Hlavní stránka Regiony Karlovarský kraj Rozhovor s chebským místostarostou Miroslavem Plevným o městských investicích

Rozhovor s chebským místostarostou Miroslavem Plevným o městských investicích

9. 1. 2020

Když se do února nenajde firma, lávka na Švédský vrch nejspíš nebude, říká místostarosta Chebu Miroslav Plevný v rozhovoru o chystaných zásadních stavbách. Dodává, že novou lávku postavit chce, ale ne za každou cenu. Odhaluje také plány na další nové mosty – třeba do Hájů nebo na Zlatý vrch. Upřesňuje také, jak by se mělo stavět na území po bývalých kasárnách. Dále místostarosta Miroslav Plevný vypočítává, kdy by mohla být hotová přístavba knihovny a kdy bude jasno o velkém investorovi pro nový průmyslový park. Vysvětluje také, proč by podle něj nový bazén měl stát na místě zahrádek v Mírových sadech a že nový zimní stadion zatím není třeba stavět. 

Rozhovor s chebským místostarostou Miroslavem Plevným o městských investicích

Rozhovor s chebským místostarostou Miroslavem Plevným o městských investicích

Na rok 2019 počítal městský rozpočet s investicemi ve výši zhruba 350 milionů korun. Kolik se toho stihlo?

Je to necelých 250 milionů korun.

Z těch největších naplánovaných akcí se nestihlo konkrétně co?

Přeložili jsme rekonstrukce Dukelské a Zemědělské ulice do roku 2020. Zemědělská měla v roce 2019 začít a pokračovat v dalších letech. Stihlo se to naprojektovat tak, že by se mohlo začít stavět na podzim, ale raději počkáme na jaro. Chtěli jsme letos udělat také Družstevní ulici na Skalce i vnitroblok Sadová, ale museli jsme připravené projekty upravovat. Vše se tedy přesouvá na rok 2020. Jsou to všechno akce, které už jsou připravené, a věřím, že se brzy začne stavět.

V prosinci zastupitelé schválili rozpočet na rok 2020, který počítá s investicemi přes 350 milionů korun. Jaké jsou priority letošního roku?

Z hlediska komunikací jsou to určitě ulice Havlíčkova, Zemědělská, Družstevní a Dukelská. Jen tyto opravy dělají dohromady zhruba 70 milionů korun. Dále už také zmíněný vnitroblok Sadová a počítáme i s investicemi do cyklostezek. V plánu je první etapa cyklostezky na Dřenici. Jde o úsek od křižovatky s Wolkerovou ulicí pod železničními mosty až po kruhový objezd s Nižnětagilskou ulicí. Nejsložitější bude udělat ten úsek pod mosty. Potřebujeme tam zrušit chodník, který je na levé straně, když jedete směrem z Chebu. Chodník vpravo rozšíříme a bude tam pruh pro pěší i pro kola.

Bude během toho silnice pod mosty uzavřená?

Nebude, ale provoz bude omezený. Zřejmě na několik měsíců se tam bude jezdit jen v jednom pruhu a řídit to budou semafory. Kdybychom to totiž znovu zavřeli, jako když se loni rekonstruovala Pivovarská, tak už by nás lidé asi zakousli. Bude to tedy zhruba o 200 tisíc korun dražší, protože se tam bude muset něco vybudovat dočasně, ale trvali jsme na tom, že to musí být průjezdné. Jinak u rekonstrukcí Pivovarské a Zemědělské to má město složitější, protože se na nich podílíme ještě s krajem a Chevakem a někdy je těžké sladit podmínky výběrového řízení. U té Pivovarské navíc byly technické problémy, které nikdo nemohl předvídat. Na druhou stranu je i po všech těch haváriích nyní udělaná zcela nově a měla by vydržet dlouhé roky. Podobné to je i s Písečnou ulicí, jejíž rekonstrukci v loňském roce také protáhly problémy se starým vodovodním potrubím, které se muselo vyměnit.

Osobně jako jednu z priorit pro město vnímám i rozšiřování nabídky městských bytů.

