Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Petr Gazdík: o politických začátcích, školství a odcházení z vedení STAN

Petr Gazdík: o politických začátcích, školství a odcházení z vedení STAN

17. 1. 2019

Petr Gazdík se v roli poslance pohybuje devátým rokem. Proto bylo zajímavé zeptat se na jeho politické začátky v roli starosty ze Suché Lozi.

Petr Gazdík: o politických začátcích, školství a odcházení z vedení STAN

Petr Gazdík: o politických začátcích, školství a odcházení z vedení STAN

V kolika letech jste začal s komunální politikou?

Byť mi je 44 let, tak jsem po politicky aktivních 16 letech politickým důchodcem. V 28 letech jsem začal vlastně náhodou, protože jsem jako vedoucí skautu chtěl se svým oddílem stavit skautskou chatu. Nezávislí zastupitelé v obci se mě ptali, ať my skauti kandidujeme v komunálnlích volbách v naší obci Suchá Loz a máme tak větší možnost spolupodílet se na činnostech v obci. Podařilo se mi sestavit kandidátku a volby jsme vyhráli.  A tak jsem se stal starostou. Do té doby jsem se nijak politicky neangažoval.

Co pro vás bylo v pozici starosty nejhorší?

Obecně nejhorší bylo to, že jsem se vlastně nechtěl stát starostou. Vítězství ve volbách mě překvapilo. Do té doby jsem byl spokojený učitel a jako třídní jsem nechtěl opustit deváťáky, které jsem připravoval na přijímačky z matematiky. Nejhorší tedy bylo si ujasnit, co vlastně chci. Pro mě je politika obecně o prosazování konkrétních cílů, tak jsem si říkal, že mám čtyři roky na to, abych s pomocí zastupitelstva a svých schopností změnil obec k obrazu svému. To nejtěžší na tom bylo ujasnit si co vlastně chcete, jaké jsou vaše priority. Nejde však o tu funkci. Funkce je prostředek, nikoliv cíl. Tedy prostředek k tomu, co můžete udělat pro ty druhé. Proto jsem si ve jako starosta nastavil plán, co za ty 4 roky udělám. Ten plán se pak celkově vydařil.  Podařily se projekty jako byla výstavba dětského hřiště, začala se rozvíjet činnost spolků a vytvářet nové spolky, vystavil se nový obecní dům, spustili jsme obecní internet, začali jsme projektovat nový domov důchodců atd. První rok však člověk ve funkci starosty spíše tápe a získává informace.

Z čeho jste jako nový mladý starosta čerpal? Předpokládám, že se dílčí činnosti starosty nedají naučit hned.

V mém případě to bylo o setkávání s lidmi, kteří vás nasměřují a o získávání informací od lidí, kteří v dané problematice dokázali poradit. Snažil jsem se být strašně pracovitý a mít co nejvíc informací k funkci starosty. Současně bylo zásadní mít kolem sebe lidi, o které se mohu opřít.

Jaké jsou nejdůležitější charakterové vlastnosti, které by starosta měl mít?

Neřekl bych charakterové vlastnosti, ale shrnul bych to následovně. Dobrý starosta musí vidět dál než za vlastní katastr ve zvoleném období. Dobrý starosta nešetří na malých, ale na velkých věcech. Když přijde babička s odpuštěním neuhrazeného poplatku za popelnici, tak pokud je k tomu nějaká oprávněnost, tak proč ne. Šetří se naopak na milionech v tom, jak připravíte daný projekt, jestli je tento projekt smysluplný, energeticky úsporný atd. Tady se dá z dlouhodobého hlediska ušetřit statisíce až miliony korun. Dobrý starosta by taktéž měl měřit všem stejně. Ať je to poslední bezdomovec v obci nebo vlastní matka, všem musíte měřit stejně. Nemůže být někdo víc a někdo míň. Dále se řídím takzvaným jedenáctým přikázáním: občana nevyhodíš. Každý starosta si musí být vědom toho, že je tady pro všechny občany. I když přijde občan, který je vám nesympatický, jehož požadavek je “vyčůraný” a současně se vám chce jej chytnout za límec a vyhodit ven, tak jednoduše nemůžete. Občana zkrátka nevyhodíš. Poctivě se přiznávám, že se mi to za 16 let působení na obci dvakrát nepodařilo.

Ve vrcholné politice se v pozici poslance pohybujete devátým rokem. Jak moc se vrcholná politika po těchto devíti letech změnila?

Změnila se zásadně. Ty elity, které byly na počátku mého nástupu do funkce poslance v roce 2010, v očích mnoha lidí selhaly. Nabubřelost některých byla větší než byl národ ochoten unést a já tomu rozumím. Dnes jsme se dostali do opačného extrému, kdy politika přestává být řešením konkrétních cílů a problémů. Začíná být víc o marketingu. Nejde o to, zda-li v parlamentu něco prosadíte. Osobně jsem šel prosadit změnu rozpočtového určení daní obcí a měst, což se mi podařilo. Dnes už to, zda-li někdo něco prosadí, už není pro mnohé politiky důležité. Naopak je spíše zajímá počet lajků na Facebooku a kolikrát se objevili v médiích. Pokud je toto cíl a ne prostředek k tomu, aby politik prosazoval své názory, tak je to chyba.

Další část zaměřenou na téma školství a odcházení z vedení hnutí STAN, se dozvíte na webu samospravy.info.