Gazdík: Chci výrazné změny v krajích

Vy už jste představili kandidáty do krajských voleb. Jak pokračují další přípravy?

 

Velmi intenzivně. Nespoléháme jen na klasickou volební kampaň. Už asi čtvrt roku vedeme zvláštní typ volební kampaně, kdy naši kandidáti a lídři objíždějí svůj kraj, významné obce a města. Diskutují jak se starosty, tak s občany o tom, co je trápí ve vztahu k jejich regionu. Z toho budeme tvořit sliby, které v jednotlivých krajích voličům dáme. Pak po čtyřech letech, co na kraji uspějeme, budeme vykazovat výsledky. 

 

Kandidátem na hejtmana ve vašem kraji je Miroslav Adámek. Samozřejmě vsetínský Jiří Čunek bude těžký soupeř…

 

Pan primátor Zlína Adámek bude také těžký soupeř.

 

Uvidíme. Vy jste dvojka kandidátky. Ani chvíli jste nepřemýšlel o tom, že byste byl na čele? Že byste si ještě ke svým funkcím přidal křeslo hejtmana?

 

Na křeslo hejtmana nepomýšlím. Ale chci výraznou změnu ve vedení kraje, konec komunistické koalice a konec nicnedělání a obrovského zadlužování. Mně na mém kraji záleží. Chci, aby nastala změna. Když vidím ostatní, jak se dynamicky rozvíjejí a Zlínský kraj stagnuje, mrzí mě to. Současné vedení se snaží snad jen řešit největší problémy, do kterých se sami dostali, a to ještě na nátlak opozice. Je mi z toho smutno. Docílit změny je pro mě hlavní, mnohem prioritnější než funkce. A co se týká Jiřího Čunka? My ho nebereme úplně jako soupeře, protože věřím, že na změnách, o kterých jsem mluvil, se budeme podílet společně.

 

A vy byste vzal nějakou pozici na Krajském úřadě?

 

Nekandikuji kvůli pozici, ale proto, aby se něco změnilo. Budu rád řadovým a pracovitým zastupitelem, jako jsem doposud. Myslím, že již zmíněný Jiří Čunek vám může potvrdit, že krajská zastupitelstva ve Zlínském kraji probíhají způsobem: Gazdík s Čunkem versus zbytek světa.

 

Možná si to i dokážu představit…

 

Hejtman po našich bouřlivých debatách přechází z oslovení: „Pane senátore, pane poslanče,“ na „Juro necigaň!“

 

A jak častuje vás pan hejtman Mišák?

 

Naposled jsem slyšel: „Víme, víme, takže klid, miláčci.“ Tak asi jsem miláček.

 

Alespoň máte mezi sebou vstřícné vztahy…

 

Doporučuji všem návštěvu krajského zastupitelstva ve Zlíně, protože je to zdroj jistého obveselení. Občané vůbec netuší, o co přicházejí, když tam nechodí.

 

Vy nebudete ve většině krajů kandidovat s dosavadním partnerem TOP 09. Jste přesvědčen o tom, že jste se vydali správným směrem?

 

My jdeme do voleb s TOP 09 v Karlovarském a Jihočeském kraji. Byla to rozhodnutí každé krajské organizace. Našim prioritním cílem bylo dát dohromady osobnosti a nezávislé kandidáty z různých menších uskupení, která se třeba nedostala do zastupitelstva, ale přesto měla kvalitní osobnosti. A to se nám podařilo.

 

Vy jste měli spor s TOP 09 právě ve vašem Zlínském kraji, když se objevily, jak jste uvedl v médiích, „matoucí“ odkazy. TOP 09 vyšla s billboardy s nápisy s podporou Starostů…

 

Nenazýval bych to sporem. Spíš nechápeme, proč TOP 09, která má objektivně ve Zlínském kraji doslova dva starosty, zneužívá naši společnou značku, kterou jsme měli pro parlamentní volby, a to značku: TOP 09 s podporou Starostů. Považujeme to trochu za matení a taky trochu úsměvné.

 

Bude se něco dít v této věci? Stáhnou kampaň?

 

No, my jsme jen upozornili, že správnější by bylo napsat: TOP 09 s podporou dvou starostů.

 

Stalo se to i jinde v republice?

 

Myslím, že se to stane. Že to bude součást jejich volení kampaně. Svým způsobem tím TOP 09 dává najevo svou slabost, protože má potřebu zvýrazňovat značku, byť těch starostů má skutečně minimum. Nebo ještě jinak to řeknu, v komunálních volbách jim výrazně ubyli starostové.

 

Analytici předpokládají, že TOP 09 bude ztrácet, když ji opouštíte. Necítíte za to zodpovědnost?