Ano, chceme dál dělat rekonstrukce starších bytů, které jsou momentálně neobsazené. Dnes nejsou v dobrém stavu. Primárně chceme vyřešit dům, kde byl dříve Baťa na křižovatce pěší zóny a Evropské ulice. Bude to tam složitější, musí se jít i do konstrukcí. Stávající stav je naprosto nevyhovující. Na záchod a do koupelny se tam dnes chodí přes veřejnou chodbu. Chceme tam udělat také výtah. Nejdříve to bude hotové v roce 2021. Další rozpracovaný projekt se týká objektu naproti Papírně.

Lidé také hodně řeší vznik lávky na Švédský vrch přes koleje. Běží tam už třetí výběrové řízení. Věříte, že lávka vznikne?

Chtěl bych, aby se to postavilo, ale na druhou stranu to nechci za každou cenu. Když se tedy v prvním tendru přihlásil jediný Metrostav a chtěl 165 milionů korun, tak by to i s využitím dotace znamenalo, že město ze svého zaplatí zhruba 85 milionů korun jen na stavbu a dalších zhruba 30 až 40 milionů korun na výluky. Takže bychom lávku, která byla projektovaná a odhadovaná na 80 milionů, postavili dvakrát dráž a za takovou sumu bych ji já osobně stavět nechtěl. Pro nové výběrové řízení jsme tam dali cenový strop na stavbu na úrovni 100 milionů korun bez DPH, dohromady tedy 121 milionů korun. V případě realizace tak i přes dotaci město bude desítky milionů korun platit ze svého.

Bylo to na těch 80 milionů korun správně naprojektované?

Nejsem projektant a nemohu to tedy zhodnotit. Předpokládám ale, že to správně naprojektované bude. Problém je, že ta lávka má složitou konstrukci, musí být kompletně zavěšená, protože dráhy nepovolily, aby měla sloupy v místech, kde je měla původní lávka. Jde o lávku, která jde nad mnoha kolejemi s kompletní elektrifikací, a je tedy technologicky složitá na výstavbu. V Česku je málo firem, které to dokáží postavit. Stavebnictví navíc zažívá boom, všichni staví, nejsou kapacity a firmy si mohou ze zakázek vybírat.

Nyní tedy běží třetí výběrové řízení. Jak dopadne, bude jasné na začátku února. Co kdyby se opět nenašla firma, která lávku postaví?

Pak už asi nezbude nic jiného, než vrátit dotaci a lávku nerealizovat. Lávku už bychom nestíhali postavit, protože už nyní jsme termíny, abychom firmám dali co nejvíce času, maximálně natáhli. Dotace měla být původně čerpaná v roce 2020, dojednali jsme výjimku, že ji můžeme čerpat i v roce 2021. Proto jsme do současného výběrového řízení uvedli, že celá stavba může být dokončena v roce 2022, ale s podmínkou, že dotační část musí být proinvestována a vyfakturována nejpozději v roce 2021. Další časový prostor už tam není, více už jsme firmám vyjít vstříc nemohli.

Pokud by výběrové řízení nevyšlo, tak pro vás není varianta, udělat ještě jedno poslední rychlé výběrové řízení, kde byste do toho šli i za tu cenu, kterou chtěl Metrostav?

Je to varianta. Ale za sebe se ptám: opravdu chceme za každou cenu, i za cenu, že to bude město stát v podstatě 120 milionů korun z vlastních peněz, lávku na Švédský vrch?

Je to asi o osobních preferencích. Někdo ze Švédského vrchu by se třeba na to konto mohl ptát, jestli chceme za 300 milionů korun dělat přístavbu knihovny.

Jasně, tomu rozumím. Chápu, že pro lidi ze Švédského vrchu ta lávka dává smysl. Na druhou stranu pro ně uděláme daleko lepší přístup pod mosty směrem ke Kauflandu. Hypoteticky za těch zhruba 120 milionů můžeme lidi ze Švédského vrchu do města vozit 40 let taxíky zdarma a pořád to vyjde levněji. Tak se ptám, jaký by ta lávka dávala smysl? Na druhou stranu znova opakuji, že bych tu lávku chtěl. Nejde jen o spojení pro lidi ze Švédského vrchu. Počítáme s ní do zapojení městských cyklotras. Zpřístupníme přes ní Jesenici a Podhrad s centrální částí Chebu. Ale jak už jsem řekl, nelze ji stavět za každou cenu.

