová. Vesnice na kraji města. Mgr. Markéta Orkáčová zase vypracovala informační prospekt Slavnosti městského obvodu Hrabová 1.–2. září 2017. K výročí Hrabové v září 2017 komise zorganizovala rovněž přednášku Mgr. Dalibora Janiše, Ph.D., který i pro hrabovskou veřejnost zdůvodnil názor současných badatelů týkající se první písemné zmínky o Hrabové v roce 1267.

  Nelze se rovněž nezmínit ani o první výstavě (Hrabovské obecní a jiné kroniky) takřka všech známých cenných hrabovských obecních, farních i spolkových kronik včetně první hrabovské kroniky z první Československé republiky (Hrabovské obecní a jiné kroniky), která se do Hrabové vrátila po dlouhé době. Výstava byla doprovázena unikátními historickými fotografiemi připravenými Miroslavem Houžvičkou.

  S největším ohlasem se setkala rozměrná kolektivní monografie Historie obce Hrabová. Dějiny památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost, jejíž velký náklad 500 ks se vyprodal do tří měsíců. Tato kniha, jejímž jsem se stal editorem i hlavním autorem, byla připravena respektovanými odborníky, přinesla 155 fotografií, a jakožto první v mnoha oblastech kodifikovala historii Hrabové. Vznikla především díky mé píli a odborné motivaci, ale svůj díl na ní nese i místní samospráva v čele s panem starostou Igorem Trávníčkem a stovky místních občanů. Dovolím si tvrdit, že takovou knihu nemá minimálně v regionu snad žádná obec či obvod. Po staletí bude kniha sloužit jako základní příručka dějin Hrabové.

  V roce 2018 komise navázala na svou vlastní přednáškovou činnost (Mgr. Martin Slepička – Příspěvek k historii a pamětihodnostem hrabovského dřevěného kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Přednáška. Česká republika, Ostrava, Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, 13. prosince 2017; Povídání o dějinách hrabovského kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Přednáška. Česká republika, Ostrava, Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, 24. července 2018; Příběh znovuzrozeného dřevěného kostela sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové. Přednáška. Česká republika, Odry, Muzeum Oderska, 26. září 2018) organizací přednášek na ÚMOb Hrabová: příprava přednášky dr. Jana Saheba o Hrabové a okolí v době umírajícího času a za třicetileté války (1618–1648) v lednu 2018; příprava přednášky doc. Ivy Málkové o Hrabovském básníku Vilému Závadovi v únoru 2018; příprava přednášky dr. Ondřeje Koláře o Ostravsku a okolí za Velké války 1914–1918 v září 2018; příprava přednášky prof. Aleše Zářického o První světové válce, příčinách a důsledcích v říjnu 2018.

  Nelze se ani nezmínit o zpovídání hrabovských pamětníků a psaní biografických hesel do slovníku mnou a Mgr. Ivo Šupčíkem a především o nové publikaci menšího rozsahu Hrabová v čase první světové války a formování samostatného Československa 1914–1919 připravené k oslavám 100. výročí od vzniku Československa v Hrabové.

  Bohužel vše nebylo v komisi růžové. Dle mého názoru Mgr. Markéta Orkáčová neplnila pro svou vytíženost řádně své povinnosti člena komise a přes několikeré upozornění nepřepisovala řádně a včas kronikářské záznamy, na což jsem byl nucen jako předseda komise osobně upozornit na obecní radě v únoru 2018. Díky její neúčasti na třech jednáních komise (od srpna 2017 po březen 2018) přes řádná pozvání, doložená emaily radě, byla v dubnu 2018 na vlastní žádost Radou městského obvodu Hrabová odvolána. Následkem čehož došlo k nepravdivým „odvetným krokům“ otce Ing. Milana Orkáče a bratra Ing. Radomíra Orkáče, díky nimž jsem podal žalobu k Okresnímu soudu v Ostravě.

  Psáno v čase 100. výročí Československa po vydání nové obecní publikace Hrabová v čase první světové války a formování samostatného Československa 1914–1919.

Mgr. Martin Slepička, předseda Komise letopisecké Rady městského obvodu Hrabová

člen Klubu přátel Hrabové