Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Bernard: Jsem zárukou, že se nebude kmotrovat a politikařit

Bernard: Jsem zárukou, že se nebude kmotrovat a politikařit

9. 9. 2020

Josef Bernard v předvolebním boji sází na témata týkající se ochrany životního prostředí, zdravotnictví i dopravy. Chce také zachránit chátrající Městské lázně v Plzni.

Odešel jste z ČSSD, protože vám to neklapalo. Mimo jiné jste měl názorové střety s některými stranickými kolegy. Našel jste teď z vašeho pohledu lepší partu?

Naše koalice je úplným opakem sociální demokracie. Sestavili jsme kandidátku do krajských voleb, kam lidi nenominovali funkcionáři ze stranických sekretariátů. Lidé nejsou na kandidátce kvůli tomu, že si odseděli třeba patnáct let v nějaké straně a poctivě chodí na schůze. Snažili jsme se oslovit ty, kteří svému oboru rozumí, už v něm něco dokázali, jsou příslušně vzdělaní a mají za sebou výsledky.

Součástí čtyřkoalice je zároveň hnutí PRO Plzeň, které má kontroverzní pověst. To vám nevadí?

Nevím, co je kontroverzní pověst. Pravděpodobně se mluví o tom, že je podporováno panem Štruncem, který dneska není v politice. Já si s ním vykám. Viděl jsem se s ním asi dvakrát nebo třikrát. Na rovinu jsem mu řekl, že nejsem ochoten k žádným zákulisním domluvám. Ale já nechci tohle hnutí diskriminovat. Mně jsou lidé z hnutí PRO Plzeň sympatičtí. Ve většině případů jsou to mladí lidé, kteří mají zájem o věci veřejné. Zárukou, že se tady nikdy nebude kmotrovat a politikařit, jsem já, pan Čížek a spousta dalších lidí na kandidátce, za kterými plně stojím.

Za jeden ze svých největších úspěchů jste označil dopravní tendr , který se ale neobešel bez poměrně velkých porodních bolestí. Jak projekt zpětně hodnotíte?

My jsme navrhovali koncept vlastního dopravce, který byl zamítnut. Tak jsme museli jít do tendru. Ten jsme úspěšně jako jedni z mála v celé České republice dokončili. Když porovnáte například cenu, za kterou jezdí Plzeňské dopravní podniky, je to sedmdesát sedm korun. My dneska jezdíme za čtyřicet čtyři. Kdybychom jezdili za ceny Plzeňských dopravních podniků, máme o půl miliardy dražší provoz veřejné dopravy. Zajímavé je, že největší kritika přichází právě z téhle strany. Já bych si napřed zametl před vlastním prahem. Když třeba někdo říká, jak byl předešlý soukromý dopravce, který operoval veřejnou dopravu, dobrý, připomenu, že my jsme s ním hned zpočátku měli spor. Neoprávněně fakturoval služby za dvě stě padesát milionů korun. A my jsme tyto peníze vrátili daňovým poplatníkům do kapsy. A co vlastně znamenají závažné porodní bolesti?

Například nevypravené nebo zpožděné spoje...

Na začátku nevyjelo pouze půl procenta linek. Mimochodem, to se nám stávalo při změnách jízdních řádů i v minulosti, ale teď se to někomu hodí do politického boje. Arriva už věci napravila. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. My jsme projekt neodložili, přestože byly zavřené autoškoly a nový dopravce nemohl školit řidiče. Na druhou stranu - dneska všechny spoje jezdí. Buďme rádi, že ten, kdo na hejtmanství dosedne, už bude mít vysoutěženou veřejnou dopravu a po porodních bolestech.

Takže vy máte pocit, že to je spíš otázka politického boje než relevantních argumentů třeba ze strany cestujících?

Ne. Kritika je oprávněná a já se omlouvám cestujícím, kterých se to dotklo. Jenom říkám, že když někdo tendr kritizuje, jak by si počínal on sám? Smlouva samozřejmě stanovuje tvrdé pokuty. Dopravce za to, že nevypravil spoje, tvrdě zaplatí, ale dneska už ty věci napravil.

Jedním z vašich hlavních předvolebních témat je zdravotnictví. V roce 2017 jste říkal, že chcete ztráty krajských nemocnic snížit o polovinu, což se ale nestalo. Proč se to nepovedlo?

Ztráta před námi každý rok rostla. Nám se ji podařilo zastavit, což je ohromný úspěch. Měli jsme jasnou aproximaci, která říkala: pakliže nic neuděláme s řízením krajského zdravotnictví, ztráta do konce volebního období bude víc než půl miliardy korun. Do té doby se o to nikdo nestaral. Byla to černá díra na peníze. V době, kdy jsme nastupovali, se přidávalo doktorům a sestrám v krajských nemocnicích třicet dva milionů korun. Když jsem odcházel, bylo to ročně 120 milionů korun. Z úhradové vyhlášky šla maximálně polovina peněz, všechno ostatní doplatil kraj. I přesto se nám podařilo rostoucí ztrátu zastavit. Skoro to považuji za ekonomický zázrak.

