Gazdíkova nová mise

Šest let trvalo Petru Gazdíkovi, šéfovi hnutí Starostové a nezávislí, než si ve sněmovně vymohl příliv více peněz do menších měst a obcí. Jen Suchá Loz, kterou jako starosta léta vedl, si díky novému rozpočtovému určení daní polepšila o více než dva miliony korun. Teď Gazdík zahájil novou misi v boji o státní miliardy pro obce. Bude však mnohem komplikovanější. V křesle ministra financí už totiž nesedí jeho hlavní spojenec z TOP 09 Miroslav Kalousek, ale šéf nového politického uskupení ANO Andrej Babiš. 

 

První setkání Gazdík se už s Babišem kvůli rozpočtovému určení daní, tedy zákonu, který přerozděluje peníze z eráru obcím, setkal minulý týden. A rozuměli si. Babiš už předsedovi Starostů kývl na vznik speciální komise, jež má případnou změnu zákona o rozpočtovém určení daní posoudit. A jeho návrhy úplně neodmítl. „Je to zajímavé a budeme o tom jednat na expertní úrovni. Musíme nejprve zjistit, jestli to bude pro obce skutečně výhodné a jaký to bude mít dopad do rozpočtu,“ řekl k tomu zatím nový ministr financí, do jehož kompetencí rozpočtové určení daní pro obce spadá. 

 

Gazdík by především rád změnil daňové kritérium. U Babiše teď lobbuje za to, aby se, zjednodušeně řečeno, část peněz nepřerozdělovala podle počtu obyvatel, ale podle počtu lidí, kteří v daném katastru pracují. „Bylo by to administrativně jednodušší, a přitom by to obce motivovalo při tvorbě nových pracovních míst,“ slibuje si od nového návrhu šéf Starostů. 

Zrádné vratky Nyní jde obcím do rozpočtu celkem třicet procent ze záloh na daň z příjmu fyzických osob, které tam mají trvalé bydliště, ale pracují jinde. Obce podle Gazdíka na toto kritérium kvůli vratkám z daní doplácejí, paradoxně zejména ve chvíli, kdy jsou jejich obyvatelé bohatí. 

 

„Takový generální ředitel banky pak může zcela zruinovat obec či město, kde bydlí, protože vrácení jeho přeplatku na dani může spotřebovat polovinu, nebo ještě větší část normálního daňového příjmu obce,“ tvrdí předseda Starostů. Pokud si totiž z daně odečte třeba hypotéku a příspěvky na děti, výrazně to omezí částku, která by měla připadnout obci. 

 

A pokud koaliční vláda splní některé své sliby z programového prohlášení, může být podle Gazdíka pro obce ještě hůř. 

„V programovém prohlášení vlády je velmi bohulibá snaha KDU-ČSL o zvýšení odpočitatelné položky na děti, která by však znamenala další zásek do systému,“ upozornil Gazdík. 

Přesné propočty ještě nemá, Babišovi přinesl zatím jen návrh, který zvyšuje procento výnosu z daní, které dostávají obce v poměru k počtu zaměstnanců v katastru. První odhady ukazují, že by si změnou parametrů obce mohly polepšit minimálně o 800 milionů korun. 

Součástí návrhu je analýza toho, jak funguje přerozdělování peněz podle počtu žáků v základních školách, což je další kritérium, podle kterého se příjmy obcí vypočítávají. „Potřebujeme analýzu toho, co to znamená pro obce, které nemají školu, nebo pro obce, které mají malotřídní školy. Nechci, aby tyto obce strádaly,“ dodal šéf Starostů. 

Souhlas ministra financí ale nebude Gazdíkovi stačit. I kdyby na jeho návrhy kývli všichni poslanci hnutí ANO, Starostů a TOP 09, je to málo. Gazdík proto bude muset na svou stranu získat i premiéra, a to nebude lehké. Už když byl předsedou vlády Petr Nečas a když byli Starostové ve vládě, narážel Gazdík na odpor – někteří poslanci z velkých měst, která na změnu doplatila, chtěli na protest proti přijetí zákona dokonce držet hladovku. Šéf Starostů si tehdy nakonec vymohl kompromis, díky kterému menší města dostala už loni o 13miliard korun více. 

Současný premiér Bohuslav Sobotka však podmiňuje svůj souhlas tím, že přidáno musejí dostat i kraje. „Minulá vláda je velmi výrazně poškodila, krátil se například podíl krajů na výnosu daně z přidané hodnoty, jejíž výnosy a sazby se zvýšily. Pro ČSSD je diskuse o změnách v rozpočtovém určení daní možná pouze tehdy, pokud by se pozitivní změna týkala i krajů,“ řekl LN předseda vlády. Jeho kabinet si přitom změnu rozpočtového určení daní do programového prohlášení nenapsal.