26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Odpor proti úložišti roste. Ve hře je soud se státem
Odpor proti úložišti roste. Ve hře je soud se státem
27. 6. 2015
Šest obcí z Pošumaví, na jejichž území se uvažuje o stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu, se bude soudit se státem - a to v případě, když povolí v jejich lokalitě geologický průzkum.
HORAŽĎOVICE Několik obcí z Pošumaví se odvolalo k rozkladové komisi Ministerstva životního prostředí, které rozhoduje o tom, zda se v oblasti uskuteční průzkum kvůli případné výstavbě jaderného úložiště. Jestliže ministerstvo průzkum schválí, připraví každá obec samostatnou žalobu. Uvedli to starostové Chanovic a Horažďovic Petr Klásek a Michael Forman.
„K lokalitě Březový potok se rozkladová komise již sešla a připravuje ministrovi životního prostředí své doporučení k rozhodnutí,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Obce v oblasti Březový potok u Horažďovic jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované obří stavby, pro niž Správa úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO vytipovala sedm lokalit v ČR. Zastupitelstva všech šesti obcí, což jsou Kvášňovice, Olšany, Pačejov, Maňovice, Velký Bor a Chanovice, po loňských obecních volbách už na svém prvním či druhém zasedání přijala usnesení, že úložiště na svém území nechtějí. „Tento postoj se nemění po celá čtyři volební období, kdy byl záměr o stavbě úložiště zveřejněn,“ uvedl Klásek, který je jedním z hlavních organizátorů odporu v oblasti, která zahrnuje šest obcí, pod něž spadá celkem 18 vesnic.
Podle starostů odpor obyvatel a chalupářů neustává, naopak sílí. Asi 10 tisíc trvalých obyvatel šesti obcí včetně Horažďovic podporuje také sdružení 35 obcí Prácheňsko. Každoročně se v oblasti konají tři velké protestní akce a účast na nich se zvyšuje.
Lidé žijí v nejistotě Podle Kláska je pro oblast zničující, když se rozhodnutí o tom, kde se bude stavět, neustále oddaluje. „Celá řada lidí, kteří se rozhodují o nákupu nebo o stavbě nemovitosti, říká, že půjdou kvůli hrozbě úložiště do jiné lokality. Někteří z obcí i odcházejí,“ tvrdí Klásek. Starosta Maňovic Miroslav Panuška prý nedokáže obyvatelům obce vysvětlit, jak je možné, že když obec řekne, že úložiště nechce, tak přípravy stavby pořád pokračují. Maňovice stejně jako dalších pět obcí nepřijaly finanční kompenzace za průzkum, které jim nabídla správa úložišť. Obce z oblasti Březový potok navrhují, aby úložiště bylo v místě, kde žije nejméně lidí, což okolí Pačejova není.
Petra Roubíčková z ministerstva k připomínce uvedla, že resort životního prostředí dosud bral v úvahu nejen platnou legislativu včetně platných usnesení vlády či surovinové politiky, ale zároveň poměřuje veřejné zájmy. „Posouzení, zda jiný veřejný zájem převáží nad zájmem státu, bude možné až poté, co budou prozkoumány i ostatní vytipované lokality,“ uvedla.
Starostové by podle svých slov byli klidnější, kdyby negativní stanovisko k umístění úložiště v lokalitě Březový potok přijalo i zastupitelstvo Plzeňského kraje. To poslední bylo přijato před 11 lety za minulé politické garnitury v čele s ODS. Současný hejtman Václav Šlajs ovšem ujistil, že Plzeňský kraj bude podporovat stanoviska obcí.
Starostové argumentují proti úložišti i tím, že se pracuje na technologiích dalšího využití jaderného odpadu, proč ho tedy zabetonovávat do obřího úložiště. „Řekněte, kde v Evropě chtějí stavět úložiště?“ ptá se Klásek.
Podle mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu Miroslava Kynčla výzkum a příprava hlubinného úložiště probíhá například ve Francii, Švýcarsku, Švédsku nebo ve Finsku. Více na straně B3.
Jestliže ministerstvo průzkum schválí, připraví každá obec samostatnou žalobu.
Autor: Jitka Šrámková, Mladá fronta DNES, Plzeňský kraj
Mohlo by vás také zajímat
