18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihomoravský kraj Historie popravčího vrchu
Historie popravčího vrchu
29. 5. 2016
Zajímavý pohled do historie, která nebyla příliš k lidem laskavá, poskytl umělecký kovář z Křenovic, pan Oldřich Bartošek. V okolí Slavkova se mu podařilo mnoho projektů a jeden z nich představujeme.
H
Při výrobě replik mučicích nástrojů, které jsem v minulosti prováděl, jsem se začal tématikou hrdelního práva více zabývat. A protože se na našem katastru nachází popravčí vrch, oslovil jsem před léty město Slavkov s nápadem vybudovat k němu naučnou stezku. Popraviště sloužilo pro celé slavkovské panství a svůj život zde ukončilo mnoho odsouzených i z přilehlých obcí. Právo postavit šibenici dostal řád německých rytířů už v roce 1288. Tento návrh však nebyl slavkovským zastupitelstvem přijat, a proto jsem se obrátil na zastupitelstvo v Křenovicích. Bylo mě přislíbeno, že se budou hledat prostředky na její realizaci. V té době mě oslovil MUDr. Michael Doubek s finanční nabídkou, abychom společně vytvořili první zastavení. K tomu se ještě připojila obec a asi před pěti lety vzniklo první zastavení u místní Orlovny. Koncem loňského roku obdržela obec dotaci od Jihomoravského kraje na vybudování zbylých čtyř zastavení, jehož realizace v současné době probíhá. Celá naučná stezka „Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích", bude návštěvníky informovat o historii soudnictví, útrpného práva, katovském řemesle, věznění či cestě na popraviště a výkonem hrdelního práva v českých zemích. Tato stezka povede z centra obce do lokality „Na Spravedlnosti" na hranicích křenovického a slavkovského katastru (návrší po levé straně silnice z Křenovic do Slavkova). U jednoho zastavení, které popisuje zadržení obviněných, se podařilo upravit obecní sklep na stylové vězení.
Nezávisle na tomto projektu proběhl v lokalitě na podzim loňského roku výzkum prováděný pracovníky antropologického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kteří nalezli místo, kde šibenice skutečně stála, dokonce i její zbytky. Letos v dubnu proběhl archeologický průzkum, při kterém byla odhalena a vyznačena poloha základů stavby o vnějších rozměrech 6x6m a síle zdiva cca 1m. Původní stavba byla vysoká asi 3 m a vedly do ní dveře a schody nahoru. V rozích potom bývaly asi 3 m vysoké sloupy spojené dřevěnými trámy, na nichž byli odsouzenci věšeni a zůstávali tam viset až do doby než se jejich těla rozpadla. Celková výška šibenice tak mohla být až 6m. Dále bylo objeveno větší množství lidských kosterních pozůstatků, včetně devíti dobře dochovaných lebek, zlomky keramiky a stříbrná grešle ražená ve Slezsku roku 1696. Vzhledem k tomu, že pozůstatky popravených se ukládaly přímo dovnitř stavby šibenice, popř. v její blízkosti, jedná se tak v podstatě o další hromadný hrob v okolí Křenovic, neboť se zde popravovalo více jak 500 let. Vědcům z Polska se také podařilo zajistit několik písemných záznamů o popravách na tomto popravišti převážně z 18. století, a to u apelačního soudu v Praze.
Na základě tohoto objevu bylo rozhodnuto místo dále upravit, a to tím způsobem, že bude nad úroveň terénu (do výšky cca 1m) vyzděn obrys původních základů, kamenem z místních zdrojů. Vstup do šibenice bude znázorňovat torzo dveří, neboť to byly jedny z mála dveří, které se v té době zamykaly. Vnitřní prostor šibenice bude překryt dřevěným dubovým záklopem a na jedné zdi bude umístěna kovaná plastická mapa okolí, neboť je z návrší velký výhled. Vedle bude kromě poslední tabule vztyčeno kolo na kůlu jako symbol jedné z nejhorších poprav. K úctě všech nevinně popravených, kteří se pod tlakem krutého mučení přiznali i k věcem, které nikdy nespáchali, zde bude umístěn smírčí kámen s latinským nápisem „Na věčnou paměť“, jako usmíření s těmito obětmi.
V sobotu 25. června v 9 hod. po úvodním slově vyjde kostýmovaný průvod za zvuku bubnů od místního kostela po jednotlivých zastaveních. U každého z nich promluví autor stezky Oldřich Bartošek a na samotném popravčím vrchu pak vedoucí výzkumu Prof. Josef Unger. Na závěr děkan P.Mgr. Milan Vavro ze Slavkova spolu s místním farářem P. Kamilem Sovadinou, OPraem. požehnají smírčí kámen a pomodlí se za všechny oběti, které zde navždy ukončili svou pozemskou pouť.
Oldřich Bartošek
Autor: Oldřich Bartošek, Žalkovský
