Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 30 Kampaň Me Too

Slovo lékaře 30 Kampaň Me Too

Kampaň Me Too (Já taky) je fenomén charakteristický pro dnešní postfaktickou dobu. Český spisovatel, publicista a překladatel Benjamin Kuras ji označil jako útok proti základním civilizačním hodnotám.  Začala v USA aférou amerického filmového producenta Harveyeho Weinsteina obviněného kariérou chtivými herečkami. Rychle se rozšířila i do Evropy. Smetla řadu významných politiků, byznysmanů, herců, zpěváků (v naprosté většině úspěšné a bohaté osobnosti) a obviněných stále přibývá. Jsou mezi nimi jména jako Dustin Hoffman, Gerard Depardieu, Kevin Spacey, prezident Donald Trump aj. Charakteristické je, že zakladatelka hnutí je nyní sama obviněna ze sexuálního zneužití mladíka. Kampaň se stala populární díky médiím a sociálním sítím. Upozorňuje nejen na vážné případy, ale i na účelové absurdity, kdy si řada žen rozpomenula, jak je někdo před čtyřiceti lety poplácal po zadku nebo jim slíbil hollywoodský štěk za noc v hotelovém pokoji. Žije vlastním životem. Nerozlišuje věci vážné, diskutabilní a banální. Další nebezpečí kampaně vidím ve skutečnosti, že nerespektuje presumpci neviny. Když v ní označí někoho za viníka, nemá možnost se bránit, navíc si ponese cejch provinilce po celý život. Ztrácí respekt společnosti i vlastní rodiny. Obvinění řadě mužů zničila kariéru, aniž někdo skutečně prokázal jejich vinu. Jsou registrovány už i sebevraždy. Stačí říct „já taky“ byla sexuálně obtěžovaná a zničíte život, komu se vám zlíbí, nebo kdo nezaplatil za ukončení vydírání.

    Podobná kampaň ohledně sexuálního obtěžování (u nás se tehdy karikovala jako sexuální harašení), proběhla před několika desítkami let. Bylo ji zřejmě zapotřebí oživit, protože progresivistům a profesionálním aktivistkám došla témata. Práva žen v civilizovaných zemích byla vybojována, práva gayů a  lesbiček také, včetně sňatků a adopcí. Utrpení žen v Africe a Asii ovšem tyto aktivistky nezajímá. Rovněž téma transgenderové rovnosti se zdá být vytěžené a prodiskutované až k mediální nudě. Noví bojovníci za toalety pro třetí pohlaví a bezpohlavní oslovování při vstupu do vagónu metra zjevně nechápou, co skutečně potřebuje drtivá většina lidí. Kolem nás tak pomalu plíživě vzniká divný svět. Formuje se na základech pseudofeminismu, radikálního aktivismu a politické hyperkorektnosti. Razí se nová práva: právo na nevzdělání, právo na nevýchovu, na nedodržování rodinných tradic a zvyků, právo sdílet místo zažívat, právo rodit doma místo v porodnici, právo neočkovat děti před infekcemi, právo preferovat léčitele a šarlatány před lékaři, populisty před politiky, lháře a manipulátory před hlasateli nepohodlných pravd.

Pro neomarxisticky orientované aktivistky a některá media nejsou zajímavá témata, jako je zoufalý život žen původem z Asie a Afriky v evropských no-go zónách a aplikace práva šaría v Londýně, Bruselu a jiných velkoměstech s izolovanými diasporami migrantů. Podle sociologa Petra Hampla za této situace „přijde skupina mimořádně bohatých a mocných žen se zprávou, že ony jsou oběťmi, přičemž je zjevné, že ony samy vše absolvovaly zcela dobrovolně a získaly za to řadu výhod. Co jiného to je, než plivnutí do tváře skutečným obětem?“ Ve zmíněných lokalitách dochází k domácímu násilí na ženách, sexuálnímu otroctví, zabití ženy za nevěru nebo k sexuálnímu zneužívání děvčátek. V Me Too se neřeší, že někdo uřezává malé holce klitoris se souhlasem jejích rodičů. Evidentně to není tak významná mediální story, jako když se před několika desetiletími budoucí mužská celebrita o někoho na dnešní poměry poněkud nevybíravě pokoušela. Na kampani se vyprofilovala skupina levicových sociálních inženýrů, kteří si myslí, že jen oni vědí, jak má tento svět vypadat a cítí se nám ostatním být morálně nadřazení.

    Jako seniorovi se mi začíná stýskat po starém světě a pořádku, ve kterém bylo normální, aby chlapi koukali po ženských. Ani bych nechtěl být znovu mladý ve světě, ve kterém někomu dřív, než se s ním vyspíte, dáte pro jistotu podepsat informovaný souhlas. Podle sexuoložky Hany Fifkové se progresivistky utrhly ze řetězu. „Nemají snad doma  syny a nevidí, jak se dnes mění lidské dospívání a zrání chlapců? Přesouvá se z parků a diskoték do bezpečné intimity pokojíčků a  počítačových obrazovek. I feministky si možná představují, jaká děvčata jim jejich synové přivedou domů. Předtím ale ty dívky budou muset najít, zaujmout je a sbalit“. Obávám se (a výzkumy sexuálního chování adolescentů mi dávají za pravdu), že do nového „vícepohlavního“ světa, který kolem nás vzniká, se mileniálové budou bát vystrčit nos. Rozhlédněte se kolem sebe, jak málo dneska mladí randí venku.

A za této situace přijde skupina bohatých a mocných žen, jejichž mediální potenciál odnesl čas. Farizejsky se prohlásí za oběti, přičemž je zjevné, že samy vše absolvovaly většinou dobrovolně a získaly vlastní promiskuitou řadu výhod. Co jiného to je, než plivnutí do tváře skutečným obětem sexuálního násilí?

    A je to ještě vážnější. V rámci kampaně Me Too se změnila definice sexuálního násilí. Nově pokrývá veškeré seznamování, svádění, koketování. „Na některých pracovištích už vzniká paranoidní situace, kdy se muži a ženy, nadřízení s podřízenými a kolegové navzájem bojí spolu normálně hovořit. Naše civilizace čelí problému, že se snižuje zájem mužů o kontakty se ženami a že část mladých metrosexuálů raději masturbuje u počítače. Kampaň Me Too tento neblahý trend urychluje“.  Tento postřeh paní doktorky Kovářové, publicistky  a bývalé ministryně spravedlnosti, že pro mnoho žen bude obtížnější najít partnera, je trefný.

Podle sociologa Petra Hampla „v České republice zatím převládá zdravý rozum. Udrželi jsme si totiž značnou svobodu diskuze. A když máte možnost o něčem svobodně diskutovat, nejhloupější fráze neobstojí. Me Too zde zatím hájí jen pár profesionálních aktivistů“. České slečny a paní většinou nemají problém odkázat nežádoucí nápadníky do patřičných mezí. Ve většině společností (s výjimkou islámských) pravidla sexuální morálky určují ženy. Ženy rozhodují, co je ještě přijatelné. Muži se tomu přizpůsobují. Američanky by k nám mohly (a možná měly) jezdit na školení.

Březen 2019  

                                                                        MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.