Hlavní stránka Regiony Vysočina Martin Mrkos: Je potřeba znovu zalesnit Vysočinu a udržet vodu v krajině

Martin Mrkos: Je potřeba znovu zalesnit Vysočinu a udržet vodu v krajině

30. 9. 2020

Starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos přišel na radnici z komerční sféry, kde pracoval jako ekonom pro zahraniční společnost. Teď se naplno věnuje rozvoji města.

Martin Mrkos, starosta Žďáru nad Sázavou

Martin Mrkos, starosta Žďáru nad Sázavou

Starostou Žďáru jste už dva roky. Jak se za tu dobu Žďár proměnil?

Moje vize je dostat Žďár mezi desítku nejatraktivnějších měst pro život v republice. Je to samozřejmě běh na delší trať, ale máme pro to předpoklady. Během těch dvou let se nám podařila realizovat řada projektů. Nové cyklostezky, výstavní Nádražní ulice, vlajková loď veřejného prostoru, oživuje se park Farská humna, v něm je nově zrekonstruovaná budova bývalé Vodárny, ta dnes složí skautům.

Rekonstruuje se sídliště Vodojem, staví se nová průmyslová zóna pro moderní technologické firmy, které už u nás ve městě jsou a potřebujeme podpořit etablování dalších. Podařily se ekologické projekty, jako retenční nádrž nebo obnova polních cest a výsadba stromů. Souběžně s tím se připravují další projekty, jako výstavba řady místních komunikací pro rozmělnění intenzivní dopravy, revitalizace náměstí a atria, výstavba firemních a obecních bytů, další soubor projektů z oblasti ekologie včetně moderního energetického managementu budov.

Čistíme město od reliktů devadesátých let a socialismu. Jsme v roce 2020, trochu zcestovalý člověk vidí, jak dokážou být i menší města příjemná, působit harmonicky, svěže, nabíjet energií, být příjemným místem pro život. Podporujeme komunitní život. Chci, aby byl Žďár centrem regionu a zároveň dobrým partnerem okolním obcím. Starostové srdcaři, ale nemají úřední aparát jako naše město a na vše jsou sami. Pomůžeme-li jim, pak z toho budou těžit i obce v regionu a Žďársko bude více a více kvalitnějším místem pro život. Když to shrnu, je jedno, kde máte startovací čáru. Důležité je, kam až dohlédne vaše mysl.

Mluvil jste o čištění města. Jak se chcete zbavit vizuálního smogu?

Velké množství venkovní reklamy ve veřejném prostoru degraduje jeho úroveň. Zastírá jedinečnost místa a pravou identitu staveb bez ohledu na to, z jaké pocházejí doby. Různé nevzhledné plachty a cedule, chaotické a nepřehledné značení obchodů v kombinaci s billboardy nepřispívá bezpečnosti, škodí podnikání a dělají z města panoptikum a cirkus.

Inspirovali jsme se Brnem a tvoříme manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven. Podnikatele chceme motivovat pozitivně, aby měli ambice změnit svoji grafickou prezentaci a vtisknout ji nadčasovost a styl hodný 21. století.

A zakážeme některé nesmyslné a nefungující formy venkovní reklamy. Některé nosiče zmizí, některé se omezí, další se zkultivují do přijatelnější podoby, ať už měřítek, počtu nebo grafiky. Reklama momentálně zabírá ve městech většinu výhledu chodců, prostor tedy dostává především komerce a ne architektura a příroda jako trvalá hodnota města.

U Zelené hory jste začali chovat ovce.

Ano, spojilo se příjemné s užitečným. Aby Zelná hora zůstala zelenou, bylo třeba najít způsob péče o svahy, které jsou dost složitě udržované technikou a lidskou silou. A naše skvělá krajinářka přišla s tímhle řešením, které maximálně podporuji. Je to relativně levné, funkční, ekologické a zároveň pro místní příjemné řešení. O tom to je, přicházet s moderními způsoby řešení, možná méně konvenčními na české poměry, ale lidem bližšími, příjemnějšími, originálními. Jen tak totiž vybudujete skvělé město pro život. Stačí se toho nebát.

Vůbec nejde o to z města dělat pokusnou laboratoř, ale sledovat trendy a přenášet soudobá řešení a dobrou praxi odjinud k nám. Vzorem jsou pro mě v mnohém skandinávské země, Velká Británie nebo sousední Rakousko a Německo. Jestli chceme být nejlepší, potřebujeme se těmi nejlepšími inspirovat.

Letos vás v krajských volbách najdeme na předních příčkách kandidátky Starostů pro Vysočinu. Co byste jako krajský zastupitel v dalším období prosadil?

Musíme zlepšit stav silniční sítě, budovat obchvaty obcí, urychlit napojení na páteřní komunikace. Usiloval bych o fungující integrovaný dopravní systém, pokud bude dobrý, bude prosperovat celý region a kraj. V tom vidím velkou příležitost pro zlepšení. Současně nastavovaný VDV má velké rezervy. Je-li inspirací sousední jihomoravský IDS JMK, proč nemít něco podobného na Vysočině.

Rozhodně k tomu patří dále agenda životního prostředí. Je potřeba znovu zalesnit Vysočinu nebo napumpovat peníze do budování infrastruktury pro retenci vody v krajině. Je toho ale daleko víc, odkázal bych na náš volební program.

A proč kandidujete právě za Starosty?

Jak jsem už řekl, starostové jsou srdcaři. Starostové jsou hnutí, komunita, lidi, pro které je poctivá práce pro místo, kde žijí, životním stylem. A hlavně máme skvělý fungující tým pod vedením Lukáše Vlčka, držitele ocenění Nejlepší starosta Kraje Vysočina. Na naší kandidátce najdete zkušené starosty z těch největších měst i nejmenších obcí, za kterými jsou vidět výsledky.

Když kdysi Ivan Hlinka sestavil v Naganu tým z relativně průměrných hráčů, sedli si a dokázal olympiádu vyhrát. O tom to je. Když chcete něco dokázat, musíte pracovat ve skvělém týmu. A já nemám rád políčkaření, prosperita Žďáru bude vždy vyšší, když se bude dařit i obcím kolem a obcím v celém regionu Žďárska a kraje. Jsme na jedné lodi. A starostové umí skvěle spolu spolupracovat, umí si pomoci a táhnout za jeden provaz. Když se tahle synergie přetaví v práci pro kraj, tak věřím, že se Vysočina jako celek konečně posune.

Starostům pro Vysočinu bylo do letošních krajských voleb vylosováno číslo 27.

Autor: Tomáš Pergl