Na druhou stranu ztráta je pořád dost vysoká. Jaký na to máte lék?

Problém je, že funguje nespravedlivý systém úhrad. V rámci Asociace krajů jsme se snažili o to, aby se minimálně padesát procent úhrad za zdravotní výkony odměňovalo ve všech nemocnicích stejně. Myslel jsem si, že jednání půjdou rychleji. Ale alespoň se nám podařilo dohodnout, že od roku 2021 dvacet procent výkonů bude hrazených stejně. Na tom jen vyděláme. Naše nemocnice jsou jedny z nejhůř placených v celé zemi. Tím, že se v budoucnu výše úhrad sjednotí, zlepší se i ekonomická situace našich nemocnic.

Chcete, aby kraj odkoupil Městské lázně a v nich vzniklo zázemí pro Plzeňskou filharmonii a Západočeskou galerii. Není to velké sousto?

Rozhodně ne, nejdeme hlavou proti zdi. Výstavba nové galerie by nás stála přes miliardu korun. Tímto původním projektem U Zvonu bychom zabili velkou ranou pouze jednu mouchu. My ale much, které potřebujeme zabít, máme víc. Chátrající budova Městských lázní je třicet let ostudou Plzně. Je načase to napravit. Městské lázně můžeme krásně zrevitalizovat. Dát jim novou veřejnou funkci, své zázemí tu najde nejenom galerie a filharmonie. Přitáhne to další projekty, podnikatele. Podívejte se na dvacet let staré fotografie prostoru u Jižního nádraží, kde je dnes Techmanie . To byla země nikoho a ostuda Plzně. Když jsem tenkrát přišel s nápadem Techmanie, říkali, že jsem mluvka. Teď stojí, je to jeden z nejúspěšnějších projektů neformálního vzdělávání v naší zemi. Zavítá do ní dvě stě tisíc návštěvníků ročně.

U Techmanie jste ale získali dotace, zatímco u lázní to tak zřejmě nebude

Víme, že stát nám skoro nic nedá. Slibuje maximálně sto milionů a všechno ostatní bude muset vyřešit kraj. Projekt rekonstrukce Městských lázní ale můžeme rozdělit na etapy a finanční prostředky do něj vkládat postupně. Kraj si může dovolit do rekonstrukce dát ročně dvě stě možná tři sta milionů korun. Můžeme tam udělat zázemí pro různé spolky nebo kavárnu. Propojení mladých lidí a profesionálních muzikantů a galeristů se nabízí. Máme jedinečnou šanci v jedinečném čase spojit tři problémy dohromady a vytvořit nové kulturní centrum, které nebude mít v celé republice obdoby.

Další vaše stěžejní předvolební téma je životní prostředí, konkrétně boj se suchem. Jak chcete problematiku řešit?

U nás je tohle téma opravdu prioritou. První je náprava důsledků toho, co jsme v zemi za 70 let udělali. Systém našeho hospodaření je hodně zaměřený na produkci bez ohledu na krajinu a vznikl někdy v 50. letech. Vody bylo tehdy moc a my jsme ji potřebovali z krajiny dostat. Když to spojíte s intenzifikací zemědělství a používáním syntetických hnojiv, podzemní život, který je stejně rozmanitý jako ten nadzemní, je ohrožen. Při řešení příčin nedostatku vody neznám důležitější profesi, než jsou zemědělci. My s nimi musíme intenzivně mluvit. Říkat: dáme vám i větší dotace, ale hospodařte tak, aby se v půdě daleko víc zadržovala voda. Vypracujeme plán postupných adaptačních opatření, která zajistí větší zadržování vody než dosud. Je to sice běh na dlouhou trať, ale když budeme důslední, příroda se nám odvděčí.

Co konkrétně v adaptačním plánu bude?

Zmapujeme celé území Plzeňského kraje. Je to poměrně složitá analýza, která počítá s výstupy z mnoha institucí. Na jejím základě definujeme priority, co změnit. Například v minulosti jsme řeky spíš rovnali. Říká se, že jsme za 70 let vodní toky zkrátili o třicet procent. To, co jsme zkrátili a narovnali, jsme leckde ještě vybetonovali a vykamenovali. Když si najdete v historických mapách, kudy vodní koryta šla, zjistíte, že někde můžete krásně přirozené nivy zase vytvořit. To je pouze jeden z mnoha příkladů. Postupně, i díky evropským penězům, musíme změnit krajinu tak, abychom z naší půdy udělali znovu nasákavou houbu. V krátkodobějším horizontu ale musíme řešit i důsledky. Především musíme propojit vodárenské soustavy v kraji, abychom se vyhnuli tomu, že pitnou vodu budeme do některých vesnic vozit v cisternách. Když nic neuděláme, opravdu se to stane.

Autor: Klára Mrázová | Zdroj: iDNES.cz/Plzeň