Co další mosty, třeba takzvaný červený most, který spojuje Dyleňskou ulici a Háje?

Máme ho v rozpočtovém výhledu, v letech 2022 a 2023 na něj máme rezervováno 40 milionů korun. V těch letech končí životnost současné lávky a podle zpracovávané projektové dokumentace by se měla v těchto místech část železniční tratě na Waldsassen zatrubnit a zasypat zeminou, bude to tedy miniaturní tunel. Tím pádem by v budoucnu neměl být problém udělat nahoře i silnici. Byla by to další cesta pro příjezd do Hájů. V úvodní části projektu, tedy v těch letech 2022 a 2023, ale zatím se silnicí nepočítáme. Myslím také na slib, který jsem dal některým opozičním zastupitelům. Plánujeme to tedy tak, abychom do budoucna nebránili uvažovanému pokračování ve formě přemostění i té části tratě, která vede na Plzeň. To by pak spojilo Háje s Podhradem pro auta. Realizace tohoto mostu ale zatím v plánu není.

A Ottův most přes Ohři na Zlatém vrchu. Bude se budovat také pro auta?

Myslím, že novostavba Ottova mostu by byla velice užitečná věc. Získali bychom tím nejen další připojení na Zlatý vrch. Sloužilo by to i jako alternativa, pokud by se něco stalo s mostem na Ašské ulici. Dnes, kdyby tam byl problém, tak už je cesta jen přes Americký most anebo přes obchvat města. Pokud s tím tedy bude souhlasit zastupitelstvo, rád bych začal se zadáním projektové dokumentace.

Řešit musíme také zmíněný most na Americké. Musíme se rozhodnout, jestli ho kompletně zrekonstruujeme, nebo jestli ho zbouráme a neuděláme na stejném místě nový. Už dlouho je tam myšlenka udělat kolem Kulturního centra Svoboda zkratku rovnou k Lidlu. Ta se nedá udělat za současné polohy mostu, potřebujeme ho natočit při pohledu z města více doprava.

Jasno o tom, co s Americkým mostem bude, budete mít kdy?

Musíme to vyřešit v roce 2020, protože už budeme muset začít pracovat na projektové dokumentaci, abychom vše udělali včas. Musíme si hlavně říci, jestli ten stávající Americký most opravíme jen v levnější verzi na nějakou kratší dobu, nebo jestli ho opravíme důkladně, aby vydržel další desítky let.

A o tom mostě pro auta na Zlatý vrch by se mělo rozhodnout kdy?

Zatím na něj není zpracovaná projektová dokumentace, která vyjde na několik milionů korun. Je otázka, jestli do ní jít, pokud zatím není jednoznačná shoda, že ten most chceme. Je třeba také říci, že na tyto stavby nejsou dotace a museli bychom to celé postavit za peníze města. Na lávku na Švédský vrch dotace šla, protože křížíme státní trať. Tady u těchto mostů nic takového není, jde „jen“ o vylepšení podmínek pro obyvatele města.

Jak pokračuje příprava pozemků pro bytovou výstavbu na místě po bývalých kasárnách na Zlatém vrchu?

Asi si lidé všimli, že jsme tam nechali rozdrtit hromady starého stavebního materiálu, ke kterým přibývaly třeba staré lednice a někteří lidé si z toho dělali skládku. Nyní je areál vyčištěný a postupně pracujeme na tom, abychom přivedli developera, který tam podle městských podmínek zrealizuje bytovou výstavbu. Musí zde být například páteřní komunikace, která zpřístupní i pozemky za kasárnami. Podle mě by tam investor měl udělat kompletně všechno, tedy i základní sítě. Bylo by asi zbytečné, aby město za velké peníze vybudovalo infrastrukturu, která by pak nemusela vyhovovat záměrům developera. Zmíněného developera bychom měli vysoutěžit v transparentním veřejném výběrovém řízení. Chtěl bych, aby pak smlouva byla nastavená tak, že vítězná firma bude muset stavět a pokud ne, tak budou následovat sankce. Třeba takové, že když nebude stavět, neprodáme jí pozemky pro další etapy výstavby.

