Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Praha musí postavit spalovnu

Praha musí postavit spalovnu

6. 1. 2016

Postavit novou spalovnu odpadu je v Česku kvůli protestům občanů velký problém. Třeba v Karviné by o tom mohli vyprávět. Ekologičtí aktivisté tu projekt spalovny úplně zastavili. Prahu přitom řešení obdobného problému čeká. Spalovna v Malešicích je totiž v půlce své životnosti.
Praha musí postavit spalovnu

Praha musí postavit spalovnu

Metropole se bez spalovny do budoucna neobejde. Město ročně vyšle do Malešic přes 300 tisíc tun smetí a vzhledem k tomu, že od roku 2024 bude omezeno skládkování, nemá Praha jinou možnost než odpady pálit, pokud nemají ležet na ulicích.
Pokud se městu za dvě až tři dekády nepodaří postavit spalovnu novou, musely by firmy odpad dopravovat do zahraničí, jelikož kapacity jiných českých spaloven jsou prakticky naplněné. Svoz odpadků by tak podražil. „Do pěti až osmi let bychom měli začít přemýšlet, co s tím dál. Nyní však musíme renovovat některé části zařízení, pak bude spalovna sloužit ještě 25 let,“ uvedla radní Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN).
Ze zkušeností z Německa totiž plyne, že životnost spaloven je asi 50 let, někdy dokonce kratší. Ta pražská funguje od roku 1998.
S přípravou stavby se navíc musí začít relativně brzy kvůli hrozbě, že projekt zablokují občanské protesty. Mimochodem, město musí na investici sehnat pět až sedm miliard korun.

Důvod, proč mají spalovny omezenou životnost, jsou agresivní procesy při likvidaci odpadu. Zařízení tak rychle zastarává. „Zkušenosti v Německu ukazují, že jednodušší než rekonstruovat je postavit novou spalovnu,“ dodala Plamínková. Podle generálního ředitele Pražských služeb Patrika Romana lze přípravu i s výstavbou stihnout již za čtyři roky. Akcí se však nebudou zabývat jen Pražské služby, lze předpokládat, že se v projektu hodlá angažovat i město, a tomu obvykle projekty trvají déle. Namátkou. Tunelový komplex Blanka začalo město připravovat v první půlce 90. let, otevřelo jej loni. Projekt linky metra D magistrát odstartoval na přelomu tisíciletí a nyní doufá, že stavbu zahájí kolem roku 2020. Spalovna je přitom z pohledu ekologických aktivistů kontroverzní. V Plzni dosáhli třeba toho, že se stavba protáhla, protože stavební povolení musely vydávat úřady až ve Středočeském kraji. Přípravu spalovny v Karviné protesty úplně zastavily. Výhodou Prahy je, že nebude stavět nové zařízení na „zelené louce“, ale pravděpodobně na stejném místě, které je už nyní uprostřed ochranného pásma a v relativně málo obydlené oblasti. „Občanské protesty nepředpokládáme, právě proto, že to bude modernější, čistší verze toho, co je tam dnes,“ upozornil ředitel Roman. Posouzení vlivu na životní prostředí sice bude potřeba, ale schvalovací proces by měl být jednodušší než v případě zmiňované Karviné. Radní Plamínková navíc říká, že vývoj nových technologií likvidace jde dopředu a je možné, že za patnáct let budou lidé ničit smetí třeba pomocí pyrolýzy (likvidace vysokými teplotami).

Pozoruhodný na situaci není jen samotný fakt, že Prahu čeká podle odhadů expertů mnohamiliardová investice do nové spalovny, avšak i to, že soukromá společnost AVE CZ na utajených smírčích jednáních stála o pronájem (nebo pacht) spalovny na řádově 20 let - tedy do konce její životnosti. Na to jako první upozornila MF DNES na podzim.

Smírčí řízení již skončilo, skončil tak i původní plán, že Praha spalovnu pronajme firmě AVE výměnou za jejich skoro dvacetiprocentní podíl akcií v Pražských službách a že firma investuje zhruba miliardu do aktuálně nutné výměny kotlů ve spalovně.
„Nyní se pokračuje ve výběrovém řízení na dodávku svozu komunálního odpadu. To je připravené, rada by ho měla schvalovat co nejdříve,“ uvedla Plamínková. Právě tendr na deset let v hodnotě třinácti miliard byl důvod, proč Praha s AVE vyjednávala. Pokud by totiž magistrát jejich akcie získal, mohl by zadat svoz dopadu svým Pražským službám bez soutěže. Otevřené výběrové řízení však přiláká řadu konkurentů, pokud Pražské služby zakázku nezískají, mohou mít ekonomické problémy.

Fakta


Spalovna Malešice

* Podle poslední výroční zprávy za rok 2014 spalovna zlikvidovala skoro 312 tisíc tun odpadu, což je lehce pod úrovní její maximální kapacity. Drtivou většinu (ročně kolem 250 tisíc tun) tvoří komunální odpad a zbytek odpad svezený od podnikatelů, živnostníků a firem.

* Příští nebo přespříští rok bude nutné spalovnu rekonstruovat -vyměnit zhruba dvacet let staré dosluhující kotle. To vyjde řádově na miliardu korun. Spalovna zahájila provoz v roce 1998, Praha však začala plánovat výstavbu již v 80. letech.

* Spalovna v roce 2014 vytvořila zisk přesahující 68 milionů korun, což bylo o zhruba 16 milionů více než v předchozím roce.

 

 

Autor:  Kateřina Frouzová, redaktorka MF DNES


Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha