26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Sídliště na severu Prahy zažívají restart
Sídliště na severu Prahy zažívají restart
27. 3. 2024
Když se řekne pojem „sídliště“, většina lidí si představí rozsáhlou bytovou zástavbu budovanou za minulého režimu s důrazem na co největší uniformitu. Pražské „králíkárny“, jak sídliště označil prezident Václav Havel, však díky postupnému rozšiřování městské zástavby, zkvalitňování MHD a velkorysým zeleným plochám představují dnes vyhledávaná místa pro bydlení mladých rodin. Platí to zejména pro skupinu sídlišť tzv. Severního města, kde ve vedení městských částí působí dlouhodobě zástupci hnutí Starostové.
Tomáš Hřebík během participační procházky s občany
Participace a strategické plány jako klíč k rozvoji sídlišť v Praze 8
„Zkušenosti na Praze 8 ukazují, že bez participace a získávání cenných podnětů od místních lidí se dnes už strategické dokumenty pro rozvoj území tvořit nedají,“ říká místostarosta pro strategický rozvoj Tomáš Hřebík. V loňském roce tak vznikly studie pro sídliště Ďáblice a sídliště Invalidovna (v prvním případě byl zadavatelem magistrát, ve druhém městská část), které se staly určitým návodem k dalšímu rozvoji. Další participační setkání se připravují i pro letošní rok například na sídlišti Čimice.
A jak se převádí výše uvedené plánovací aktivity do praxe? Jedním z důležitých výstupů je poptávka obyvatel sídlišť po volnočasových příležitostech, jež využije i dospívající mládež. Tomáš Hřebík se proto chopil záměru vybudovat skatepark na sídlišti Bohnice.
Starší generace zase vždy ocení vytváření odpočinkových zón s vodními prvky. Na náměstí Ládví se proto letos v květnu po více než 30 letech opět spustí fontána od architekta Viktora Tučka mladšího s kompletně revitalizovanou odpočinkovou zónou plnou květin. Další v pořadí je fontána Žabák v centrálním parku sídliště Ďáblice.
Velké investice na sídlišti Prosek
Na Praze 9 je situace malinko odlišná. K velkým investicím sice průběžně dochází, ale zásadní plánovací podklady (jako např. výše zmíněné územní studie) zatím chybí. Sídliště vzniklo jako celek, a tak by se k němu mělo přistupovat i nadále.
„Nejvýraznější změnou je bezpochyby dostavba parku Přátelství až ke stanici metra Střížkov. Její součástí je například kruhový amfiteátr s vodními prvky, který slouží v letních měsících k relaxaci či kulturním akcím a v zimě jako kluziště. Dále zde najdeme nové dětské hřiště pro různé věkové kategorie, workoutové hřiště či bistro,“ popisuje Alois Vokoun z Prahy 9.
Další povedenou realizací je Komunitní centrum Knoflík. Jednalo se o rekonstrukci a dostavbu domu občanské vybavenosti a komunitního setkávání mezi ulicemi Jablonecká a Měšická. Centrum se teď těší velké oblibě nejen mezi místními obyvateli, ale i mezi uznávanými architekty. Jde o ukázkový příklad toho, jak lze s takovými objekty na sídlištích pracovat.
Zcela zásadní je i rozvoj oblasti kolem Polikliniky Prosek. Vedle nové zástavby od společnosti Finep by zde měl vzniknout parkovací dům pro více než 500 automobilů. Ještě v letošním roce by pak mohl být položen základní stavební kámen nového pavilonu polikliniky. Zpustlý prostor za poliklinikou by zase mělo vyplnit sídlo Zdravotnické záchranné služby Hl. m. Prahy, jež by dle odhadů mělo stát přes 2 mld. Kč. V území se dále uvažuje o výstavbě nového domova pro seniory.
Povede se pod vedením Starostů „restart“ pražských sídlišť?
„Spolupráce na územních studiích i konkrétních stavebních projektech mi ukázala, jak je téma sídlišť široké. Je potřeba pochopit jejich historii a vývoj a podle toho postupovat. Pojmenovat prvky, které se v průběhu času ukázaly jako kvalitní a přínosné, a ty pak udržovat. A naopak se zamyslet nad těmi, které jsou už dnes přežité či nefunkční. Ty pak nahradit něčím novodobým a kvalitnějším,“ říká Jan Vocel z Prahy 8. Příležitosti vidí zejména v budování zelené a modrozelené infrastruktury.
„Dopady klimatické změny se při projektování sídlišť kdysi vůbec nebraly na zřetel. Smutné ale je, že i tak byla třeba péče o veřejnou zeleň skrze závlahové systémy kvalitnější, než je dnes. V 90. letech z důvodu neúdržby téměř všechno zaniklo. V obou městských částech je ale vidět snaha situaci řešit. Snad se brzy ve větším rozsahu dostaneme i k tématu využívání dešťové vody jako prostředku adaptace sídlišť na klimatickou změnu,“ dodává Jan Vocel.
autoři článku: Tomáš Hřebík, Alois Vokoun, Jan Vocel
Autor: Klára Neumannová
Mohlo by vás také zajímat