Kdo kromě vás politiků bude rozhodovat o podmínkách pro developera? Budete se bavit i s architekty?

Samozřejmě, řešíme to i s architekty, kteří pro to místo dělali architektonické studie a přesto, že by to výběrové řízení mohla zadat městská rada, budu v tomto případě chtít, aby to prošlo zastupitelstvem. Chci, aby o tom věděli všichni zastupitelé, protože půjde o dlouhodobý projekt. Byl bych rád, aby nad tím panovala všeobecná shoda.

Kdy to do zastupitelstva půjde?

Ideálně v první polovině příštího roku.

Jak moc budete při stanovení podmínek vycházet z architektonické soutěže, která už v minulosti na výstavbu v této lokalitě proběhla?

Vycházíme z ní, ale předpokládám, že výsledek nebude stoprocentně odpovídat tomu vítěznému návrhu. Finální rozhodnutí o podobě výstavby bude na developerech. Předpokládám, že oni zpracují novou studii, a pokud bude městem odsouhlasena, tak se vloží do územně plánovací dokumentace, aby byla závazná.

V jaké fázi je teď chystaná přístavba knihovny?

Probíhá územně stavební řízení. V rozpočtovém výhledu počítáme s tím, že realizace stavby začne v roce 2021 a v roce 2023 by mělo být hotovo. Samozřejmě záleží i na tom, jak rychle se podaří najít firmu, která to postaví. Samotná realizace by pak neměla trvat déle jak dva roky.

V letech 2020 až 2023 by do přípravy a samotné stavby mělo jít podle rozpočtového výhledu přes 250 milionů korun. Budou na přístavbu knihovny dotační peníze?

Momentálně nejsou. Byli jsme ale v rámci kraje osloveni, abychom předložili prioritní investiční záměry, aby se dalo se státem jednat o přípravě příslušných dotačních titulů. Za město jsme tam jako primární projekt dali knihovnu. Bylo by perfektní, kdybychom na ni dotaci dostali, protože by se tím uvolnily peníze třeba na již zmíněný Ottův most.

Proč podle vás dává přístavba knihovny smysl?

Knihovna dnes plní roli komunitního centra, jde o místo setkávání. V nových prostorách, které navíc budou ozdobou města, nepůjde jen o půjčování knížek, ale vzniknou tam prostory třeba pro veřejné diskuze, bude tam kavárna, propojíme také knihovny pro dospělé a pro děti, které jsou dnes oddělené. Přístavbou také výrazně zatraktivníme celou lokalitu kolem divadla.

Dalším velkým projektem je vznik nového bazénu. Bude skutečně místo zahrádek u Spáleniště? Bylo o tom už definitivně rozhodnuto?

Zatím ne. Stále ale za sebe tvrdím, že jinou vhodnou lokalitu zatím nevidím. To ale neznamená, že ji nehledáme. Kromě jiného pro tuto lokalitu hraje i to, že by zde venkovní koupaliště bylo směrem na jih, kde je to oddělené od paneláků, nikdo by se tam na koupající nedíval z oken a stavba bazénu by naopak odstínila případný hluk z venkovního koupaliště. Z druhé strany tvoří přirozenou oddělovací hranici železniční trať.

Opoziční ANO navrhuje pozemky ministerstva obrany za Chetesem na výjezdu z Chebu směrem na Svatý Kříž. To není vhodné místo pro bazén?

Ten prostor není úplně špatný, ale má několik nevýhod. Lokalita Mírových sadů, tedy ty zahrádky u Spáleniště, je tak pro třetinu města bez problémů dostupná pěšky. Jakmile by to bylo za Chetesem, tak si moc nedovedu představit větší množství lidí, kteří by tam chodili pěšky. A hlavní věc je, že nejde o naše pozemky. Ministerstvo obrany je neprohlásilo za nepotřebný majetek, takže jsme se k nim neměli jak dostat. Nyní mám zprávu, že tuto plochu ministerstvo sice už nechce, ale podle zatím nepotvrzených informací mají tyto pozemky přejít na Státní pozemkový úřad. Od tohoto úřadu už se dlouhé roky neúspěšně snažíme získat pozemky za Lokomotivou na bývalém škvárovém hřišti. Stát v současnosti takovéto pozemky obcím v žádném případě nepřevádí bezplatně. Celá transakce by tak město přišla na řadu desítek milionů korun.

