Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 31 Hippokratova přísaha – mýty a skutečnost

Slovo lékaře 31 Hippokratova přísaha – mýty a skutečnost

    Jde o slavný starověký historický text. U laiků, některých zdravotníků, novinářů a publicistů stále přetrvává utkvělá představa, že všichni začínající lékaři povinně skládají Hippokratovu přísahu při ukončení studia medicíny při slavnostní promoci. Také si to myslíte? Pokusím se vám objasnit v následujících řádcích jaká je skutečnost.

    Vznik Hippokratovy přísahy historikové datují před 2400 lety. tj.  ještě před náš letopočet do období starověké antiky. Vlastní přísaha začíná vzýváním boha Apollona, slavného starověkého lékaře Asklepiona, Hygieiu, Pontaklína a ostatních dnes už pozapomenutých bohů za svědky, že slibující adept medicíny bude přísahu dodržovat.

V další kapitole přísaha uvádí: „Toho, kdo mě naučil lékařskému umění, si budu vážit jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat, když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně i jeho potomkům“. Jako externímu učiteli na lékařské fakultě mi osobně zní tento slib velmi nadějně, ale bohužel v dnešních podmínkách – jak jistě uznáte - nereálně.

„Potomky svého učitele (myšleno jen syny, ženy tehdy nestudovaly) naučím veškerému umění lékařskému bez odměny a zápisu. Nikomu nepodám léku smrtícího, ženě nepodám škodlivého čípku“ (myšlena tehdejší metoda k přerušení těhotenství). „Nebudu nikdy vyjímat kamene (řez na kámen v močovém měchýři), ponechávaje tento výkon mužům tohoto zaměstnání. Nebudu řezat lidské tělo“. Z uvedených citací tedy jasně vyplývá, že Hippokratova přísaha diskvalifikuje všechny operační obory. „Cokoliv uvidím nebo uslyším v léčení, vše smlčím, považuje tyto věci za tajemství“ Jedná se o akcentaci lékařského tajemství - dnes nesplnitelný požadavek, jelikož medicína je dnes týmovou prací a výkony povinně hlásíme pojišťovnám.

    Během uvedených 2400 let došla přísaha postupně k mnoha změnám. Zachoval se např. slib (sponzi) pražských mediků z  roku 1622. V té době jezuité obnovili činnost lékařské fakulty. Přísahalo se tehdy na neposkvrněné početí. To bylo zrušeno až za osvíceného císaře Jozefa II. Nově se pak přísahalo na královský majestát, příslušnost univerzitě a v závěrečné formulaci se slibující dovolával Boží pomoci.

    Ke sjednocení všech lékařských titulů až k  jednomu univerzálnímu titulu MUDr. (Medicinae Universitae Doctoris) došlo až v novém rigorózním řádu 15. 4. 1872. Nositelé titulu MUDr. jednotně skládali nový slib, který ovšem z  původní Hippokratovy přísahy obsahoval jen zlomky (Svobodný, P.: Dějiny Univerzity Karlovy I., Praha, 1995).

    Jak medici přísahali po 2. světové válce v období socializmu mají mnozí z nás ještě v paměti. Všichni zdravotníci přísahali budovat socialistické zítřky a radostnou cestu ke komunismu, kde už se nemocní snad ani nebudou vyskytovat.

    Současná přísaha mediků je k dispozici na jejich Alma mater (lékařské fakultě, kde vystudovali) a je všeobecně dostupná. Hippokratovo jméno se v ní již nevyskytuje, není v ní zmínka o eutanázii ani o interrupcích.

    Doporučuji tedy veřejnosti laické (a často i odborné) ujasnit si historická fakta a pojmy. Ve sdělovacích prostředcích a především v diskuzích na internetových sítích často slyšíme a čteme odkazy na Hippokratovu přísahu v souvislosti s libovolným děním ve zdravotnictví a v medicíně zvláště. Tyto odkazy jsou anachronizmem a nemají s dnešní realitou v moderní medicíně nic společného.

Zdroj: Tempus medicorum

Květen 2019

MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

zastupitel MOb Hrabová