Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 44 Alergie a očkování – jde to dohromady?

Slovo lékaře 44 Alergie a očkování – jde to dohromady?

    Alergie jsou nejčastější civilizační onemocnění s rostoucí incidencí. Do 10 let bude mít polovina obyvatel Evropy nějakou formu alergie. Nejvíce přibývá těžkých forem potravinových alergií a anafylaktických reakcí, o něco pomaleji přibývají formy alergií v dýchacích cestách a posunují se do nižších věkových kategorií. Vznik nových alergií umožňují tři základní faktory: a) genetické faktory  (tzv. rodinná dispozice) b) faktory vnějšího prostředí (strava, znečištění ovzduší, infekce aj.) c) faktory vnitřního prostředí (hormonální vlivy, stres aj.). Imunitní systém nadměrně reaguje proti různým faktorům z vnějšího prostředí. Alergen již dnes umíte identifikovat. Posun alergických projevů z trávicího traktu a kůže do dýchacího systému se označuje jako atopický (alergický) pochod.

    Důležitá je primární prevence vzniku alergií - porod přirozenou cestou, kojení co nejdéle nebo alespoň výživa kojence hypoalergenními mléčnými náhradami, vyloučení pasivního kuřáctví. Využívá se nově i tzv. okno imunologické tolerance – postupné zavádění nemléčných potravin od 4. měsíce života dítěte souběžně s kojením.

    K účinným nástrojům léčby náleží  alergenová imunoterapie, vitamin D a polynenasycené mastné kyseliny, prebiotika a probiotika a očkování vybranými vakcínami. Očkování dokáže redukovat vznik alergického onemocnění u některých vakcín. Velké studie nezvratně dokázaly, že očkování nemá souvislost s nárůstem alergických onemocnění. Přechodné případné zhoršení např. ekzému je jen dokladem aktivace imunitního systému po očkování, nikoliv reálným příčinným stavem. Naopak očkování je součástí moderního managementu alergických onemocnění.

    Alergické reakce na očkování jsou předmětem zájmů tzv. internetových matek, které úporně hledají na sítích jakékoliv argumenty o škodlivosti vakcinace. Situace došla tak daleko, že ČR byla vyřazena WHO ze seznamu bezpečných zemí v rámci infekčních onemocnění dětí. Spalničky v roce 2010 se na našem území vůbec nevyskytly, dnes jsou jich stovky případů, vč. místních epidemií. Na příčině je kromě „vyvanutí“ ochrany jednorázovou trivakcínou  u dospělých a cestovního ruchu především odmítání nebo odsouvání vakcinace dětí. U hexavakcíny klesla proočkovanou na 93%, u trivaxiny (spalničky, zarděnky, příušnice) dokonce pod 90%, přičemž k dokonalé ochraně je zapotřebí hodnota kolem 98%. U trivakcíny vyšlo ministerstvo zdravotnictví matkám – odkládačkám termínu očkování vstříc tím, že posunulo hranici povinného očkování z 15 na 18 měsíců vyhláškou z r. 2017. Dokonce v posledních měsících byly zachyceny snahy o přemlouvání pediatrů k vystavení falešných potvrzení pro rodiče o proběhlé vakcinaci (pro přijetí dítěte do školky, dětského kolektivu apod.). Takové konání už hraničí s trestným činem vzhledem k přímému ohrožení vlastního dítěte těchto „aktivistických“ rodičů, ale i ostatních dětí v kolektivu.

    Alergické reakce po očkování jsou velmi vzácné. Jsou kožní (otok, zarudnutí) nebo generalizované (kopřivka). Vážnější reakce jsou zcela vzácné (např. anafylaxe), cca 1: 1.000 000 podaných vakcín. Takový vzácný výskyt  znamená kontraindikaci pro danou vakcínu, nikoliv pro další očkování obecně. Za alergické reakce po očkování nezodpovídá většinou účinná látka ve vakcíně, ale spíše přídatné látky typu vaječných a kvasinkových proteinů, antibiotik (neomycin), konzervantů a stabilizátorů (želatina). Všechny tyto látky výrobci postupně minimalizují a tyto vakcíny lze používat i u dětí s alergií na vaječné bílkoviny. Závěrem vyplývá, že dnes alergická onemocnění nepředstavují kontraindikaci pro očkování, ani pro odklad vakcinace.

   Atopický ekzém u dětí je několikanásobně častější proti dospělé populaci. Děti s ekzémem by měly být očkovány všemi vakcínami v rámci národního imunizačního programu bez zbytečných odkladů. Vhodné je očkovat ve chvíli, kdy je ekzém v remisi (relativně v klidu). Ekzematici mají vyšší riziko komplikovaného průběhu varicelly, proto je indikováno očkování proti varicelle vždy dvěma dávkami vakcíny.

   Alergici by tedy měli absolvovat očkování všemi vakcínami v rámci imunizačního programu. Doporučuje se i doplňkové očkování – každoročně zejména proti chřipce, která je pro alergiky mnohem nebezpečnější proti zdravé populaci. V ČR je očkování proti chřipce u alergiků s astmatem nebo CHOPN hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Mezi doporučená doplňková očkování patří i očkování proti herpes zoster (pásový opar) a černému kašli (petruse), které lze spojit s očkováním proti tetanu a záškrtu do jedné vakciny. Doporučuje se očkování proti pneumokokům pro dospělé, které je u nemocných s CHOPN přímo indikované.

Zdroj: Alergie, astma, bronchitida. Tigis 2019

Leden 2020

MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.