Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 24: Psychopat

Slovo lékaře 24: Psychopat

   Rozdíl oproti sociopatovi (Slovo lékaře 23)  je u psychopata ten, že si neuvědomuje rozsah a důsledky svého konání a neváhá v použití agrese. Objektivně lze u něj prokázal jediná psychická odchylka – nezná a nemá strach, nerozumí mu. Díky absenci strachu se dokáže rychleji oproti běžné populaci ujmout vedoucích rolí a pak prospívá nebo škodí – podle poměru altruismu nebo antisociálních rysů.

    Americký psychiatr Ari Kiew (1934 – 2009) jako první na světě vyslovil tezi, že všude na světě se ve společnosti nachází asi 1 %  psychopatů. V důsledku této deviantní dispozice   odlišně vnímají a prožívají kritické situace, než běžná populace. Odhadl, že psychopatů je přibližně stejný počet jako schizofreniků.

    Strach a vztek mají centrum v mozku v párovém mozkovém jádru podobnému mandli (amygdala). Toto jádro na základě povelu strachu nebo vzteku vydává čtyři základní povely – útoč, prchej, ztuhni, omdli (4F – fight, flight, freeze, faint). Pravý psychopat toto neumí.

   Jednoduchý test: po prkně položeném na podlaze všichni v pohodě přejdeme. Když ho vytáhneme do výšky 4 metrů, budeme se po něm plazit po břiše. Psychopat přejde bez zaváhání. První seriózní sondu do psychiky psychopatů provedl americký psychiatr Herley M. Cleckley (1903 – 1984) v díle Mask of the Sanity (Maska zdravého rozumu). Potvrdil, že za maskou sociálně adaptované osobnosti se skrývá duševní porucha. Psychopati nejsou schopni prožívat skutečné emoce. Na tuto tezi navazuje kanadský psycholog Robert Hare, vězeňský psycholog v Britské Kolumbii. Psychopati prý nejsou schopni změnit své patologické chování, protože ke změně nemají předpoklady. Mají totiž nižší úzkostnost  (affective deficit), větší impulzivitu a atypické reakce na trest. Tyto charakteristiky jsou u psychopatů vrozené. Odlišil tak psychopatii od sociopatie (Slovo lékaře 23), kterou definoval jako mírnější, téměř klinicky identickou poruchu, která ovšem vzniká v důsledku nepříznivého prostředí v dětství. Jeho termín sociopat zhruba odpovídá deprivantům českého neuropatologa Františka Koukolíka.

   R. Hare za pomoci Advancet Study Institute on Psychopathology vypracoval na základě zadání NATO diagnostický test na stanovení míry psychopatie jedince, který na první pohled nevykazoval žádnou patologickou viditelnou odchylku. Vznikl tak slavný Harův psychopatický seznam (Hare Psychopath Checklist) o 20 položkách: uvolněnost a povrchový šarm, grandiózní představa o vlastní hodnotě, potřeba podnětů (náchylnost k nudě), patologická lhavost, mazanost a manipulovatelnost, absence lítosti a viny, oslabené efektivní reakce, bezohlednost, absence empatie, parazitický životní styl, špatná kontrola vlastního chování, promiskuita, problémy s chováním od dětství, chybění reálných dlouhodobých cílů, impulzivita, neodpovědnost, odmítání odpovědnosti za vlastní činy, delikvence v mládí, universální zdatnost v kriminálním prostředí.

   Oxfordský profesor Kevin Dutton v publikaci Moudrost psychopatů vidí úzkou hranici (fine line) deviantního chování oproti běžné populaci a ve shodě s německými badateli píše o odvážné dominanci (fearless dominance) u benigní (neškodné) nebo toxické psychopatie.

   Jestliže je společnost vůči zločinu tolerantní, pak uprázdněná místa psychopatů, kteří se zločinu dopustili a byli polapeni, okamžitě zaberou psychopati, kteří se ještě zločinu nedopustili. Psychopatikteří se ho dopustili a polapeni nebyli, nerušeně pokračují v činnosti. Jejich hnací silou je motto: zločin se vyplácí. Do kriminálu se totiž dostane jen cca 20 % agresivních a mentálně slabších psychopatů. Zbytek běhá po svobodě, ujímá se díky absenci strachu vedoucích rolí a prospívá nebo naopak škodí podle poměru altruismu a antisociálních rysů.

    Psychopati jsou podle K.Duttona nejčastěji identifikovatelní mezi předsedy představenstva, politiky na všech úrovních, právníky, obchodními zástupci, novináři, duchovními a státními úředníky. Nejméně psychopatických rysů najdeme na pracovních pozicích u pečovatelek, zdravotních sester, lékařů, terapeutů, řemeslníků, učitelů, výtvarníků a účetních.

   Pro zajímavost: Donald Trump je podle Dutttona především narcista, ale skóre v testu psychopatie má poměrně nízké. Hůře je na tom Adolf Hitler, američtí prezidenti J. F. Kennedy (1917 – 1963)  a  Bill  Clinton a anglický král Jindřich VIII. (1491 – 1547). Stejně špatně je na tom Nikita Sergejevič Chruščov (1894 – 1971), který dokázal propašovat na Kubu rakety s atomovými hlavicemi a následně vztekle mlátil botou do řečnického pultu při bojechtivém projevu v  OSN. Domácím příkladem, splňujícím naprostou většinu Harových položek, je doktor D. Rath.

    Poznáváte podobné jedince s deviantním chováním ve svém okolí? Budou pravděpodobně na vedoucích místech a střet s nimi nebude jednoduchý.

Zdroj: Čas psychopatů, František a Radkin Honzákovi, nakl. Galén 2018, 335 s.

 

Březen 2019

MUDr.Rostislav Gromnica, Ph.D.