30. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Závod o vodu Praha prohrává
Závod o vodu Praha prohrává
3. 2. 2016
Pražská smlouva s Veolií na provoz vodohospodářských sítí je dlouholetý problém. Město kvůli jejím podmínkám například nedostalo dotace EU na novou čistírnu odpadních vod. Starý kontrakt z roku 2006 je téměř nevypověditelný, ale Praha přece jen našla právní argumenty, jak by bylo možné s podporou Evropské komise smlouvu zrušit, nebo změnit ve prospěch města.
Závod o vodu Praha prohrává
Magistrát proto poslal komisi stížnost, a pokud by uspěl, mohl by teoreticky žádat po dceřiné firmě Veolie, společnosti PVK, až několik miliard. Cesta k penězům však bude těžší. Praha prošvihla termíny.
Evropská komise totiž neměla dost času na projednání stížnosti, kterou jí magistrát poslal pár dní před vypršením promlčecí lhůty (31. ledna 2016). „Do poslední chvíle jsme se snažili. Nasadili jsme na to v Bruselu veškeré páky, ale bohužel paní komisařka na to měla málo času,“ vysvětlila odmítnutí stížnosti radníJana Plamínková (STAN/Trojkoalice). Rada schválila zaslání stížnosti komisi 19. ledna. Plamíková materiál obratem poslala do Bruselu. Komise měla necelé dva týdny na to, aby pražský případ posoudila.
Veolia může vydělávat až příliš
Praha si v Bruselu stěžovala, že stará smlouva z ledna roku 2006 může obsahovat takzvanou nedovolenou veřejnou podporu – Veolia podle města může profitovat z kontraktu více, než je v Česku běžné. Pokud by podezření Evropská komise potvrdila, měl by magistrát argument k vypovězení smlouvy. U soudu, kde by spor patrně skončil, by se mu obzvlášť hodil.
Zmíněná promlčecí lhůta se týká právě nedovolené veřejné podpory, která by se podle některých právníků po uplynutí deseti let mohla stát takzvanou „existující veřejnou podporou“, kterou lze těžko zpochybnit. Zjednodušeně se tak dá říci, že Praha měla pravděpodobně mnoho let možnost napadnout kritizovanou smlouvu na vodu. Nakonec ji promarnila.
O šanci vypovědět smlouvu se Pražská vodohospodářská společnost (PVS, patří Praze) dozvěděla z právní analýzy v půlce prosince. Posudek zároveň řekl, že město musí spěchat právě kvůli zmiňovanému lednovému termínu. Od této chvíle záleželo na každém dnu.
Poslední události kolem tohoto dlouholetého kontraktu mezi Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK) a PVS byly přitom pozoruhodné. V závodu s časem si nechal generální ředitel PVS Petr Žejdlík vypracovat další právní stanovisko, které mu řeklo, že promlčení nehrozí. S tím se vedení magistrátu nesmířilo a Plamínková oslovila další dvě právní kanceláře specializující se na evropské právo – ty potvrdily, že promlčení je riziko a město musí spěchat. Ostatně desetiletý limit včera večer MF DNES potvrdil mluvčí Evropské komise Ricardo Cardoso. „Když jsme na to přišli, bylo času ďábelsky málo a ještě si pan ředitel PVS nechal dělat kontraposudek, kterým to zpomalil,“ uvedla Plamínková. Zmínila ještě jeden moment. Veolia, respektive její PVK, poslala metropoli nabídku na úpravu smlouvy až 15. ledna. I na ni musela Praha čekat. Žejdlík odmítá, že by cokoli zdržel, opatrná podle něj byla naopak Plamínková. „Nedošlo k žádnému měsíčnímu zpoždění, protože ve chvíli, kdy jsme zjistili, že promlčení hrozí, tak se současně vypracovávala stížnost a snažili jsme se identifikovat, co by tou nedovolenou veřejnou podporou mělo být,“ uvedl.
Na rozdíl od vedení magistrátu není přesvědčen o tom, že by Veolia těžila z pražské smlouvy víc, než je obvyklé. „Jsem toho názoru, že v prostředí, kde je cenová regulace, není možné identifikovat, co je nedovolenou veřejnou podporou. Marže PVK není nadstandardní, je 10,5 procenta. Celorepublikový průměr je kolem jedenácti procent,“ řekl a argumentoval právní analýzou, že k promlčení nedošlo, protože i když byla smlouva podepsaná v roce 2006, fakticky začala platit teprve před třemi lety.
Důležitá přitom je ještě jedna okolnost. Míra profitu se dá počítat několika způsoby s různými výsledky a podle dvou dobře informovaných zdrojů by mohla být až polovina ročního zisku PVK považována za nedovolenou veřejnou podporu.
S tímto podezřením pracoval i magistrát. Pro dokreslení situace: například v roce 2014 přeposlalo PVK do Francie dividendy ve výši řádově 400 milionů korun. Půlka z toho je 200 milionů.
Soud, nebo dohoda?
Jakkoli se situace jeví beznadějná, má město podle Plamínkové šanci kontrakt změnit. Teoreticky se Praha může obrátit na soud, kde požádá třeba o zkrácení smlouvy ze současného roku 2028 kupříkladu na rok 2020, což městu umožní čerpat dotace EU na vodohospodářské stavby. Praha také může žádat kompenzaci ve výši až čtyř miliard korun. „Nebrala bych to jako fatální prohru,“ uvedla radní s tím, že vzájemné dohodě výhodné pro Prahu dá přednost před nejistým soudem.
***
Fakta Smlouva na vodu Pražské vodovody a kanalizace (PVK) si od městské Pražské vodohospodářské společnosti pronajímají vodohospodářskou infrastrukturu. Ročně za to platí 2 miliardy. V lednu PVK nabídlo navýšení plateb o 180 milionů, s tím se město nespokojilo. PVK spor nekomentuje. Podle něj jde o kroky, „které v důsledku poškozují zájmy Prahy“.
O autorovi| Kateřina Frouzová, redaktorka MF DNES
Mohlo by vás také zajímat
.jpg "STAN Zlín je proti navýšení městské daně z nemovitosti
<!-- by Texy2! -->")
30. 4. 2024
Volební kampaň do Evropského parlamentu 2024
30. 4. 2024