O pozemcích za Lokomotivou jste pro nový bazén uvažovali původně.

Ano, ale ustoupili jsme od toho. Nešlo by zde udělat bazén s venkovním koupalištěm, což máme v plánu. A už vůbec by se sem nevešel i nový zimní stadion, pokud by ho město někdy chtělo budovat.

Kdy bude tedy jasno, kde nový bazén vyroste?

V průběhu roku 2020. Zadali jsme vyhledávací studii firmě, která se výstavbou bazénů zabývá. Měli by nám říci, kde v Chebu by byl bazén nejvhodnější. Slibuji si od toho, že nám studie řekne i to, jak by měl vypadat, co by tam mělo být. Jestli máme stavět i venkovní atrakce a podobně. Potřebujeme vědět, co má smysl budovat pro naši spádovou oblast, kde máme například v dosahu františkolázeňské Aquaforum. Ta studie by měla být hotová do jara, pak si nad ní sedneme a půjdeme do zastupitelstva s návrhem na nový bazén. Musíme řešit i to, kde na to vezmeme peníze, protože v rozpočtu zatím nejsou a o dotacích na budování bazénů nevím.

Jak moc to spěchá?

Bazén musíme začít stavět do nějakých tří, čtyř let. Ten současný je skutečně ve špatném stavu. Dal by se za nějakých 60 až 70 milionů zrekonstruovat, ale je otázka do jaké míry by to odstranilo trvalé problémy s tělocvičnou 6. základní školy, která je nad bazénem. Už vůbec by tam nešlo řešit venkovní koupaliště a zůstaly by také problémy s parkováním. U současného bazénu je parkovacích míst málo a nová tam vybudovat nejdou. U nového bazénu to bude vyřešené.

Zmínil jste i zimní stadion. Ten je v místě, kde je hodně podzemní vody. Kdy bude jasno, jestli ho budete rekonstruovat, nebo se rozhodnete pro stavbu nového zimního stadionu?

Zatím to rozhodnuto nebylo, ale nepočítám s tím, že by se budoval nový. Všechny studie, které zatím máme, ukazují, že současný stadion je ve slušném stavu. To znamená, že se vyplatí technicky vyřešit problémy se spodní vodou. Problém pro statiku stadionu by ta voda představovala, kdybychom to neřešili. Budeme to ale řešit a nepředpokládám, že to bude stát nějaké extra velké náklady. V rozpočtovém výhledu na příští tři roky máme připravené náklady na sanaci stadionu ve výši kolem 11 milionů korun, jde zatím o předběžné vyčíslení. Když to shrnu, tak zimní stadion, na rozdíl od současného bazénu, dožilý není. Pokud tedy říkáme, že chceme z ekonomických a energetických důvodů plochu pro bazén tam, kde může vyrůst i nový zimní stadion, tak se bavíme o výhledu třeba na dalších dvacet, třicet let.

Ještě se vrátím k bazénu. Když se bude stavět v Mírových sadech, co čeká tamní zahrádkáře?

Pokud padne rozhodnutí pro tuto lokalitu, nebudou se současní zahrádkáři muset stěhovat dříve než za tři roky. Pak budeme potřebovat necelou polovinu té plochy, kde jsou dnes zahrádky. Pro bazén připadá v úvahu ta část, která je blíže k sídlišti Spáleniště. Na té druhé polovině mohou být zahrádky dalších 20, 30 let, než město bude potřebovat vybudovat nový zimní stadion. V případě výstavby bazénu dojde ke zrušení zhruba 90 z celkového počtu 200 zahrádek. Těmto zahrádkářům jsme schopni nabídnout jiné městské pozemky, kde zahrádky jsou.

