Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Nárůst ghett v kraji: ze 17 na 42

Nárůst ghett v kraji: ze 17 na 42

10. 6. 2015

Sociálně vyloučené lokality se stěhují často z velkých měst do odlehlých obcí.

Plzeňský kraj - Jsou to alarmující statistiky. Zatímco ještě před devíti lety bylo v Plzeňském kraji 17 sociálně vyloučených lokalit, loni už bylo na krajské mapě zaznamenáno hned 42 ghett.

Počet lidí obývajících riziková místa stoupl z původních přibližně dvou tisíc o tisícovku. Šetření rovněž prokázalo, že v ghettech přibylo seniorů. Vyplývá to z analýzy, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovala společnost GAC.

„Zatímco v minulosti se nejvíce lokalit vyskytovalo ve městech, sociálně vyloučení se teď stále častěji stěhují do odlehlejších obcí s málo rozvinutou infrastrukturou," potvrdil další trend vedoucí krajského odboru sociálních věcí Filip Zapletal.

Typickým příkladem v Plzeňském kraji jsou Poběžovice. „Naopak mezi nejkritičtější místa přímo v západočeské metropoli patří dlouhodobě tzv. Plac, tedy oblast v Plachého ulici, problematická je rovněž oblast kolem autobusového nádraží a také část Petrohradu," vyjmenoval Zapletal. Kromě Plzně se sociálně vyloučené lokality vyskytují rovněž v Klatovech, Nýřanech, Rokycanech a ve Stříbře.

Ohromným problémem populace žijící v sociálně vyloučených lokalitách je nízká úroveň vzdělání a naopak vysoká míra nezaměstnanosti.

Neziskové organizace se sice snaží klientům pomoct při hledání práce, výsledky jsou ale povzbudivé. Analýza totiž uvádí, že 80 až 85 procent lidí z ghett je bez práce. Vzdělání není o nic lepší. V bohem zapomenutých místech živoří většina dospělých pouze se základním vzděláním. V rámci celé ČR má přitom pouze základní vzdělání přibližně 7,5 až 10 procent obyvatel.

Zlepšení kvality bydlení na některých problematických místech ve městě chce prosadit plzeňská radnice. Prvním z nich je už zmiňovaný Plac, nechvalně proslulý blok domů v Plachého ulici. Hodlá tu byty opravit a nabídnout je pak těm, kteří jsou schopni platit městu nájem. „Chceme jim nabídnout slušné ubytování, současně jim i pomáhat," říká radní pro bezpečnost David Šlouf (ODS).

Může jít o současné nájemníky nebo lidi, kteří prošli azylovými domy či službami podobného typu, matky s dětmi, jež jsou na ubytovnách či ty, kteří přišli ne vlastním zaviněním o bydlení. „Chceme jim ukázat, že když se budou slušně chovat a plnit své povinnosti, mohou i slušně bydlet," uvedl Šlouf. Ti, kteří nebudou smlouvy dodržovat, hodlá město vystěhovat. Problematické území se pakmástát bezpečnějším. Město nyní získalo v rámci projektů prevence kriminality dotaci z ministerstva vnitra ve výši téměř 400 tisíc korun, přibližně stejnou částku investuje samo. Ve dvou domechvPlachéhoulici44a46za to instaluje nové bezpečnostní dveře a pořídí nové schránky, propojí zvonky a také upraví osvětlení a zabezpečení vchodů. „Jde o projekty, které tu zvýší bezpečnost a veřejný pořádek," uvedl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Další peníze město pošle na sídliště Vinice, kde je rovněž rozšířena pouliční kriminalita. Z Ministerstva vnitra dostala Plzeň přibližně 270 tisíc korun a chce za ně na Vinicích rozšířit kamerový systém, protože dosud tu jsou jen dva kamerové body. Spoluúčast města je v tomto případě 31 tisíc korun.

Autor: Klára Mrázová, Dana Veselá, Plzeňský deník