 

TOP 09 je svéprávná strana, můžeme spolupracovat, což spolupracujeme. Dodržujeme smlouvu, kterou máme. Spojení přineslo zemi minimálně 14 miliard korun ročně více pro občany měst na rozpočtovém určení daní. Takže z našeho pohledu je dohoda úspěšná. Jednotlivé krajské reprezentace se rozhodly, tak, jak jsme o tom mluvili. Myslím si, že vše je v pořádku pro obě strany. 

 

Na webu TOP 09 mě zaujal názor na „Zemanův kanál“ od předsedkyně pražské organizace hnutí Starostové a nezávislí a pražské radní Jany Plamínkové, která mimo jiné uvádí: „Každá stavba má nějakou optimální dobu svého vzniku a kanál Dunaj–Odra–Labe ji už dávno prošvihl. Už by proto bylo načase s úvahami o něm přestat a umožnit obcím podél kanálu normální rozvoj,“ myslí si. Co si myslíte vy?

 

Už jako předseda výboru životního prostředí Zlínského kraje jsem kritizoval, že současný stav, kdy obce mají v územním plánu zábor území jako rezervu, nesmí s ním dělat vůbec nic. To je nejhorší stav. Kdyby jasně věděly, že kanál povede přes vyčleněné území, tak s tím počítají a mohou se rozvíjet jiným směrem. Jenže to nikdo neví. Obecně bych se proto přimlouval, aby už padlo rozhodnutí. Jestli je to ekonomicky a ekologicky rentabilní stavba? To je na zvážení z opravdu seriózní studie. Viděl jsem jich několik a dosud, alespoň podle mého názoru, žádná jednoznačně nepotvrdila, že stavba bude mít využitelnost a bude pro Českou republiku jasným přínosem.

 

Raději bych prosadil podzemní přečerpávací spojení Lipna a Dunaje na německo-rakouské hranici, což je asi třicetikilometrové potrubí, které by fungovalo na principu přečerpávací elektrárny a mohlo by dorovnávat hladiny a elektrické výpadky, případně zabraňovat povodním. To vidím jako velmi zajímavý projekt. Měli bychom se zamyslet, zda tato stavba není vhodnější než kanál Dunaj–Odra–Labe. Pokud by přečerpávání existovalo v době velkých povodní, určitě by nepostihly Prahu v takové míře. 

 

Pojďme se osobnosti pana prezidenta Miloše Zemana věnovat z jiného pohledu. Stále je obviňován z toho, že tahá Česko na Východ, že zrazuje naše spojence a obrací zahraničně-politické ukotvení naší země. Jak s odstupem hodnotit zahraniční politiku prezidenta?

 

Je potřeba si uvědomit, že pokud něco takového prezident dělá, pak je to z vůle vlády, protože zahraniční politika je pravomocí vlády. Pokud nás tedy prezident tahá na Východ, pak to dělá s požehnáním vlády. S Čínou není důvod neobchodovat, právě naopak, ale není potřeba se příliš hrbit.

 

Už delší dobu se hovoří o tom, že kvůli napjaté situaci v Evropě může náš kontinent zahájit zcela „novou éru“, kdy budou v jednotlivých zemích vítězit netradiční strany, často velmi ostře zaměřené a profilované. Hovoří se o francouzské Front National, na Slovensku uspěli kotlebovci, z některých kruhů zní kritika vůči polské konzervativní vládě atd. Navíc s trendem koresponduje i výsledek prvního kola rakouských prezidentských voleb. Co může hrozit, pokud by se moci chopily strany, které jsou některými kruhy označovány jako populistické nebo extremistické? Případně, jak nástupu radikálně vyhraněných stran a hnutí s jednoduchými recepty zabránit?

 

Po celé Evropě nastává něco, čemu se dá říci krize klasických politických stran. Je to začarovaný kruh. Když se podíváte do České republiky, kdo ze schopných a úspěšných lidí ve svém oboru vstupuje do jakékoli politické strany? Zrovna v pondělí jsem přesvědčoval jednoho úspěšného podnikatele a ptal jsem se, zda by vstoupil do ČSSD, ANO, KSČM atd. Samozřejmě, že ne, že by ho to poškodilo v podnikání i jinak. Politické strany jsou personálně vyprahlé a mnozí členové v zajetí tak zvané falešné politické korektnosti, která je podle mě největším problémem Evropy. Podívejte se na Rakousko, ještě před časem kritizovalo Maďarsko za to, že staví plot. Přitom Maďaři jediní objektivně přistoupili k dodržování dublinských dohod a skutečně chránili hranici schengenského prostoru tak, jak jim evropské dohody ukládají. To se Rakušanům vrací. Nebude potřeba žádných Kotlebů a extremistů v případě, že my, politici, přestaneme s falešnou politickou korektností a začneme věci říkat tak, jak jsou. My, Starostové s žádnou politickou korektností problém nemáme. Jsme denně v kontaktu s občany a jsme zvyklí pojmenovávat věci tak, jak jsou.

 

Daniela Černá