Hlavní stránka Regiony Pardubický kraj Archeologové objevili 7000 let starou studnu

Archeologové objevili 7000 let starou studnu

16. 1. 2019

Pardubický kraj – Záchranný archeologický výzkum pod dvěma úseky budoucí dálnice D35 Opatovice nad Labem-Časy a Časy-Ostrov je u konce. Na 28 kilometrů dlouhé trase šlo o největší historickou sondu do krajiny regionu od dob budování železnice. Archeologové odkryli řadu zajímavých nálezů, kterým vévodí stará dřevěná studna u Ostrova. Je stará 7000 let.
 

Archeologové objevili 7000 let starou studnu

Archeologové objevili 7000 let starou studnu

První nálezy keramiky ukázaly, že studna pochází z mladší doby kamenné. Proto došlo k vyzvednutí celé studny v jednom bloku. „Byla to technicky i logisticky náročná akce, jaká se v České republice uskutečnila vůbec poprvé. Následovala pečlivá preparace jednotlivých vrstev a rozebírání dřevěné konstrukce. Více než měsíc dlouhá práce v prostorách archeologické základny přinesla jedinečná zjištění,“ uvedl vedoucí výzkumu Radko Sedláček z Archeologického centra Olomouc.

Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry byly 80x80 centimetrů a výška 140 centimetrů.

Jak je studna stará, napověděly odborníkům letokruhy. „Změřili jsme šířky letokruhů použitého dřeva, udělali jsme průměrnou letokruhovou křivku, kterou jsme porovnávali se standardní chronologií, jež se vytváří pro každé území a pro každou dřevinu zvlášť a vzniká postupným překrýváním a napojováním šířek letokruhů. Žádná naše standardní chronologie nesahá tak daleko, ale naštěstí kolegové ze Saska takovou chronologii mají. Porovnali jsme to a zjistili jsme, že stromy použité na stavbu studny byly pokáceny mezi lety 5256 a 5255 před naším letopočtem,“ vysvětlil Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Voda a cukr
Dubové sloupky a výdřeva se zachovaly díky vysoké hladině spodní vody.

Studnu mají nyní v péči odborníci z Univerzity Pardubice, kteří připravují její konzervaci. „Je to suverénně nejstarší objekt, jaký na fakultě budeme konzervovat. Není to jednoduchá úloha. Na rozdíl od běžného dřeva nesmí vyschnout, jinak by došlo k deformaci a znehodnocení nálezu. Už jsme začali s přípravami. Postupně se voda, která vyplňuje buněčné struktury, nahradí novým pojivem. Pro mnohé může být překvapující, že tímto konzervačním materiálem je něco, co každý zná a běžně používá – sacharóza,“ popsal Karol Bayer z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Kromě dalších o něco mladších studní olomoučtí archeologové odkryli také osadu pravěkých lovců a sběračů ze sklonku starší a ze střední doby kamenné (10 až 8 tisíc let před naším letopočtem) na návrší poblíž Uherska. Ojedinělý byl také výzkum lokality u řeky Loučné u Uherska. „Nyní víme, že v okolí Uherska se rozkládalo velké jezero,“ poznamenal ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Zajímavé objevy se podařily i společnosti Archaia, která pracovala na čtyřech ze šesti úseků. „Byla to divočina. Predikce byla výborně připravená od pracovníků Východočeského muzea v Pardubicích, ale terén byl těžký. Co úsek, to jiná situace,“ řekl ředitel Archaii Petr Juřina.

U Rokytna archeologové odkryli jedno z nejbohatších a nejrozsáhlejších žárových pohřebišť lužické kultury z pozdní doby bronzové (zhruba 1 tisíc před naším letopočtem) na českém území. „Na pohřebišti v pískové duně našli více než 200 žárových hrobů a více než 2000 keramických nádob, nejednalo se jen o urny, ale i milodary a další předměty. V prostoru pohřebiště vzniklo v 50. letech 20. století letiště pro práškovací letadla, takže jej nepoškodila hluboká orba. Máme tak možnost zkoumat perfektně zachovalé hroby,“ doplnil Juřina.
Sídliště i vesnice
Mezi další významné nálezy patří sídliště z mladší a pozdní doby bronzové u Dolní Rovně, studna s vodojemem z doby laténské (150 před naším letopočtem) u Ostrova, zahloubená obydlí a pece z 10. až 12. století u opatovické elektrárny a středověká vesnice z 12. až 14. století u Horní Rovně.

Majitelem všech nálezů je podle zákona kraj. „Pracovníci Východočeského muzea v Pardubicích se podíleli na přípravách výzkumu, dohlíželi na něj i na jeho vyhodnocení a budou mít na starosti i jeho uložení a zpřístupnění veřejnosti. Vzhledem k tomu, že už v minulých letech jsme měli problémy s ukládáním archeologických sbírek, začali jsme loni připravovat stavbu archeodepozitáře v Ohrazenicích, kde budou nálezy z D35 umístěny,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek.

„Východočeské muzeum v Pardubicích spolu s ostatními subjekty nabídne veřejnosti tyto nálezy k vidění po dokončení rekonstrukce areálu pardubického zámku,“ dodal ředitel muzea Tomáš Libánek.
 

Autor: Lenka Štěpánková  |  Zdroj: https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/archeologove-objevili-7000-let-starou-studnu-20190109.html