Nadšení pro jádro slábne

21.4. 2011

Dostavba temelína
Počet poslanců odmítajících atom se zdvojnásobil. Nejvíce pochybností mají v ČSSD a TOP 09.


Podpora jaderné energetiky mezi poslanci slábne. Pozvolna jí ubývá pod dojmem březnové katastrofy v japonské Fukušimě.
Ještě bezprostředně po loňských parlamentních volbách dostavbu jaderné elektrárny Temelín z dvou set zákonodárců odmítalo pět (viz Ekonom č. 25/2010). Nyní jich je dvanáct. Dalších šest odpovědělo »nevím«.
Vyplývá to z již třetího průzkumu týdeníku Ekonom mezi všemi poslanci.
Názor změnil kupříkladu jihočeský Václav Baštýř (ODS). Otočil i zástupce TOP 09 Bořivoj Šarapatka. Proti dostavbě je najednou i poslankyně TOP 09 Jaroslava Schejbalová. »Připouštím, že jde o emoce, ale po tom, co se stalo v Japonsku, se jádra skutečně bojím,« prohlásila.
Odpůrců přibylo i v řadách ČSSD. V úplně jiném světle vidí Temelín třeba středočeský hejtman David Rath.
»Zda ho dostavit? Ne. Ztratil jsem iluze, že lze vybudovat zcela bezpečnou jadernou elektrárnu,« řekl Rath týdeníku Ekonom. Do protijaderného tábora se v ČSSD zařadili i Robin Böhnisch, Pavel Holík a Václav Zemek.
Na změně názorů poslanců má podle všeho největší vliv fukušimská katastrofa. Únik radioaktivity po přehřátí reaktorů podle japonského premiéra Naota Kana uvrhl jeho zemi do nejvážnější krize po druhé světové válce. Havárii již odborníci zařadili do stejné kategorie jako výbuch černobylské elektrárny v roce 1986 (více viz Radioaktivita je stále v nás na str. 46).
Odpor části poslanců ale nic nemění na faktu, že dostavba Temelína bude pokračovat dál. Podstatné je, že pro ni jsou špičky všech tří koaličních stran i vrcholní představitelé opoziční ČSSD.
Co Němci dovolí Jeden významný odpůrce dostavby Temelína dokonce ubyl. Pro je nyní šéf TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Kopíruje tak postoj »mozku« strany Miroslava Kalouska. Ten zdůrazňuje, že pokud si Česko má udržet energetickou suverenitu a současně omezovat emise skleníkových plynů, nemůže rezignovat na jadernou energetiku.
Jiný expert na zahraniční politiku ale váhá a na přímou otázku odpovídá »nevím«. Jde o někdejšího adepta na křeslo v Černínském paláci a místopředsedu poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomíra Zaorálka. »Mám velké pochybnosti, zda ještě Temelín bude možné postavit,« prohlásil. Za jeho slovy stojí fakt, že se do protijaderného tábora začíná přesouvat Německo.
Do zákonem předepsaného posuzování vlivu dostavby této elektrárny přitom vedle českých úřadů a zmíněného Německa může mluvit i Rakousko, Slovensko a Polsko. Ministr životního prostředí a poslanec ODS Tomáš Chalupa (jehož resort má uvedené posouzení na starost) na anketní otázku týdeníku Ekonom neodpověděl.
Dukovanské pochybnosti Útlum domácí jaderné energetiky připouští skoro 20 poslanců. I v tomto případě jde o reakci na to, co se děje za hranicemi, a to hlavně v Německu, kde kancléřka Angela Merkelová hodlá zavřít nejpozději do roku 2022 všechny jaderné elektrárny.
V Česku si lze představit alespoň odstavení reaktorů v Dukovanech. Problémy s postojem politiků připouští i ředitel výrobní divize ČEZ Vladimír Hlavinka. »Je možné, že se touto otázkou skutečně někdo začne vážně zabývat,« řekl Ekonomu.
Hned ale připomíná, že Dukovany, které společnosti ČEZ patří stejně jako Temelín, se řadí mezi nejspolehlivější jaderné elektrárny na světě. Technické detaily nemusejí však být pro politiky rozhodující.
Postupný útlum starších reaktorů v případě, že by z ekonomických důvodů bylo obtížné zajistit zvýšené bezpečnostní standardy, připouští například sociálnědemokratický expremiér Jiří Paroubek.
Podobně mluví vlivní zákonodárci ČSSD Ladislav Skopal či Hana Orgoníková. Ta se domnívá, že jihomoravská elektrárna by mohla být odstavena po spuštění nových temelínských bloků. Není sama. Mluví o tom i Ludmila Bubeníková či Stanislav Polčák z TOP 09.
Atomové strany Proatomové podle ankety Ekonomu zůstávají tři strany - ODS, komunisté a také Věci veřejné.
Rozhodující je ale samozřejmě postoj vlády. Premiér Petr Nečas (ODS) je jednoznačně pro dostavbu Temelína. »Hodláme i nadále provozovat naše jaderné elektrárny a pokračovat v procesu, který povede k výstavbě dalších bloků,« řekl týdeníku Ekonom.
V ODS přitom zní k atomu i daleko vstřícnější hlasy. Podle poslance Marka Bendy je nynější situace pro dostavbu Temelína neobyčejně příznivá.
»Dodavatelé budou mít problémy uplatnit své projekty jinde, což nám pomůže stlačit dolů cenu nových bloků,« míní Benda.
Daleko více pochybností mají v Lidovém domě. Dokonce hlavní propagátor dostavby Temelína Milan Urban, šéf hospodářského výboru sněmovny, ujišťuje, že o celém projektu se musí znovu debatovat.
Co by zastavilo Temelín?
Může se stát, že se Temelín nedostaví? Více než třicet poslanců, kteří v různé míře pochybují buď o dostavbě Temelína nebo o budoucnosti české jaderné energetiky (viz Jste pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín? a Jste pro utlumení jaderné energetiky v ČR?), na to určitě nestačí.
Scénářů si přesto lze představit několik a všechny spolu úzce souvisejí.
