Hlavní stránka O nás RUD ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ: O cestě, které na začátku nikdo nevěřil

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ: O cestě, které na začátku nikdo nevěřil

7. 6. 2008

Psal se rok 2006, někdy z jara. Daňová expertka a starostka menší moravské obce řešila s místostarostou jiné obce z regionu problematiku financování samospráv. Z diskuse vzešel jednoznačný závěr. Obce jsou při rozdělování daňových výnosů státu samosprávám značně diskriminovány.

 

Rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl tehdy 6,5 násobný. Ti dva se jmenovali Jana Juřenčáková a Stanislav Polčák. Starostka Juřenčáková se následně rozhodla kandidovat do Senátu s programem nápravy legislativy, těžce doléhající na menší obce. Žádala, aby byl nastaven spravedlivý systém podle vzorů jiných zemí EU. S nominací starostovského hnutí senátní volby jako jedna z mála neparlamentních kandidátů vyhrála.
 
Již z pozice senátorky spolu s Petrem Gazdíkem, Josefem Zichou, Vladimírem Kráčalíkem, Stanislavem Polčákem a dalšími komunálními politiky ze Zlínska iniciovala uzavření Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci. Tu v roce 2007 podepsalo přes 1500 obcí a měst ze všech regionů naší země .
 
Dvě obce si na diskriminaci stěžovali u českého Ústavního soudu a následně u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Protesty představitelů samospráv uspěly. Ministr financí Miroslav Kalousek připravil změnu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou byl snížen diskriminační rozdíl z 6,5 násobku na necelý 4,5 násobek. Samosprávy si polepšily o více než 4 miliardy. Součástí dohody mezi tehdejším ministrem triem M. Kalousekem, starostou P. Gazdíkem a místostarostou S. Polčákem byl závazek, že obě obce stížnost ze Štrasburku vezmou zpět a představitelé výzvy se zapojí do práce ministerské komise pro další změnu zákona.
 
Mělo dojít k podrobnému zkoumání nákladů a potřeb různých velikostních kategorií obcí a měst. Podle výsledků analýzy pak mělo ministerstvo připravit novou právní úpravu rozpočtového určení daní, jejímž klíčovým slovem měla být „systémovost“. Vláda však padla a tím se zastavily další práce na novém zákoně. V mezidobí v lednu 2008 vznikla nadstranická organizace obcí a měst – Sdružení místních samospráv ČR, která již oficiálně sdružila přes 1100 samospráv.
 
Díky uzavření dohod v červenci 2009 mezi hnutím Starostové a nezávislí a
TOP 09 byla do společného programu pro poslanecké volby vtělena zásadní pasáž, požadující o požadavku odstranění nedostatků ve financování samospráv. Po úspěšném sestavení vládní koalice byly práce na novém zákoně na ministerstvu financí v listopadu 2010 obnoveny.
 
Nový návrh dělení daňových výnosů obcím a městům podle vládního programového prohlášení bude představen do konce května 2011 . Schválení parlamentem se předpokládá nejpozději v roce 2012. Cílovým stavem je dosažení trojnásobku rozdílu mezi nejchudší obcí a hlavním městem v tomto volebním období.
 
Na cestu změny financování samospráv jsme se vydali v roce 2006. Kdo by
řekl, že před námi bude stojí šestileté náročné období, na jehož konci
můžeme doufat v dosažení tohoto zásadního cíle. Ale kdo by také před šesti lety řekl, že se podaří 6,5 násobek reálně snížit na polovinu, tedy na
rozdíl trojnásobku? V roce 2006 byste jej označili za snílka. Nyní se na
tématu rozpočtového určení daní snaží doslova přiživit řada politiků, jak
z nejvyšší úrovně, tak regionálních představitelů.
 
Hnutí Starostové a nezávislí jde o prosazení změny, nehlasíme proto do světa, že na změně dlouhodobě a cílevědomě pracujeme. Každý, kdo se přihlásí ke změně financování samospráv s cílem odstranit stávající neodůvodněné rozdíly, je vítán. Cesta, na jejímž konci je již snad vidět zásadní změna zákona, není “politickým monopolem“, ale otevřena pro všechny odpovědné představitele samospráv.

 

Autor: Starostové a nezávislí