Hlavní stránka Regiony Moravskoslezský kraj Jan Lipner: Řídíme se zdravým rozumem, odborností a zkušenostmi

Jan Lipner: Řídíme se zdravým rozumem, odborností a zkušenostmi

22. 9. 2020

Jan Lipner je starostou obce Horní Suchá v okrese Karviná. V letošním roce vede kandidátku koalice hnutí STAN, ZELENÍ A NEZÁVISLÍ v krajských volbách v Moravskoslezském kraji.

Jan Lipner

Jan Lipner

Máte mnohaleté zkušenosti s vedením úřadu, co Vás momentálně čeká?
Jsem starostou obce Horní Suchá už od roku 1999. Po deseti letech členství v hnutí STAN, mám tu čest vést jako lídr kandidátku koalice STAN, Zelení, Nezávislí pro Moravskoslezský kraj v krajských volbách. Jsem nominován hnutím STAN, které podporuji, protože je nesmírně pragmatické. Není levé, není ani pravé, není ani populistické. Řídíme se zdravým rozumem, odborností a zkušenostmi, nikoliv rozhodnutími stranických sekretariátů. Takový by měl být každý starosta, který neplánuje jen jedno volební období.

Do krajských voleb vstupujete v kolaci  STAN,  ZELENÍ A NEZÁVISLÍ,  proč šlo hnutí STAN do koalice zrovna s těmito koaličními partnery?
Vznik této koalice, bylo dle našeho názoru to nejlepší možné uskupení, které jsme mohli vytvořit. Koalice STAN, Zelení, Nezávislí pro Moravskoslezský kraj je kandidátkou lidí, kteří rozumějí veřejné správě a jsou, či mají zájem být, v ní aktivní.  Díky tomu, že nemáme striktně „pravo–levé“ vidění světa, si můžeme dovolit lépe spolupracovat na konkrétních tématech. Jistě, byly nám nabídnuty i širší koalice, zejména s vyhraněně pravicovými stranami. To by nás ale zřejmě výrazně omezovalo. Není nám jedno, co se s tímto krajem i touto zemí děje. Věříme, že společně můžeme oslovit co nejvíce voličů napříč regiony Moravskoslezského kraje.

Co jsou vaše společné priority a jaká jsou ústřední témata, které společně řešíte?
Tato koalice má několik cílů. Hlavním problémem je odchod mladých a perspektivních lidí z regionu do velkých měst mimo náš kraj. Tomu chceme zamezit mnoha způsoby. Jsou to současně i naše další priority -  je to např. zdravotnictví, přístupná zdravotní péče v celém regionu rovnoměrně. S tím souvisí také reforma školství a vzdělávání, hlavně to středoškolského, které by mělo naše studenty vzdělávat zejména v technických oborech, tak, aby našli uplatnění opět v tomto průmyslovém regionu.  A v neposlední řadě nám jde samozřejmě o zlepšení životního prostředí, které stále ještě nedosahuje ani průměru v tomto státě.

S jakým problémem se Moravskoslezský kraj potýká?
Je jich mnoho, ale jeden vidím trochu důležitější. Když například stojím u nás na střeše těžní věže bývalého dolu František, vidím rozdělení regionu. Na jedné straně (jih a jihozápad) jsou Beskydy a Jeseníky, krásná příroda, ale nic moc pracovních příležitostí. A přiznejme si upřímně – proklamovaná podpora turistického ruchu tyto regiony nespasí a místním spíše otravuje život. Na straně druhé – sever a severovýchod, je průmyslová oblast, Ostravsko, Karvinsko, Třinecko. Takže těžký průmysl, ve kterém byla v minulosti ( ale stále ještě může být) spousta pracovních příležitostí, ale špatné životní prostředí. To, co chceme v celém kraji,  je nahradit těžký těžební a hutní průmysl  rovnoměrně lehčím průmyslem v  průmyslových zónách, kde se budou vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, s důrazem na využití opuštěných zdevastovaných areálů (brownfieldů), tak, aby se omezilo zabírání další zemědělské půdy. Ideální by bylo, když to trochu odlehčím, kdybychom na jih dostali další pracovní příležitosti a na sever našeho kraje se vrátilo krásné čisté životní prostředí, které zde vždycky bylo.

Program řeší zdravotnictví a přístupnou zdravotní péči v celém regionu rovnoměrně, kde vidíte problém?
V našem kraji chybí například domovy seniorů. My jsme v obci přebudovali mateřskou školku na domov seniorů, kde vzniklo třicet lůžek ústavní péče, kterou nám tady provozuje Slezská Humanita. Kdybychom měli dvě nebo tři takovéto budovy, pořád je obsadíme. Ale kdo by je provozoval, když Kraj se takovýchto zařízení naopak zbavuje?!  V našem kraji tyto zařízení chybí a chybí také domy se zvláštním režimem. Měli bychom se o jejich budování, ale i chod ve spolupráci s městy a obcemi v celém kraji postarat.