1. Německý tlak Na prvním místě může do jaderných plánů vstoupit rostoucí tlak neatomových evropských zemí. Především sousedního Rakouska a nově Německa. Tam se už rozhodli k dočasnému odstavení starých reaktorů, a v minulých dnech padlo dokonce rozhodnutí zcela utlumit celou jadernou energetiku. Má k tomu dojít i přes odpor představitelů byznysu.
»Odpor vůči jaderné energetice se Německem přehnal jako lavina a myslím, že jen tak neodezní,« říká Lubomír Zaorálek z ČSSD.
I ve Vídni si při poslední návštěvě musel premiér Nečas vyslechnout mnoho ostrých výtek, což dává představu, jak mohou zakrátko vypadat rozhovory mezi českými a německými ministry či premiéry.
2. Bruselské ochlazení Vyloučit nelze ani ochladnutí celé Evropské unie vůči jaderné energii. Zatím se v Bruselu mluví o zátěžových testech pro evropské atomové elektrárny, které by se soustředily hlavně na hrozbu zemětřesení, možnost zaplavení či na funkčnost chladicích systémů.
Kritéria mají být hotova do poloviny roku, už nyní však odborníci mluví o tom, že jedním z nich se může stát i stáří reaktorů.
To je jasná hrozba pro Dukovany, kde je přece jen základem ještě sovětská technologie. Experti v Česku se proti takovému tlaku preventivně bouří. »Věk jaderných elektráren není rozhodující pro jejich bezpečnost,« prohlásila třeba předsedkyně Státního výboru pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
3. Vysoké náklady Rozvoj jaderné energetiky může přibrzdit enormní růst nákladů spojených s požadavky na maximální bezpečnost nových bloků.
»To, co se stalo v Japonsku, se bude analyzovat, a vzniknou doporučení pro ostatní provozovatele jaderných elektráren. Ta samozřejmě zakomponujeme do našich plánů, bezpečnost je prioritou. Co se ale týče nákladnosti a vlivu na ekonomiku temelínského projektu, tak to se dostáváme do roviny spekulací,« řekl ředitel výrobní divize ČEZ Vladimír Hlavinka.
Ještě nedávno se náklady na jeden reaktor orientačně odhadovaly na 100 miliard korun. I tato čísla v kombinaci se zhoršenými hospodářskými výsledky ČEZ v době ekonomické krize stačila k posunu termínu dokončení stavby o pět let, tedy k roku 2025. Ekologové z hnutí Duha uvádějí částku 180 miliard korun za reaktor. Odvolávají se přitom na ceny, o nichž se při obdobných projektech hovoří na britském ministerstvu energetiky (jde o nabídky elektrárenských společností EDE a RWE).
ČEZ jejich propočet odmítá a ujišťuje, že dosáhne výhodné ceny.
Zato zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, který je i vládním zmocněncem pro temelínský tendr, připouští, že nové požadavky unie na bezpečnost mohou učinit jadernou energetiku ekonomicky nezajímavou.
4. Nestálost politiků Poté, co z poslanecké sněmovny v roce 2010 zmizela Strana zelených, se zdálo, že zavládne všeobecné nadšení pro atom. Teď však politické strany nepochybně budou pečlivě sledovat vývoj veřejného mínění. A to není jednoznačné. Z březnového průzkumu společnosti SANEP vyplývá, že zvýšení kapacity domácích jaderných zařízení podporuje 55 procent respondentů. Ředitel SANEP Oldřich Zajíc to považuje za slušnou podporu.
Vychází z toho, že proti rozšíření se vyslovilo necelých 27 procent oslovených lidí.
Šéf Strany zelených Ondřej Liška to vidí jinak. »Pětapadesát procent není nic závratného,« řekl.
K názorovým posunům může dojít v ČSSD. Její předseda Bohuslav Sobotka si sice rozšíření Temelína přeje, často však mluví o nutnosti vybudovat politický blok, který by se postavil pravici. A chce, aby se jeho součástí stali i zelení a různé ekologické organizace.
Pochybnosti vůči atomové budoucnosti narůstají rovněž mezi politiky TOP 09. Z průzkumu týdeníku Ekonom vyplývá, že v nějaké podobě je má třetina jejích poslanců. Přímo proti dostavbě Temelína jich je šest. 5. Sázka na úspory Jadernou energetiku může přibrzdit také větší důraz na úspory a narůstající nechuť k vývozu elektřiny.
Ekologické hnutí Duha připomíná, že po důsledném zateplení domů by k jejich vytápění postačila energie z obnovitelných zdrojů, aniž by bylo zapotřebí uhlí či zemního plynu. I budování nového jaderného zdroje by pak bylo zcela zbytečné.
Odpůrce dostavby Temelína mezi poslanci ČSSD Jiří Krátký podotýká, že kapacitu nových bloků snadno nahradí alternativní zdroje a výroba elektřiny v malých decentralizovaných zdrojích.
Čas hraje proti Temelínu Přes veškeré výtky má dostavba temelínské elektrárny mezi politiky stále vysokou podporu.
»Česko plní všechny přísné standardy pro výstavbu a provoz jaderných zařízení a jejich bezpečnost je průběžně monitorována a vyhodnocována,« ujišťuje premiér Nečas.
Přes veškeré politické rozepře s pravicí převažuje víra v atomovou energii i v největší opoziční straně, v ČSSD.
Řadoví poslanci všech parlamentních stran mají pro nové reaktory jednoduchý argument. Vidí v nich hlavní pojistku proti prolomení těžebních limitů v severočeských hnědouhelných dolech.
»Kouřící komíny jsou daleko nebezpečnější než atomové elektrárny,« tvrdí liberecký poslanec TOP 09 Václav Horáček.
Daleko větší hrozbou pro dostavbu elektrárny než domácí politici tak může být budoucí postoj Evropské unie a hlavně Německa, které je jejím ekonomickým motorem.
(Viz též komentář na str. 53.)

