Senátní volby 2012 - obvod Benešov, Mgr. Luděk Jeništa

Narodil jsem se 8. 8. 1961 ve Vlašimi. Po dokončení povinné školní docházky jsem studoval na vlašimském gymnáziu a zakončil ho maturitní zkouškou v roce 1980. V letech 1981-85 jsem absolvoval Pedagogickou fakultu JEP v Ústí nad Labem, obor učitelství I. stupně se specializací na tělesnou výchovu. Po roční základní vojenské službě jako letovod navigátor jsem nastoupil jako učitel na základní školu, kde jsem vyučoval osm let.
V roce 1994 jsem uspěl v konkurzu a stal se ředitelem téže školy. Události, které byly spojené s nutností reorganizace základního a částečně i středního školství ve Vlašimi, mě přivedly do komunální politiky ve městě. Ve volbách do městského zastupitelstva jsem v roce 2002 za „Volbu pro město“ získal od občanů nejvíce hlasů a jako projev jejich důvěry jsem proto přijal funkci starosty města. Tuto pozici jsem postupně obhájil i v dalších volbách v letech 2006 a 2010.

Jako starosta středočeského města jsem vedl kolegy z dalších měst a obcí do krajských voleb v roce 2008 a za „Starosty a nezávislé“ jsem kandidoval do Poslanecké sněmovny ČR v roce 2010. Obě kandidatury byly úspěšné a stal jsem se tak velmi vytíženým člověkem. V současné době se připravují nové krajské volby, kterých se již účastnit nebudu a svůj mandát v krajském zastupitelstvu v říjnu ukončím. Získané znalosti a zkušenosti chci nadále využívat zejména ve prospěch měst a obcí a proto jsem přijal nabídku „Starostů“ na kandidaturu do Senátu. V případě úspěchu samozřejmě opustím funkci poslance. Musím přiznat, že i svou další angažovanost v komunální sféře budu velmi pečlivě zvažovat, zejména z pracovních i časových důvodů vůči rodině.

Jsem podruhé ženatý a mám 4 děti. Už od dětství je mým největším koníčkem sport, konkrétně stolní tenis, jehož tradiční baštou je moje rodné město Vlašim. V letech 1975 – 79 jsem byl členem československé juniorské reprezentace a zúčastnil se čtyř juniorských mistrovství Evropy, kde jsem získal celkem 7 medailí v soutěžích v družstvech, čtyřhře a dvouhře. V roce 1976 jsem vedl evropský žebříček kadetů, tedy hráčů do 15 let. Deset sezón jsem hrál za Vlašim a VŠ Praha naši nejvyšší mužskou soutěž, kde jsme za klub vysokoškoláků dvakrát získali stříbrné medaile. Stal jsem se postupně mistrem republiky ve dvouhře mladších i starších žáků, juniorů a ve čtyřhře s Jindřichem Panským v kategorii mužů. Svou kariéru jsem si prodloužil takřka dvacetiletým angažmá v německé oberlize a regionallize, kde jsem nastupoval za kluby v Pasově a Pfarrkirchenu. Před třemi lety jsem vzhledem k pracovní vytíženosti svou sportovní činnost ukončil.

Více o mě…

Můj osobní život se dá rozdělit na tři základní oblasti – sportovní, pedagogickou a politickou.
Musím přiznat, že nejkrásnější pracovní období jsem asi prožíval jako učitel, zvláště v momentě, kdy mi byli přiděleni prvňáčci (1989). Konec totality a úžasná práce s „mrňouskama“, na kterých je vidět každý den učitelsko-rodičovské práce – opravdu krásná doba. Když jsem se s nimi po čtyřech letech loučil, bolelo to, ale přišly doby vážnější.
Po revoluci mě více než 40 kolegů na škole zvolilo předsedou odborové organizace a odchod ředitele v roce 1994 se pro mne stal výzvou zkusit tuto školu řídit. Povedlo se a pak už to šlo, jak jsem výše popsal. Jen tvrdím, že stát se starostou města z pozice ředitele velké školy, pokud ta škola dobře funguje, je spíše společenský úspěch. Ale obhájit tento post v dalších volebních obdobích, to považuji za mnohem a mnohem cennější a o vaší práci vypovídající. Těch dvou obhajob si opravdu cením. A také tvrdím, že „alfa a omega“ úspěchu je vytvoření skvělého týmu spolupracovníků, kolegů, přátel.
Celou dobu byla tato moje pedagogická i politická práce provázena sportem. Svou kariéru ve stolním tenisu jsem popsal, to byl hlavní koníček a při angažmá v Německu se dá říci i skoro pracovní povinnost – koneckonců jsem za takřka dvacet sezón v zahraničí nevynechal jediný zápas, čímž jsem si kromě výsledků získal v Bavorsku velký respekt. Druhou velkou zábavou pro mě byl fotbal. Za obec Libouň jsem odkopal v okresních soutěžích také skoro 20 sezón, ale to byla opravdu zábava, kamarádi, odreagování.
A to nejdůležitější na závěr. Vše popsané by se nedalo dělat bez podpory rodiny, zázemí, které vám manželka, děti a další nejbližší dokáží vytvořit. Už jen vědomí, že je máte, že na vás někdo čeká, že se na vás někdo těší a je s vámi rád – to se nedá ničím jiným nahradit. Já si toho hrozně vážím a snažím se jim toto vše v některých příhodných momentech vynahradit. Jak? To už si můžete představovat.

Více informací naleznete na mém webu nebo na FB.

http://www.ludekjenista.cz/

http://www.facebook.com/pages/Lud%C4%9Bk-Jeni%C5%A1ta/349735295115223?ref=ts&fref=ts