Ve svém volebním programu mluvíte o reformě školství, jak si myslíte, že koronavirová krize proměnila české školství?
To záleží jaké. Já se zděšením zatím zejména sleduji to základní, protože se mě jako starosty jeho chod týká. Učitelé a ředitelé škol se k tomu postavili velice různě. Musím říct, že jsem zklamaný. Samozřejmě se přístupy lišily škola od školy, ale co vím, tak některé školy nepustily žáky a rodiče během pandemie do budovy školy ani pro vytištěné úkoly. Konkrétní případ - u nás v obci jsme místo jedné ze základních škol museli fungovat my na obecním úřadě a rodičům materiály rozdávat a distribuovat sami, referentka podávala rodičům úkoly z okna.  A to nemluvím o rodinách, které nemají k dispozici počítač nebo přístup k internetu. Kdo myslel na ně? Bohužel někteří učitelé zapomněli, že to není jen jejich povolání, ale také poslání. Budiž mi velmi slabou útěchou, že dle zpráv rodičů žáků dojíždějících do škol v okolních městech byla situace stejná, pokud ne horší. Jak se proměnilo školství a jak moc velký bude mít na žáky tato koronavirová výuka dopad, to uvidíme v následujících týdnech a měsících.

Je pro Vás důležité udržet mladé a perspektivní lidi v regionu. Jak toho chcete docílit?
Já osobně vidím v našem regionu velký potenciál v duálním vzdělávání.  To znamená, že jsou střední školy napojeny na výrobní podniky. V praxi to funguje tak, že si daná firma středoškoláky platí, takže i když pak odejde například na VUT do Brna (což je třeba konkrétní případ Třineckých železáren)  nebo na jakoukoliv jinou vysokou školu v zemi, tak se vrátí. Samozřejmě ne všichni, ale to procento je výrazně vyšší. Dokážou toho středoškoláka tak odborně připravit, že se praxí ve firmě chytne, ví co práce obnáší a co chce v životě dělat. Takto už to funguje například v uvedeném  Třinci. Kdyby tento model v našem regionu zafungoval, myslím si, že je to cesta, jak si zde udržet mladé a perspektivní lidi.

Letošní léto je dost suché, sám jste zahradník, co vnímáte jako největší problém sucha?
Způsob zemědělství, který tady je a už v dobách komunismu byl, je zásadní problém. Zemědělci hospodaří na pronajaté půdě, zcelené do velkých lánů. Monokultury jedné plodiny se pěstují na desítkách hektarů. Ano, ekonomika je jasná, i mně to takto učili. Ale je to aktuální v době, kdy velmi důležitým faktorem zisku jsou dotace na obhospodařovanou plochu??Je třeba se podívat i na represe a pokud zemědělci nedodržují stanovená pravidla, tak je třeba jim sáhnou i na výše uvedenéna plošné dotace.  Vidím kolem stále pole a lány kukuřice na  svazích, které mají pořád nějakých 10-15%. Tito lidé stále berou dotace, přitom protierozní vyhláška je už asi rok někde v šuplíku. Pak to dopadá tak, že dochází k erozi, smývá se ornice, voda nevsakuje a jde do příkopu. Měly by se nastavit mantinely a pokud takto zemědělec hospodaří, neměl by mít nárok na tyto dotace. Vyzývá k tomu i pozemkový úřad, ale nic víc se neděje. Tohle vše se suchem souvisí a je třeba to vyřešit. Je to stejně jako například s tříděním odpadu, do určitého procenta lidi přesvědčíte, ale pak už to musí jít „ přes korunu...  Lidi bohuže musí dostávat také sankce, pouze přesvědčování nepomáhá a pak to má své následky. Tohle by měl být první krok. A s bičem mujsí jít i „cukr“ - pokud na svém pozemku zemědělec strpí jeho  (pro něj) neproduktivní využití, měl by dostávat stejnou, či větší dotaci, jako u produkčních ploch.

Je to zajímavé téma, které by se jistě mělo otevřít. Vidíte ho vy, jakožto odborník. Co ale průměrný obyvatel Moravskoslezského kraje, dotkne se ho to?
Problém je v tom, že to naši lidé zatím jako moc velké téma nevnímají, protože sice neuzallévají chvílli ředkvičky na zahrádce, ale to je tak vše. Sucho a následující bleskové povodně, které občas vytopí nějaký sklep, sice jsou problém, ale lidé se na něj nedívají z dlouhodobého hlediska. Momentálně trpí hlavně příroda, člověk to ani moc nepociťuje. Ale je to jen dočasu. Zatím u nás není problém s pitnou vodou, protože díky existenci unikátního Ostravského oblastního vodovodu, spojujícího tři přehrady s pitnou vodou, tato hrozba u nás stále ještě není tak akutní.  Ale potom, když se to bude dotýkat každodenního života nás všech, tak to problém bude. A velký.

Co děláte rád ve svém volném čase?
Jak jsem již uvedl na volebním lístku, má pupeční šňůra s bývalým povoláním stále existuje. Takže jsem pořád nesvůj, když sedím v kanceláři a venku na zahradě je tak hezky. Mimo to si občas rád vzpomenu na svá mladá léta, kdy jsem se pokoušel v dresu TJ Baník Karviná provozovat cyklistiku a provětrám kolo na trochu větší vzdálenost, než jsou obvyklé inspekční jízdy v obci.

Jste připraven být hejtmanem?
Po dvaceti letech na obecním úřadě je to pro mě jistá výzva.  Nechci si ovšem z voličů dělat legraci – samozřejmě, že v tomto volebním systému nemůže nikdo přímo kandidovat na hejtmana, toho volí až Zastupitelé Kraje! Ale pokud k tomu bude mít naše koalice v Zastupitelstvu kraje dostatek mandátů i podporu, jsem připraven tuto funkci přijmout.

Ptala se Aneta Macolová