Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Neřiditelná Praha

Neřiditelná Praha

28. 8. 2015

Redaktor Českého rozhlasu Plus - Lukáš Jelínek - přináší přesný popis stavu ve vedení hlavního města. Napětí a nestabilita povedou leda k předčasným volbám.
Neřiditelná Praha

Neřiditelná Praha

Kdyby v Praze přistáli Marťani, museli by si myslet, že se ocitli ve městě, které je bez problémů, jen vzkvétá a může si místo radních vydržovat komedianty. Na jejich čele pak principálku, která veřejně připouští, že je pověstné nemehlo, ale dodává, že by ráda svoji roli hrála dál. Ve městě smíchu a kouzel sice máme zastupitelstvo, magistrátní koalici a radu, za nitky největší loutky však tahá samotný stvořitel hnutí ANO. Všude kolem pak je patrná nedůvěra, nervozita, spousta intrik a podrazů. Vyhraje ten nejmazanější.

Koalici tvoří pět stran. Hnutí ANO je nejsilnější, ovšem bez politických zkušeností. Ty mají jen ti jeho členové, kteří k babišovcům přišli z jiných stran - například šéfka pražské buňky Radmila Kleslová, jež byla v éře Bémova oranžového náměstka Hulinského vlivnou sociální demokratkou.

Další dílkem ve stavebnici je ČSSD. Ta zná Prahu jako své boty a Praha zná navlas stejně ji. Nikdy volby nevyhrála, ale nikdy vliv neztratila. Její politici ovládají procedury a mají kontakty.

Pak tu máme Trojkoalici. Lidovci v ní mohou být rádi, že jsou rádi. V metropoli vždy jen paběrkovali. Nováčky ve velké politice jsou i Starostové a nezávislí, ti však mají aspoň zkušenost z městských částí. Zbývají zelení, kteří ale nejsou zelenáči. Druhdy připomínali pytel blech, dnes jsou stmelení snahou změnit tvář a chod města, zejména v oblasti výstavby a územního rozvoje.

Z dodnes dožívajících pražských kauz, jako je opencard, tunel Blanka nebo Škodův palác, víme, jak dlouhé jsou prsty lobbistů a jak snadno nalézají kapsy těch, kterým jde víc o prospěch vlastní než veřejný. Zákulisním hráčům kdysi vyhovovalo, že stačí vzít za několik málo klik. Zato dnes musí obcházet spousty dveří. Jenže on ale i ten chaos při správě města, provázený rozepřemi uvnitř koalice, může mít z jejich pohledu cosi do sebe. Magistrátní sestava se totiž den za dnem jeví méně jako koalice změny a více jako nesourodý slepenec různých priorit. Potom dokonce i z počestně se tvářící Trojkoalice od lidovců či starostů slyšíme, že střet zeleného náměstka Stropnického s Babišovou primátorkou Krnáčovou je pouze osobní a neměl by poznamenat chod rady. Přitom je podložený různými variantami návrhů stavebních předpisů a dokresluje jej i spor o obsazení magistrátního odboru územního rozvoje, na jehož čele se objevil muž donedávna působící v kontroverzní jedenácté městské části.

Pravicová opozice se nestačí divit, jak se vysilují ti, co se proti ní před volbami vášnivě vymezovali, a jen tu a tam číhá, jestli by nemohla do rady také vstoupit. Nepočetní piráti nabízejí své služby nepokrytě, ovšem mají utopickou podmínku - odchod sociálních demokratů. Všem je ale zřejmé, že pokud se nezačne klestit cesta k novým volbám, musí se najít řešení na půdě stávající koalice, v níž existují rozepře mezi stranami, ale v případě hnutí ANO i mezi jednotlivými zastupiteli. Všechna možná rozuzlení v sobě zahrnují nejen obvyklé kompromisy a nezbytnou trpělivost, leč i kus absurdity a ponížení. Hlavně však nikdy nebudeme mít jistotu, zda příští bitva vzplane za rok, za měsíc nebo už za týden.

Všimnout si můžeme jen toho, jak cennou devizou je v podobných případech stranická stabilita. U zelených či sociálních demokratů, jakkoliv si špatně rozumějí, lze tušit, že uvnitř drží pospolu, chovají se politicky a předvídatelně. Proto mají šanci uspět v déle trvajících kláních. Naopak ANO je nevyzpytatelné a neobejde se bez berličky předsedy Babiše. Což je pro Prahu varovnější než rozdíly v zájmech koaličních subjektů a činí to město velmi těžko řiditelným.

Autor: Lukáš Jelínek/Český rozhlas Plus