Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Trable za 6 miliard

Trable za 6 miliard

5. 12. 2015

Trable za 6 miliard

Když na začátku listopadu primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a radní Jana Plamínková (STAN) klepaly kladívkem na základní kámen nové linky Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, zdálo se, že noční můra nejméně čtyř pražských primátorů končí.
Kvůli neplnění přísných ekologických norem, ke kterým se Česko zavázalo při vstupu do Evropské unie, reálně hrozilo, že Praha bude muset od roku 2017 platit pokutu milion korun denně. Prozatím má už několikrát prodlužovanou výjimku. Zdá se ovšem, že problémům není konec.
Studie Pražské vodohospodářské společnosti z roku 2014 totiž jasně ukazuje, že nová stavba na Císařském ostrově změní při povodni tok řeky a především levý břeh Vltavy – část Bubenče – může pak dostat mnohem větší zásah. Třeba při průtoku bezmála 3 500 kubíků za sekundu, což odpovídá takzvané padesátileté vodě, se podle propočtů hladina zvedne až o šedesát centimetrů. Místní jsou sice na povodně zvyklí a třeba přízemí prostory jsou vytopeny celkem pravidelně, takové zvýšení hladiny by ale poslalo vodu až do prvního patra, kde už jsou obytné místnosti.

Formani, Sparta a Císařský mlýn

Plochou nejde o velké území. Je ohraničeno řekou a železničním valem na hranicích Stromovky. I tak by ale zvýšená vodní vlna mohla zasáhnout tenisové kurty Sparty i atletická závodiště, která vlastní ministerstvo vnitra. Ještě hůře by měl dopadnout průmyslový areál Sturgis, ve kterém jsou například sklady Divadla bratří Formanů nebo skládka odpadů. Svůj díl by asi dostala i nově rekonstruovaná památka ze 16. století Císařský mlýn, kde sídlí firmy, jsou zde i byty, školka a gruzínská ambasáda.
I ta si na stavbu nové čističky na magistrátu stěžovala. „Opakovaně jsme upozorňovali, že výstavba čističky odpadních vod v případě povodní ohrozí životy zaměstnanců ambasády a způsobí škody, protože dojde k zatopení objektu v podstatně větší míře,“ reagoval pro TÉMA rada ambasády Alexander Chelidze. Pražská primátorka Krnáčová ale dopisem z letošního října ambasádu ubezpečila, že v rámci stavby čističky v záplavové zóně „musí být provedena opatření k minimalizaci vlivu stavby na povodňové průtoky... Je velice pravděpodobné, že by při průtoku odpovídajícímu povodni z roku 2013 druhé nadzemní podlaží zaplaveno nebylo.“
Pravděpodobnost je jedna věc, realita ovšem může být jiná. Jaká protipovodňová opatření kvůli čističce tedy magistrát chystá? Radní pro životní prostředí Jana Plamínková řekla, že se z Císařského ostrova bude odvážet kupříkladu obří kopec zeminy, který tam je už desítky let po stavbě původní čističky. Navíc se mají vykácet na březích i dřeviny, které by mohly při povodni vodu posílat k břehům Vltavy. „Dalším opatřením, díky kterým by se hladina měla při padesátileté povodni zvednout jen o 30 centimetrů, je plánované otevření plavební komory v Bubenči, která odtok vody urychlí,“ vypočítává další postup Jana Plamínková.

Zájem státu je víc

S námitkami majitelů Císařského mlýna společnosti Seisin se letos na podzim vypořádávalo i ministerstvo zemědělství, ke kterému putovalo odvolání proti stavebnímu povolení. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že ministerští úředníci stížnosti smetli se stolu.
„Vlastnické právo odvolatele je nedotknutelné. Jeho výkon je však omezen výkonem práv ostatních právnických a fyzických osob a rovněž ochranou veřejných zájmů,“ napsali ve zdůvodnění ministerští úředníci. Přeloženo z právnické hantýrky – to, že vám kvůli nové čističce přistane voda v obýváku a zničí vám byt, je menší problém, než pro Prahu platit pokutu milion denně.
Podle informací TÉMA je od poloviny listopadu na soudu podána správní žaloba od firmy Seisin, která by mohla znamenat pozastavení stavby nové čistírny. Rozhodnout by se o ní mělo do jednoho měsíce.
Radní Jana Plamínková doufá, že se nic tak fatálního nestane. Argumentuje i tím, že magistrát majiteli Císařského mlýnu nabídl zvýšení jeho vlastních protipovodňových zábran. O výstavbě zcela nových zdí, které by podobně jako třeba v obytné zástavbě v protější Tróji celé území před velkou vodou ochránily, se ovšem neuvažuje. „Bylo by to příliš nákladné. Částka přesahuje 100 milionů korun,“ tvrdí Plamínková.
Ostatní majitelé nemovitostí v oblasti prý proti čističce tak vehementně nebojují. V případě ministerstva vnitra je to i pochopitelné. „Přišlo by mi velice podivné, kdyby nám stát nakazoval svými mezinárodními smlouvami stavbu čističky, a zároveň nás peskoval za zvýšení hladiny při povodni na svých pozemcích,“ reagovala Plamínková.

