Národní třída 17.11.2019 tak, jak ji chystá STAN a další novinky z Prahy, třeba i zpravodaj senátora Davida Smoljaka.

Novinky ze Senátu

Listopadové vydání

Na senátním zasedání z konce října jsme projednávali zdánlivě jen čistě neideologické věci: zákon o drahách, o lesích, o státním zastupitelství nebo novelu stavebního a vodního zákona…

Ve skutečnosti jsme ale hlasovali o pohledu na svět a nezaujatý pozorovatel mohl dva dny sledovat nepřetržitou polemiku mezi zastánci udržitelného způsobu života a pragmatiky, kteří tenhle pohled na svět nevyznávají.

Vlaky kontra stromy

Návrh zákona o lesích se zdál být čistě technickou normou, která měla zajistit soulad našeho a unijního práva. Jenže ďábel je ukryt v detailu. V tomhle případě

v jednom paragrafu, který říkal, že: „Stromoví, které ve svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného řezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost.“ Zdánlivě obecné konstatování by však po svém uzákonění znamenalo jediné: Povinnost provozovatele vykácet všechny stromy v okolí dráhy, protože i čistě teoretické nebezpečí pokládá zákonodárce za reálnou hrozbu. Naše tratě by tak vedly širokou holinou a naše lesy by dostaly další, tentokrát navýsost zbytečný úder. Jsem rád, že se nakonec podařilo nejtoxičtější část paragrafu ze zákona vypustit.

Boj proti kůrovci, rezervacím i národním parkům

Na počátku byla petice za zákon pro zelené lesy na Šumavě. A spolu s ní požadavek, aby se přestaly zakládat a vyhlašovat přírodní rezervace, národní parky a bezzásahová území. Ty totiž pokládají petentni za hlavní viníky současné kůrovcové kalamity. Vzrušenou debatu jasně ovládl věčný spor příznivců

a odpůrců bezzásahových území, tedy spor o to, zda se mají lesy napadené kůrovcem kácet, anebo ponechat vlastnímu osudu s tím, že v nich dojde

k samovolné přirozené obnově. Senát v tom nakonec zůstal rozdělen a žádné usnesení k petici nepřijal. Viník tedy zůstal neodhalen, i když je zjevné, že za kůrovcovou kalamitou stojí jednoznačně souběh současného sucha a dřívější výsadby jednodruhových smrkových lesů.

Stopka pro stopku

Asi lze v programu stěží najít méně vzrušující bod než „Doporučení Komise EP

k návrhu integrovaného vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období 2021-2030“. Přesto se k němu strhla vášnivá debata, kterou odstartovala naše výzva, aby vláda předložila ambicióznější plán rozvoje obnovitelných zdrojů. A ještě větší rozruch způsobil pozměňovací návrh, aby vláda a další státní instituce neudělily výjimku z pravidel pro emise elektrárně Chvaletice, která je jedním z našich největších znečisťovatelů, a neprodávala, ale postupně odstavila z provozu elektrárnu Počerady, která je na tom možná ještě hůř. Ambicioznější plán vlády a větší podpora obnovitelných zdrojů nakonec prošla. Stopka pro Chvaletice a Počerady už nikoli.

Ústavní právo na zbraň

Zní to trochu neuvěřitelně, ale více než sto tisíc lidí podepsalo petici, která požaduje „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“. To česká legislativa už dávno umožňuje, ale petice požaduje, aby se toto právo stalo součástí Listiny základních práv a svobod. Měnit ústavu kvůli „právu na zbraň“ mi připadá veskrze absurdní, ale většina senátorů i s ohledem na velký počet petentů pustila návrh do druhého čtení. Některé nápady, které působí už na první pohled nesmyslně, mají někdy překvapivě tuhý kořínek…

Kromě toho jsme schválili pozměňovací návrh nominačního zákona, který umožňuje nominovat do dozorčích orgánů také osoby s praxí v předmětném oboru, návrh změny zákona o elektronických komunikacích, jehož cílem je podpořit konkurenci na trhu, souhlasili jsme s ratifikací Dohody o převádění

a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí a na funkci zástupkyně ombudsmana jsme zvolili kandidátku Moniku Šimůnkovou.

Hezký den a jasnou mysl přeje Všem

David Smoljak, Váš senátor!