ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ: O cestě, které na začátku nikdo nevěřil

Psal se rok 2006, někdy z jara. Daňová expertka a starostka menší moravské obce řešila s místostarostou jiné obce z regionu problematiku financování samospráv. Z diskuse vzešel jednoznačný závěr. Obce jsou při rozdělování daňových výnosů státu samosprávám značně diskriminovány.

Rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl tehdy 6,5 násobný. Ti dva se jmenovali Jana Juřenčáková a Stanislav Polčák. Starostka Juřenčáková se následně rozhodla kandidovat do Senátu s programem nápravy legislativy, těžce doléhající na menší obce. Žádala, aby byl nastaven spravedlivý systém podle vzorů jiných zemí EU. S nominací starostovského hnutí senátní volby jako jedna z mála neparlamentních kandidátů vyhrála.

Již z pozice senátorky spolu s Petrem Gazdíkem, Josefem Zichou, Vladimírem Kráčalíkem, Stanislavem Polčákem a dalšími komunálními politiky ze Zlínska iniciovala uzavření Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci. Tu v roce 2007 podepsalo přes 1500 obcí a měst ze všech regionů naší země .

Dvě obce si na diskriminaci stěžovali u českého Ústavního soudu a následně u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Protesty představitelů samospráv uspěly. Ministr financí Miroslav Kalousek připravil změnu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou byl snížen diskriminační rozdíl z 6,5 násobku na necelý 4,5 násobek. Samosprávy si polepšily o více než 4 miliardy. Součástí dohody mezi tehdejším ministrem triem M. Kalousekem, starostou P. Gazdíkem a místostarostou S. Polčákem byl závazek, že obě obce stížnost ze Štrasburku vezmou zpět a představitelé výzvy se zapojí do práce ministerské komise pro další změnu zákona.

Mělo dojít k podrobnému zkoumání nákladů a potřeb různých velikostních kategorií obcí a měst. Podle výsledků analýzy pak mělo ministerstvo připravit novou právní úpravu rozpočtového určení daní, jejímž klíčovým slovem měla být „systémovost“. Vláda však padla a tím se zastavily další práce na novém zákoně. V mezidobí v lednu 2008 vznikla nadstranická organizace obcí a měst – Sdružení místních samospráv ČR, která již oficiálně sdružila přes 1100 samospráv.

Díky uzavření dohod v červenci 2009 mezi hnutím Starostové a nezávislí a
TOP 09 byla do společného programu pro poslanecké volby vtělena zásadní pasáž, požadující o požadavku odstranění nedostatků ve financování samospráv. Po úspěšném sestavení vládní koalice byly práce na novém zákoně na ministerstvu financí v listopadu 2010 obnoveny.

Nový návrh dělení daňových výnosů obcím a městům podle vládního programového prohlášení bude představen do konce května 2011 . Schválení parlamentem se předpokládá nejpozději v roce 2012. Cílovým stavem je dosažení trojnásobku rozdílu mezi nejchudší obcí a hlavním městem v tomto volebním období.

Na cestu změny financování samospráv jsme se vydali v roce 2006. Kdo by
řekl, že před námi bude stojí šestileté náročné období, na jehož konci
můžeme doufat v dosažení tohoto zásadního cíle. Ale kdo by také před šesti lety řekl, že se podaří 6,5 násobek reálně snížit na polovinu, tedy na
rozdíl trojnásobku? V roce 2006 byste jej označili za snílka. Nyní se na
tématu rozpočtového určení daní snaží doslova přiživit řada politiků, jak
z nejvyšší úrovně, tak regionálních představitelů.

Hnutí Starostové a nezávislí jde o prosazení změny, nehlasíme proto do světa, že na změně dlouhodobě a cílevědomě pracujeme. Každý, kdo se přihlásí ke změně financování samospráv s cílem odstranit stávající neodůvodněné rozdíly, je vítán. Cesta, na jejímž konci je již snad vidět zásadní změna zákona, není “politickým monopolem“, ale otevřena pro všechny odpovědné představitele samospráv.

Zápis jednání zástupců MF ČR, Svazu měst a obcí, „Zlínské iniciativy“ a
Asociace krajů ČR ze dne 24.8.2007 dokládá dohodu nad změnou RUD s
ministrem financí již v r. 2007