Hlavní stránka Regiony Moravskoslezský kraj Starostové vytáhnou do Ostravy

Starostové vytáhnou do Ostravy

5. 9. 2011

Krajské město nechce ztratit miliardu, představitelé malých obcí to mají za okrádání jejich obyvatel

 

OSTRAVA 
Za vstupenku do divadla můžete platit 1213 korun, za jízdenku do tramvaje téměř sedmdesát. Argumenty, kterými se rozhodla Ostrava bojovat proti radikálním škrtům v určení daňových výnosů pro sebe a další tři velká tuzemská města, vyvolaly první reakci: dnes dopoledne chtějí před tamní radnicí protestovat starostové malých obcí. Ty by naopak na změně dělení daní vydělaly. 
 
Starostové menších obcí si vyložili aktivitu Ostravy jinak. Předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala na webových stránkách sdružení aktivitu magistrátu označil za začátek „boje o naše peníze“. A na dnešních 9.45 svolal před sídlo ostravského magistrátu protest představitelů menších obcí, kterým by jiný způsob dělení daní měl více pomoci plnit obecní pokladny. „Karikování vědomého letitého okrádání části občanů formou nespravedlivého rozdělení daní – které ostravský primátor Kajnar v tisku nazval „pomalá smrt Ostravy“ – nesmíme dopustit,“ napsal Kavala kolegům. 
 
Největší města republiky mají přijít o miliardy korun Jádro problému tkví v tom, jak mezi města a obce spravedlivě rozdělit část daní, kterou jim zákony dávají. Například poslanec Petr Gazdík (Starostové a nezávislí), který kandidoval do sněmovny společně s TOP 09, od začátku srovnával příjmy hlavního města Prahy a Suché Lozi na Uherskohradišťsku, kde starostoval. V roce 2007, kdy vypukl jeho spor s pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS), činil rozdíl „na hlavu“ asi šestinásobek ve prospěch Prahy. 
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) proto zpracoval návrh nového dělení daní, které by vzalo čtyřem největším městům (Praze, Brnu, Ostravě a Plzni) řádově stovky milionů korun – a rozdělilo je mezi obce menší. 
 
To ale rozlítilo právě zástupce největších měst. Argumentují tím, že je logické, pokud dostávají více, protože také zajišťují služby pro velkou spádovou oblast. Není přitom možné, aby právě například vstupné do divadel či jízdenky měly jinou hodnotu pro obyvatele měst a jinou pro lidi odjinud. Podobně je to s údržbou měst, jejich úklidem, dopravními stavbami a dalšími aspekty. Navíc platí část institucí, které v okresech zajišťuje stát ze svých peněz – například archivy a jiné instituce. Pokud by změna začala platit, jen Ostrava by přišla přibližně o miliardu korun ročně, což by znamenalo radikální zásah do jejího života. 
 
Ostrava vyzvala obyvatele k podepisování petice V Ostravě zveřejnili konkrétní propočet, jak je to s užíváním které z městských služeb. 
Na stránkách www.ostravunedame. cz upozorňuje například na to, že téměř třetina lidí pracujících v Ostravě za prací dojíždí odjinud a využívá přitom městem dotované dopravy, totéž platí o více než třech čtvrtinách vysokoškoláků. Právě tak šestnáct procent uživatelů dotovaných sociálních služeb není z Ostravy. A i těmto lidem slouží strážníci či správa komunikací a další servis placený z peněz Ostravy. Po sečtení různých oblastí magistrát odhaduje, že dá ročně více než miliardu na podporu služeb pro lidi odjinud. 
 
Vedení města proto vyzvalo obyvatele k podepisování petice za to, aby Ostrava nebyla poškozena. 
Kavala naopak tvrdí, že pokračování současného systému je zásadní a nadstranickou lumpárnou dělící občany do dvou kategorií. 
Ostrava ale poslala i další vzkaz: po novele sice podle náměstka primátora Tomáše Petříka Ostrava ztratí miliardu, tu ale nedostanou obce v kraji, nýbrž jinde. Kraj jako celek přijde o půl miliardy. 
 
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Autor: Lidové noviny