Kdo změnil názor po jaderné havárii a odmítá Temelín

TOP 09 Jaroslava Schejbalová Připouštím, že jde o emoce, ale po tom, co se stalo v Japonsku, se jádra skutečně bojím. Jan Smutný Myslím, že bychom měli spíše rozvíjet tradiční zdroje, například vodní elektrárny. Bořivoj Šarapatka Do úvahy je nutné vzít rychle klesající ceny obnovitelných zdrojů a jejich rozmach. ODS Václav Baštýř Existují i jiné zdroje. Mám vryto do paměti, že zrovna než se mi narodil syn, tak v roce 1986 vybuchl Černobyl.

ČSSD Robin Böhnisch Nejsem pro dostavbu a dovedu si v České republice představit útlum jaderné energetiky. Pavel Holík Jsem proti. Na lékaře to asi není nic neobvyklého. David Rath Ztratil jsem iluze, že lze vybudovat zcela bezpečnou jadernou elektrárnu. Václav Zemek Potřebujeme rozšíření Temelína? Kvůli vývozu elektřiny? Energetika by měla být více veřejnou službou a méně obchodní záležitostí. Zdroj: anketa týdeníku Ekonom Dodavatelé budou mít problémy uplatnit své projekty jinde, což nám pomůže stlačit dolů cenu nových bloků. Marek Benda, poslanec ODS Dostavba Temelína V jihočeském Temelíně mají vyrůst dva nové reaktory o celkovém výkonu nejméně 2000 MW. O zakázku se uchází česko-ruské konsorcium v čele se Škodou JS, americký Westinghouse a francouzská Areva. Dodavatele Temelína by vláda měla vybrat v roce 2013. Nové bloky mají být dokončeny do roku 2025. O tři roky dříve chtějí v sousedním Německu odstavit všechny jaderné elektrárny.

180 miliard korun Až tolik může podle ekologů stát jeden nový reaktor.