Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 38 Skvělý úspěch naší lékařské vědy

Slovo lékaře 38 Skvělý úspěch naší lékařské vědy

   

Brzlík (thymus) je unikátní lidský orgán, který produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou velmi důležitou složkou imunitního systému. Je nepostradatelný pro vývoj tzv. T - lymfocytů, což jsou imunitní buňky, které jsou součástí získané (specifické, adaptivní) imunity. Umí naše tělo ochránit a zbavit buněk, které jsou napadené viry, parazity nebo nádorovým bujením. Thymus je umístěn za hrudní kostí. Je relativně velký u dětí a svou velikost si udržuje přibližně do puberty. S přibývajícím věkem se zmenšuje a je nahrazován tukovou tkání. Většinou váží v dospělosti jen kolem 5 gramů. Pokud dojde k odstranění brzlíku v dětství, má to velmi negativní dopad na imunitní systém, pokud v dospělosti, obejde se to bez následků. Latinské jméno thymus dostal brzlík údajně dle své siluety, která připomíná list tymiánu. Je rozdělen na dva laloky, v jejichž centru je dřeň a na povrchu kůra.

    Nejmodernější lékařská věda vidí budoucí význam brzlíku v případech, kdy organizmus ztratil svou vlastní obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Takové případy vidíme při onemocnění AIDS, některých druzích rakovinného bujení, především u leukémie, která je spojena s destrukcí kostní dřeně při léčbě tohoto druhu rakoviny ozařováním.

    Čeští vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli umělý orgán, který by do budoucna mohl navrátit imunitu lidem s leukémií a AIDS. Jedná se o kompozit z mikro – a nanovláken, je svou strukturou podobný přírodní mezibuněčné hmotě a stimuluje buňky k jejich růstu. Tento umělý tkáňový nosič je utvořen z biodegradabilního polymeru, který se   po splnění svého úkolu sám rozpadne v těle na deriváty, které umí organizmus odbourat  nebo vyloučit. Tím odpadá jedna operace, spojená s případným vyjmutím umělého brzlíku z těla po splnění jeho funkce. Vedoucími osobnostmi výzkumu jsou Jakub Erben a vedoucí katedry netkaných textilií TUL Jiří Chvojka, kteří s kolektivem vyvinuli tyto unikátní tkáňové nosiče – tzv. scaffoldy pro americké partnery ze Sloanova a Ketteringova výzkumného centra (New York). Na scaffoldech američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu, který je jakousi jednoduchou verzí lidského brzlíku se stejnou funkcí a velmi podobnou mikroanatomií. Zatím se testy provádějí na myších s nadějnými výsledky. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici omezené množství.

Jedná se o skvělý příspěvek našich vědců v rámci světového medicínského výzkumu, který dokládá nejvyšší úroveň některých našich vědeckých pracovišť.

Zdroj: Věda a výzkum, 2019

Srpen 2019

MUDr. R. Gromnica, Ph.D.