Kdy bude jasno o obsazení průmyslového parku 2? Kdy oznámíte investora?

Jsme stále ve fázi vyjednávání. Jednali jsme s více firmami, nyní jejich nabídky vyhodnocujeme. Dopředu jsme řekli, že tam chceme jednoho velkého hlavního investora. Tím je to ale složitější, je tam mnoho podmínek. Takto velcí investoři mají více rozjednaných možností, nic tedy zatím není jisté. Na pozemcích pro nový park ještě také není kompletně dořešené vlastnictví. Jsou tam pozemky, které ještě potřebujeme převést na město. Musíme tam také třeba udělat přeložku silnice, která vede do pískovny, nebo vyřešit připojení elektřiny. Je to všechno v jednání.

Proč by vůbec měl další průmyslový park u Chebu vyrůst?

Podle mého názoru by hlavním cílem mělo být, aby tu vzniklo něco, co bude poskytovat příležitost pro vysoce kvalifikované lidi, primárně pro vysokoškoláky. Karlovarský kraj je na tom v tomto ohledu nejhůře z celé republiky. Je tu málo kvalifikované práce, a proto je tu také nejnižší průměrná mzda a mladí kvalifikovaní lidé odsud odcházejí. I za cenu nižšího celkového počtu pracovních míst budeme tedy preferovat investora, který sice vytvoří méně pracovních míst, třeba 500 nebo 700, pokud z toho významná část budou vysokoškoláci nebo vysoce kvalifikovaní středoškoláci. Je to lepší, než kdyby tu nějaká výrobní firma vytvořila 3000 pracovních míst, která by ale vesměs obsadila agenturními dělníky. Myslíme i na to, aby nový investor dramaticky nezvýšil dopravu v místě. Nechceme tedy přivést dalšího investora, který by tu měl sklad s vysokoobrátkovým zbožím. Neplatí tedy obavy, že tam budou jezdit tisíce kamionů denně.

Lidé už dnes, alespoň podle toho, co píšou třeba v diskuzích na Facebooku, vnímají rozrůstání průmyslových parků kolem Chebu spíše negativně. Mluví o tom, že tu přibývají agenturní zaměstnanci a že firmy v parcích jsou jen „montovny“ s nízkými mzdami.

Zjišťovali jsme, jak to s agenturními zaměstnanci je. V průmyslovém parku jich zdaleka není tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jsou naopak v provozovnách, kde byste je vůbec netipovali. Třeba v Hájích nebo na Zlatém vrchu za benzinovou stanicí v budově bývalého Coopu.

A ještě se zeptám: umí si Chebáci představit, že bychom tu dnes průmyslový park neměli? Myslím, že v takovém případě by Cheb neměl 33 tisíc, ale třeba 25 tisíc obyvatel a spousta lidí by za prací dojížděla jinam. Dnes se do Chebu za prací dojíždí třeba ze Sokolova a z dalších míst v našem kraji. A mým přáním je, udělat z lidí, co sem za prací přijdou, Chebáky. A nejlépe, aby to byli ti vysoce kvalifikovaní. Když se město nebude dál rozvíjet, tak bude upadat.

Příchod nových firem zároveň zvyšuje tlak na růst mezd, které jsou zde v kraji výrazně za celorepublikovým průměrem. Samozřejmě se to nelíbí „starším“ firmám, které v Chebu působí, ale pro lidi-zaměstnance to je dobré, ne?

Autor: Jiří Hovorka (Chebské info)

Zdroj: https://chebskeinfo.cz/wp/jake-mosty-mesto-postavi-o-lavce-na-svedsky-vrch-bude-jasno-v-unoru-rika-plevny/?fbclid=IwAR0H-05dB3fmsLkSoeVwXrhGy5Ur1URAjYgm_A3u0hjZhmORoP-EDDaYT4s

https://chebskeinfo.cz/wp/pristavba-knihovny-muze-byt-hotova-uz-v-roce-2023-rika-plevny/?fbclid=IwAR1Kv_04ft_6qpiD_UdGq9dZCCM1zq-w4IEiVxOlPyzKxc0ebY8ppKmLSI4

Autor: Jiří Duchek, Jiří Hovorka