Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 2: Medicína v době vzniku naší republiky

Slovo lékaře 2: Medicína v době vzniku naší republiky

  Nedávno jsme oslavili společně krásné kulaté výročí založení naší republiky. Jako lékař se pokusím přiblížit situaci, v jaké byla tehdejší medicína. Před 100 lety se muži v českých zemích dožívali průměrně 52 let, ženy 55 let. Dnes je to u mužů 75 let, u žen 81 let. Nejčastějšími příčinami úmrtí v roce 1918 byly tuberkulóza, chřipka, průjmová onemocnění    a  zápaly plic. Dnes jsou to nemoci srdce, rakovina a mrtvice.

 

     MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

  Mýty provázejí moderní medicínu po celou dobu její existence. Byly tehdy, jsou časté i dnes. Nevzdělanost a omezenost jsou dobrým základem k zbohatnutí pro různé šíbry, léčitele východní medicíny a šamany všeho druhu.

  Všude ve veřejných budovách byla plivátka, jelikož panovala představa, že polykání slin je zdraví nebezpečné a zároveň plivátka byla považována za preventivní nástroj proti souchotinám (tuberkulóze),
u bohatších lidí byla rozšířená představa o neškodnosti kokainu a amfetaminů, které byly poměrně hojně užívány. Lékárníci přidávali do léčiv např. jed strychnin.
radioaktivní materiály byly považovány za velmi prospěšné zdraví. Přidávaly se všude. Pila se radioaktivní voda, sklenice mívaly zabudovaný radioaktivní zářič. Pokud se uvolnil a byl vypit, člověk zemřel za 1-2 roky na rakovinu žaludku.

Úmrtnost dětí:

  V roce 1921 (starší údaje nejsou k dispozici) se 12 měsíců dožilo jen 83% dětí, dnes 99,5%. Např. skladateli Ant. Dvořákovi zemřely tři děti do 4. narozenin. Bylo běžné, že ženy neustále rodily, měli běžně 12 dětí i více (císařovna Marie Terezie) a přežily v průměru čtyři. Typické hřbitovy té doby byly především pohřebiště dětí. Lepšit se to začalo až s vynálezem sušeného mléka a preventivním očkováním. Rodilo se doma s porodní bábou a bez lékařského dohledu. Porodnice v roce 1918 byla k dispozici jen v Praze a ve Vídni.

Tuberkulóza:

  Teprve s rozvojem mikroskopie byl objeven Kochův bacil (Mycobacterium tuberculosis). Objev pasterizace mléka zabránil přenosu nemoci z kravského mléka. Zásadní zlepšení pak přinesl až objev antibiotik (Flemingův penicilin, se dostal na trh až v průběhu 2. světové války). Problematika TBC nabírá nové dynamiky v souvislosti s migrací z východních zemí.

Španělská chřipka:

  Nebylo proti ní léku, nebyla známá etiologie této virové nemoci. Zabila na celém světě více lidí, než padlo v obou světových válkách dohromady. Odhady jsou kolem 50 miliónů lidí. Zachovaly se informace, že jen v říjnu a listopadu 1918 zabila v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 50.000 lidí.

Infekční střevní onemocnění:

  Průjmová onemocnění patřila mezi tři největší zabijáky. Tyfus má na svědomí statisíce životů, hlavně dětí a seniorů. Vymýtit ho výrazně pomohlo zavádění vodovodů ve městech namísto studní s infekční vodou a samozřejmě především pozdější objev antibiotik.

Syfilis:

  Velmi obávaná a rozšířená pohlavní nemoc, proti které dlouho nebylo obrany. U nemocných v pozdějších stadiích napadalo onemocnění centrální nervovou soustavu, poškodilo mozek a způsobilo tzv. kohoutí chůzi. Nemocní často pro posměch veřejnosti končili sebevraždou. První částečně úspěšný lék byl salvarsan.

Pooperační infekce:

  Nebyla antibiotika. Už byla známá nutnost mytí rukou před operacemi, nepoužívaly se ještě operační roušky. Sterilita operačního pole byla nevalná, pooperační infekce tedy byly časté. Zbytečně umírali pacienti rozvojem nezvládnuté pooperační kontaminace operačního pole.

Očkování:

  Již v roce 1918 existovalo očkování proti neštovicím a tetanu. To byl obrovský pokrok. Očkování dokonce propagovalo už Rakousko – Uherské mocnářství. Jeho rozšíření naráželo na předsudky a neznalost obyvatel, hlavně v chudých zemědělských oblastech, kde tetanus ještě dlouho zbytečně zabíjel.

   Stejně jako naše republika za 100 let prošla obrovským společenským i ekonomickým rozvojem, obdobně se změnila i moderní medicína. Nedívejme se na naše předky příliš povýšeně a s nadřazeným úsměvem. Není k tomu nejmenší důvod. Jejich některé mýty a omyly dnes již nesdílíme. Máme však mýty nové. Tvoří je „internetem poučené“ matky, které fanaticky odmítají pasterizované mléko, odmítají preventivní očkování a porody ve specializovaných porodnicích. Čekárny východních léčitelů, urinoterapeutů, různých šamanů, homeopatů, výživových poradkyň, odborníků na diety, detoxy apod. jsou stále plné a někteří pacienti nepoučitelní.

Pozn.: článek byl předběžně odmítnut k publikaci šéfredaktorem Hrabovských listů.

Říjen 2018

MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

zastupitel městského obvodu Hrabová