24. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Drábová: Rádi se necháváme ovládat strachem
Drábová: Rádi se necháváme ovládat strachem
27. 6. 2016
Dana Drábová (55) Jaderná fyzička. Od roku 1999 vede Státní úřad pro jadernou bezpečnost, a patří tedy k nejdéle sloužícím vysoce postaveným úředníkům v zemi. Mezi lety 2006 až 2009 předsedala asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA). Před dvěma lety jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně. Dana Drábová zároveň pracuje jako neuvolněná místostarostka středočeské obce Pyšely, letos bude kandidovat do středočeského krajského zastupitelstva za hnutí Starostové a nezávislí (STAN).
Drábová: Rádi se necháváme ovládat strachem
Dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost DANA DRÁBOVÁ vstupuje na politické kolbiště. V podzimních krajských volbách bude kandidovat za Starosty a nezávislé (STAN). Co si myslí o uprchlické krizi, konspiračních teoriích či budoucnosti energetiky?
Proč vlastně jdete do politiky?
Nerozhodla jsem se teď. Komunální politiku dělám už léta, šest let jsem místostarostkou Pyšel. Před osmnácti lety, když jsem poprvé kandidovala do pyšelského zastupitelstva, jsem měla pocit, že to místu, kde jsem doma, dlužím. Že mohu zkusit leccos udělat. Teď ten pocit mám znovu. Myslím, že svými zkušenostmi, které jsem jako zastupitelka a místostarostka nasbírala, mohu pomoci k lepšímu fungování Středočeského kraje.
To říkají všichni politici. Co konkrétně byste chtěla změnit?
Já neslibuji žádnou zásadní změnu. Nabízím jen to, co mohu splnit, tedy že přinesu svou zkušenost z komunální politiky o úroveň výše. Pokusím se prostě přispět k tomu, aby krajská politika řešila věci, které jsou skutečně důležité pro běžné obyvatele třeba u nás v Pyšelích. Kdo dnes slibuje radikální změny, lže. To jsou s odpuštěním jen kecy.
Za dlouhá léta ve funkci předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jste byla svědkyní řady politických jednání, setkávala se s prezidenty i premiéry. Myslíte si, že se politika dá dělat bez zákulisních úmyslů a podrazů?
Kdybych si to nemyslela, tak do toho nejdu. Víte, zkušenosti z vysoké politiky jsou různé, jako jsou různí lidé v ní. Obecná představa, že politika je jen a jen špinavá záležitost, do které slušný člověk nejde, je scestná. Prima, zrušme politiky. Kdo ale tedy bude spravovat věci veřejné?
Pamatuji si na jeden náš rozhovor, v němž jste chválila bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kubu, který byl a je vnímán jako lobbista a prodloužená ruka jihočeského kmotra Pavla Dlouhého. To je podle vás politik vašeho gusta?
Ale já jsem přece nehodnotila pověst Martina Kuby. Kuba byl ve funkci prostě pragmatik, který, alespoň podle mého názoru, vedl ministerstvo dobře, byl to dobrý ministr. To je celé.
Pokud se tedy politik ve funkci chová pragmaticky a plní své povinnosti, měli by voliči zapomenout, jaká pověst ho předchází a kdo za ním stojí?
Jen říkám, že by lidé možná měli méně dát na pověst konkrétního politika a více se zaměřit na to, co skutečně dělá a komu je prospěšný. Konkrétní výsledky práce by měly být každopádně nejdůležitějším kritériem pro hodnocení politiků, nikoli jejich mediální obraz. Ten je totiž někdy v přímém rozporu právě s tím, co politik ve skutečnosti pro lidi dělá.
S prezidentem Milošem Zemanem vás pojí osobní přátelství. Kdysi jste ho přirovnala k šachistovi, který promýšlí tři tahy dopředu. Myslíte, že posouvá stát pozitivním směrem?
Podle mne Miloš Zeman skutečně promýšlí řadu věcí dopředu a ví, co a proč říká a k jakému publiku promlouvá. A k posouvání země: myslím, že roli prezidenta prostě přeceňujeme. Podívejte se na jeho reálné pravomoci. Jakkoli jeho úlohu nepřeceňuji, ctím vůli většiny voličů, kteří při prezidentských volbách přišli k urnám. Americkému prezidentovi tleskají v Kongresu i jeho odpůrci, protože je to zkrátka prezident. V tu chvíli jdou osobní pocity stranou.
Nenabídla vám některá z politických stran kandidaturu v příštích prezidentských volbách?
Ne. S jedinou nabídkou přišel STAN do krajských voleb. Tuhle otázku dostávám spíše na besedách, kde se mě třeba studenti ptají, zda bych kandidovala na prezidentku. Vždycky odpovím, že v žádném případě, že by mě to usmrtilo.
Proč?
Prostě si myslím, že kandidovat na prezidenta může pouze člověk, jenž se k té funkci cítí nějakým způsobem předurčen. A to já rozhodně nejsem. Znovu opakuji, že funkce prezidenta je v našich podmínkách z velké části reprezentativní, spojená s formálními záležitostmi. A tohle není život, který bych chtěla žít. Jsem zvyklá denně řešit nějaké zadání, pracovat na konkrétních věcech s konkrétním výsledkem. Práce spojená spíše s reprezentací by mě skutečně zabila.
A co jiné politické funkce? Přijala byste kandidaturu třeba v parlamentních volbách?
Nikdy neříkej nikdy. Život už mne naučil nic nevylučovat a nevydávat kategorické soudy. Dneska to vylučuji, moje současná práce mě naplňuje. Jen chci možná více promluvit do správy kraje, ve kterém žiji.
Pokud byste dostala potřebné hlasy, byla byste připravena ujmout se funkce hejtmanky?
Ne. Už dopředu jsem avizovala, že nekandiduji na hejtmanku. STAN kandidáta na hejtmana pro Středočeský kraj přece má. Já mu kryji záda a mým cílem je stát se neuvolněnou krajskou zastupitelkou.
Říkáte, že politika by se měla týkat praktických věcí. V tuto chvíli se ale zdá, že o výsledku krajských voleb bude paradoxně z velké části rozhodovat názor kandidátů na islám a uprchlickou krizi. Může dnes podle vás uspět politik, jenž nevyhání uprchlíky a nekritizuje rozpínavost islámu?
Islám je náboženství jako každé jiné. A komu se to nelíbí, ať mě nevolí. To, že náboženství někdo zneužívá, ještě vůbec neznamená, že nějaký druh víry je sám o sobě nebezpečím. Vždycky záleží na lidech, nikoli na náboženství.
Více se dočtete v časopisu Týden.
Týden, Marek Kerles
Autor: Týden, Marek Kerles
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN Olomouckého kraje na republikovém sněmu
24. 4. 2024