ZOO: Stěhování, či zábrany

Problém je ovšem v tom, že ve stejné době, kdy se za sto milionů odmítá stavba zábran na jednom břehu Vltavy, mluví se o stavbě protipovodňových zdí pro zbylou část Troji, kde sídlí pražská zoologická zahrada, která je v majetku hlavního města. Zábrany u zoo by navíc v případě povodní znamenaly v Bubenči a u Císařského mlýna další zvýšení hladiny.
Možná ale u zoo nakonec zábrany nevyrostou. Zahrada totiž zvažuje přestěhovat velkou vodou ohrožený pavilon goril na přilehlý kopec, stejně jako to udělala už v případě většiny dalších zvířecích pavilonů. „Ředitel zoo Miroslav Bobek s námi o této variantě komunikuje. Ve chvíli, kdyby se celá spodní část pražské zahrady přesunula mimo záplavovou oblast, si podobnou investici nedokážu představit. Buď zábrany, nebo stěhování,“ říká Plamínková.

Bagrovat? to my nemůžeme

Jedno řešení, které by celé komplikované situaci mohlo výrazně pomoci, se ale přeci jenom nabízí. Před lety mělo podle pamětníků koryto Vltavy u zoologické zahrady hloubku bezmála dvou metrů, aby jím mohly projíždět i lodě. V současné době je ale nános na dně tak velký, že můžete pozorovat rybáře, jak se ve čtyřiceticentimetrové hloubce v gumácích prochází. V jednom místě se dokonce nahromaděný sediment zvedl do takové výšky, že vytvořil nový ostrůvek.
Vybagrování dna v tomto problematickém úseku řeky by umožnilo při povodních mnohem rychlejší odtok řeky a odstranilo problematický špunt, kvůli kterému je i nová čistírna problémem. „To ovšem není v naší kompetenci. To by mělo mít na starosti Povodí Vltavy,“ komentuje problém radní Plamínková.

Dražší voda pro Pražany

Zda se stavba nové linky čistírny odpadních vod na Císařském ostrově kvůli právním tahanicím pozastaví, není jisté. Moderní čističku nakonec bude Praha muset mít. Otázkou ovšem je, kdo to celé zaplatí.
Představitelé magistrátu už před několika měsíci poukázali na to, že nákladná stavba bude v konečném důsledku zřejmě znamenat i další zvyšování poplatků za vodu pro jednotlivé domácnosti.
Pražská radnice na tak nákladnou investici nemůže čerpat evropské dotace. Distribuční firma Pražské vodovody a kanalizace totiž už dlouho patří francouzské firmě Veolia, která má distribuci vody smluvně zajištěnou až do roku 2028. A Evropská unie odmítá dotovat soukromé subjekty.
Tragikomická pikantérie na závěr. Ani stavba nové linky čističky podle odborníků kvalitu čištění splaškových vod nezlepší na kvalitu požadovanou EU. Jediným řešením by bylo modernizovat zhruba za další miliardu i starou čističku. To sice magistrát chystá, ovšem nestihne to do roku 2017. Každodenní milionové pokuty tak možná Prahu neminou. „My doufáme, že se nic takového nestane. Že EU ocení i naši snahu,“ dodává Plamínková

Zdroj: Téma, Josef Hympl

Mohlo by vás také zajímat

30. 4. 2024

STAN Zlín je proti navýšení městské daně z nemovitosti

30. 4. 2024

Volební kampaň do Evropského parlamentu 2024

30. 4. 2024

Opravená tvrz v Bělé nad Radbuzou znovu ožívá