Hlavní stránka Regiony Ústecký kraj Petr Liška v předvolební debatě České Televize z Ústeckého kraje

Petr Liška v předvolební debatě České Televize z Ústeckého kraje

30. 9. 2016

Petr Liška byl hostem České Televize v předvolební debatě z Ústeckého kraje.
Petr Liška v předvolební debatě České Televize z Ústeckého kraje

Petr Liška v předvolební debatě České Televize z Ústeckého kraje

Kvalita života v Ústeckém kraji

Obyvatelé Ústeckého kraje hodnotí život v něm nejhůře ze všech regionů České republiky. Jedním z důvodů je nezaměstnanost. V Ústeckém kraji je největší podíl nezaměstnaných lidí ze všech regionů v Česku. V absolutních číslech jich je zhruba 46 tisíc, z toho asi polovina má pouze základní vzdělání. „Ústecký kraj je v tomto extrémní. Čtyři z okresů s nejvyšší nezaměstnaností jsou právě v Ústeckém kraji. Nezaměstnanost na některých místech v době krize přesahovala šestnáct procent,“ přiblížil sociolog Daniel Prokop.

Lídr Starostů a nezávislých Petr Liška považuje za středobod budoucího krajského snažení školství. „Chceme-li do budoucna vytvořit pracovní místa, pak musíme z nevzdělaných lidí udělat vzdělané“. STAN jsou ochotni podpořit školy různých zřizovatelů, o kvalitu se přitom nebojí. Petr Liška je přesvědčen, že dohled inspekcí je dostatečnou zárukou. Navíc by chtěl, aby kraj více mluvil i do záležitostí na vládní a parlamentní úrovni. „Kraj má zákonodárnou iniciativu. Dosud kraje zákonodárné iniciativy využívaly minimálně“.
 
 
Vyloučené lokality
Ústecký kraj v současnosti má kromě nejvyšší nezaměstnanosti ještě jedno nelichotivé nej. Ve městech v regionu je nejvíce sociálně vyloučených lokalit. Právě jejich existenci vnímají obyvatelé kraje po nezaměstnanosti za největší problém. V ghetta se mění mnoho panelových sídlišť, na kterých se rozmáhá tzv. obchod s chudobou. Opouštějí je původní obyvatelé, protože nejsou spokojeny s novými sousedy, které považují za problémové a hlučné. Ceny bytů jsou však v takové situaci velmi nízké. „Přecházejí do dražeb, kde se dá cena pořídit za sto tisíc,“ uvedla koordinátorka sociálních služeb organizace Člověk v tísni Radka Kunešová. Majiteli však nejsou přímo noví obyvatelé sídliště, ti jsou až nájemníky a platí velmi vysoké nájemné. Fakticky je však za ně platí stát prostřednictvím doplatku k bydlení.
V Ústeckém kraji je nyní 89 sociálně vyloučených lokalit a žije v nich až 38 tisíc lidí. Před deseti lety bylo v regionu ghett o 26 méně.
 
Petr Liška míní, že to, co kraj a také obce zmůžou v sociálně vyloučených lokalitách, je motivace jejich obyvatel, a to v obou směrech. „Je to o kombinaci negativní a pozitivní motivace. Mezi pozitivní motivaci patří třeba terénní práce, vzdělávání a tak dále“. Považuje však za nutné poslat do ghett kromě sociálních pracovníků také asistenty prevence kriminality. Vláda by potom měla přispět například stanovením minimální obytné plochy na obyvatele, aby se byty v panelácích nepřelidňovaly.
 
Školství a jeho podporu vnímá Petr Liška jako součást léčby problému s nezaměstnaností a část z nich také jako schůdek k postupnému zlepšení situace ve vyloučených lokalitách. V kraji, kde významná část obyvatel ghett končí v pomocných školách, však nepředstavuje problém pouze střední školství, ale i to základní. Představitelé kraje se v minulosti vymezovali vůči inkluzi, nyní však své postoje mírní.
 
 
Inkluzivní vzdělávání
Nečekaně vstřícný postoj mají i obyvatelé regionu, jak vyplynulo z průzkumu společností STEM/MARK a Median. Zcela proti začleňování ohrožených skupin dětí je v Ústeckém kraji 17 procent lidí v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a dětí s fyzickým postižením. Větší výhrady mají dotázaní obyvatelé kraje u dětí s lehkým mentálním postižením, kde si inkluzi nepřeje 29 procent. Většina těch, kteří se inkluzi nebrání, je pro za podmínek, že souhlasí rodiče a současně má škola prostředky, jak se o dítě postarat.
 
Petr Liška je přesvědčen, že inkluze je možná, ale je třeba zaplatit asistenty. „Často dochází k tomu, že do speciálních škol jsou umisťovány děti, které nemají zdravotní nebo mentální handicap. Školy se k tomu stavějí odmítavě. Neznají zdroje, ze kterých by financovaly asistenty,“ poukázal lídr STAN.
 
 
Celou debatu si můžete pustit zde.