30. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Veolii živíme protiprávně, píše Praha do Evropy
Veolii živíme protiprávně, píše Praha do Evropy
27. 1. 2016
Praha si bude u Evropské komise stěžovat sama na sebe. Chce prokázat, že neoprávněně pomáhá vydělávat miliardy francouzské Veolii.
Veolii živíme protiprávně, píše Praha do Evropy
Magistrát se chce zbavit Veolie, tedy vodohospodářské smlouvy, kterou Praha považuje za nevýhodnou. Nebo chce kontrakt aspoň upravit, aby z něj Pražané měli větší profit. To by v konečném důsledku mohlo pro Veolii, respektive její Pražské vodovody a kanalizace (PVK) znamenat nepříjemnosti – například by firma musela Praze doplácet kompenzaci za nízký nájem systému potrubí. A klidně v miliardách, jak naznačila radní Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).
Magistrát již několikrát zvažoval, že kontrakt s Veolií ukončí. Bez výsledku. Tentokrát se o to pokusí prostřednictvím Evropské komise. Ani teď ale nemá rada o moc větší šance než minulé vlády města.
Zatím poslední příběh mnohamiliardové kauzy Veolia začal tak, jak je nyní v Praze časté – u právníků. Několik právních kanceláří vypracovalo posudky, že firma Pražské vodovody a kanalizace, jež patří francouzské společnosti Veolia Voda S. A., patrně požívá od města „nedovolenou veřejnou podporu“. Právě proto může do sporu vstoupit Evropská komise, která společně s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může posoudit, zda Praha skutečně nějak zvýhodnila soukromou firmu oproti jiným privátním společnostem.
„Nechali jsme si udělat posudky, které ukázaly, že by smlouva mezi PVK a Pražskou vodohospodářskou společností (PVS je vlastněná městem, pozn. red.) mohla být neplatná. Chceme-li si zlepšit podmínky pro vyjednávání s Veolií (tedy PVK), měli bychom podat Evropské komisi stížnost na nedovolenou veřejnou podporu,“ uvedla Plamínková. Rada odsouhlasila, že si město bude u komise stěžovat v podstatě samo na sebe. Vždyť to byli představitelé magistrátu, kdo před deseti lety prodloužili starý kontrakt od roku 2013 až do roku 2028.
Plamínkové vadí v zásadě dvě věci. Jednak věří, že by PVK mohla platit za pronájem městského vodohospodářského systému více než dosud. Zadruhé považuje za problematickou délku smlouvy až do roku 2028. „Od roku 2001 do roku 2013 zaplatili sedm miliard korun za možnost provozovat vodovody. Nepřišlo nám adekvátní, aby nám za roky 2013 až 2028, což je patnáct let, dali pouze něco přes dvě miliardy korun. Chceme s nimi vyjednávat dál,“ počítala Plamínková.
Délka kontraktu až do roku 2028 znevýhodňuje Prahu při žádostech o dotace z Unie. Z nich by město chtělo stavět třeba nové vodovodní sítě. Obvykle však poté předává nové stavby do správy PVK. „Hlavní město to v principu stálo osm miliard korun, šest miliard v minulém programovacím období, kdy jsme nemohli dostat dotaci třeba na čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově. A nyní se jedná o dvě miliardy na další projekty, které bychom mohli stavět do roku 2022. Je to pro Prahu újma,“ upřesnil generální ředitel PVS Petr Žejdlík.
Není jisté, zda se magistrátu podaří prokázat, že Veolila ze staré smlouvy těží více, než je obvyklé. PVS totiž situaci pro město stále propočítává. Srovnává přitom třeba zisky soukromých vodohospodářských firem v jiných českých městech s profitem PVK v metropoli. Zjištění Žejdlík předá antimonopolnímu úřadu, od kterého si slibuje, že podezření z poskytování nedovolené veřejné podpory potvrdí. To by bylo společně se stanoviskem Evropské komise důležité pro české soudy, které ve finále o platnosti pražské vodohospodářské smlouvy mohou rozhodovat.
Praha ovšem podle šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje možná nestihne poslat Evropské komisi důkazy včas – do konce ledna, kdy vyprší lhůta pro možnost uplatnit obdobnou stížnost.
Plamínková si od stížnosti slibuje, že Praha dosáhne například zkrácení kontraktu. „Pro nás by bylo nejlepší, kdyby se smlouva zkrátila do roku 2020, protože pak bychom měli nárok na nejvyšší podíl podpory, tedy šedesát procent z operačního programu životní prostředí EU. Pokud by se smlouva zkrátila do roku 2022, měli bychom nárok na třicet procent. Nyní nemáme nárok na nic,“ vysvětlila Plamínková. Za peníze z Unie by chtěla například posílit vodovod mezi Uhříněvsí a Jesenicí, jehož kapacita nestačí.
Za další přijatelnou variantu řešení považuje radní finanční kompenzaci, není totiž spokojená s výší pronájmu od roku 2013. „Město jednalo o finanční kompenzaci za pronájem. Mělo představu částky kolem pěti miliard,“ dodala radní.
PVK ani Veolia záměr města nekomentují. „PVK nebudou komentovat současné kroky hlavního města, které jsou motivovány vnitřním politickým bojem rozpadající se koalice a které ve svém důsledku poškozují zájmy hlavního města,“ napsal mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Neodpověděl na dotazy, jaký je loňský hospodářský výsledek firmy a zda stejně jako v roce 2014 přepošle do Francie dividendy ve výši řádově 400 milionů korun.
***
Fakta
Kolik platí PVK Praze
Pražské vodovody a kanalizace vlastněné Veolií platí Praze za využívání vodovodní sítě zhruba dvě miliardy ročně. Praha s firmou aktuálně jedná o zvýšení platby. Společnost nabídla o 180 milionů více, Praha si představuje navýšení o 300 milionů. K dohodě nedošlo.
Autor: Kateřina Frouzová, Regionální mutace Mladá fronta DNES - Praha
Mohlo by vás také zajímat
.jpg "STAN Zlín je proti navýšení městské daně z nemovitosti
<!-- by Texy2! -->")
30. 4. 2024
Volební kampaň do Evropského parlamentu 2024
30. 4. 2024