Hlavní stránka Regiony Královéhradecký kraj Vrchlabí přebuduje náměstí Míru

Vrchlabí přebuduje náměstí Míru

29. 11. 2016

Vrchlabí - Závažnou změnou projde vrchlabské náměstí Míru v historické části. Město chce rovněž realizovat projekt hornického muzea. Přeložení silnice, přesunutí morového sloupu, přidání vodního prvku, úprava parkovacích míst a zeleně. Dramatická změna čeká na náměstí Míru ve Vrchlabí.
Vrchlabí přebuduje náměstí Míru

Vrchlabí přebuduje náměstí Míru

Město chce začít s realizací v průběhu příštího roku, náklady se odhadují na 25 milionů korun. Akce má navazovat na dokončení radikálních úprav Labského nábřeží, kde se staví nyní. Vrchlabská radnice rovněž plánuje v jednom z městských domů, umístěných na náměstí Míru, vybudovat hornické muzeum. Cílem je poukázat na zdejší nejvýznamnější postavu dějin Kryštofa Gendorfa z Gendorfu, který se v roce 1533 zasloužil o přidělení městských práv pro Vrchlabí od krále Ferdinanda I. a vybudoval v krkonošském regionu hornickou a hutnickou velmoc. „Těžba uhlí, železa či rudy město proslavila a chceme to připomenout," řekl starosta Jan Sobotka
Vrchlabí dramaticky přebuduje náměstí Míru
Náměstí Míru ve Vrchlabí projde radikální změnou. Město zahýbe se silnicí i morovým sloupem. Celkové náklady přijdou na částku kolem 25 milionů korun.
SILNICE POVEDE JINUDY
Do druhé poloviny 19. století bylo hlavním náměstím, nejvýznamnějším místem města. V současné době se v tomto prostoru nacházejí cenné objekty jako škola a historické památky, z nichž osm je zapsáno v rejstříku nemovitých kulturních památek: kostel svatého Vavřince, fara, městský dům č.p. 210 (původní radnice), historické domky (Krkonošské muzeum KRNAP), sloup se sochou Panny Marie, sousoší sv. Anny Samotřetí a také socha sv. Jana Nepomuckého.
„Základním koncepčním prvkem projektu je vrátit silnici do původní polohy. Tím se vytvoří na náměstí větší shromažďovací plocha. Vylepší se křižovatka, která vede k zámku, a vznikne důstojný prostor kolem kostela," přiblížil proměnu náměstí Míru starosta Vrchlabí Jan Sobotka a pokračoval v popisu úprav: „Morový sloup bychom rovněž chtěli vrátit do původní polohy, blízké té historické. Doteď byl umístěn vedle kostela, aby nebránil stávající silnici. Dále by se měl na náměstí objevit vodní prvek, jako připomenutí historického náhonu, který od splavu výš, proti proudu Labe, přiváděl vodu na mlýn a byl tehdy velkou technickou vymožeností, která přispěla k rozvoji města."
ZAČNOU PŘÍŠTÍ ROK
Vrchlabská radnice v tuto chvíli čeká na vydání územního rozhodnutí. Realizaci plánuje na příští rok. „Chtěli jsme zahájit akci na jaře 2017, vypadá to ovšem, že se bude začínat až v průběhu roku," uvedl Sobotka. Práce na přebudování mají trvat jeden rok. Občané se budou muset během této doby připravit na to, že úsek nebude průjezdný. „Přesunutí silnice je nejvážnější částí přebudování náměstí Míru. Chtěli bychom zachovat alespoň částečnou průjezdnost jedním směrem, ale v tuto chvíli ještě není zřejmé, jestli to vůbec bude možné," připustil.
Město se pustí do úprav navzdory plamenné diskusi, která projekt provází. „Řeší se už dva roky, prošel městskými komisemi, jednalo se o řadě změn. Naposledy o parkovacích plochách, zeleni, průjezdu cyklistů, opravě fasád," poznamenal starosta. „Je to pro nás významná část města, v poslední době poněkud pozapomenutá, dříve to bylo hlavní náměstí. Považujeme za důležité pracovat na centru města a jeho tváři," zdůraznil Jan Sobotka.
Postaví hornické muzeum. To připomene i Gendorfa
Myšlenku, jak poukázat na někdejší pýchu města, která se vázala již se 16. stoletím, se snaží zrealizovat vrchlabská radnice.
V jednom z městských domů na náměstí Míru chce vybudovat hornické muzeum. Na projekt hodlá získat prostředky z dotačních zdrojů fondu česko-polské přeshraniční spolupráce.
„Je to historie města, která poněkud upadla v zapomnění. Hornictví tady rozjel Kryštof z Gendorfu a město se v té době proslavilo," řekl starosta Vrchlabí Jan Sobotka. „Myslíme si, že stojí za to připomenout tuto historii. Koneckonců máme v městském znaku hornické nářadí," zabodl prst do vrchlabského loga. „Muzeum sice bude menšího rozsahu, ale chceme upozornit na hornickou a hutnickou tradici v krkonošském regionu a další objekty s nimi spojené, jako kovárnu v Obřím dole nebo štoly v Černém Dole. To může přinést další atraktivitu pro turisty," doplnil Jan Sobotka.
Kryštof Gendorf z Gendorfu je historicky nejvýznamnější postavou Vrchlabí. Korutanský důlní odborník a královský rada v roce 1533 koupil Vrchlabí od Jana Tetaura za 1750 kop českých grošů a zasloužil se o povýšení vsi na město 6. října 1533. Od té doby se Vrchlabí honosí městským znakem a privilegiem dvou výročních trhů. Gendorf vytvořil z Vrchlabí jedno z nejvýznamnějších center hornictví a hutnictví, nejproduktivnější v českých zemích. Za prací přišlo velké množství nových obyvatel. V roce 1624, od Gendorfova vnuka, Viléma Miřkovského ze Stropčic, nátlakem koupil město Albrecht z Valdštejna. Ujednalo se, že dokud nezaplatí, budou panství spravovat Miřkovští. Valdštejn slovo nedodržel a po smrti Viléma Miřkovského se panství zmocnil násilím. Díky vyspělému hutnictví a železářství se město zapsalo do dějin třicetileté války jako významný dodavatel sečných i palných zbraní.
Jan Braun
 
převzato z Krkonošského deníku