21. 1. 2020
Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Babiš nemá kádry. Nic jiného za jeho nápadem sloučit resorty není, míní Farský
Babiš nemá kádry. Nic jiného za jeho nápadem sloučit resorty není, míní Farský
22. 1. 2020
První místopředseda Starostů a nezávislých (STAN) Jan Farský v rozhovoru pro INFO.CZ komentuje slučování ministerstev. S návrhem totiž v posledních dnech nepřišel pouze premiér Andrej Babiš, ale také právě STAN. Jinak řečeno, i Farský si slučování resortů umí představit. Podle něj mu ale musí předcházet debata o důsledcích takového kroku. „A ne že s tím vyběhnu ve chvíli, kdy mi chybí kádry,“ říká. S Farským jsme hovořili také o strategii Starostů pro krajské volby či o obsazení postu předsedy Senátu poté, co náhle zemřel dosavadní předseda horní komory Jaroslav Kubera.
Babiš nemá kádry. Nic jiného za jeho nápadem sloučit resorty není, míní Farský
Na první dojem to působí tak, že se nám tady rozběhl závod, kdo přijde s jakým slučováním ministerstev. Vláda tento týden projednávala váš návrh na sloučení resortu životního prostředí s ministerstvem zemědělství, následně s ohledem na situaci na ministerstvu dopravy přišel premiér Andrej Babiš s nápadem sloučit ho s ministerstvem průmyslu, a dneska jsem dokonce kdesi v médiích zahlédl návrh na sloučení ministerstva práce s resortem zdravotnictví. Co se to děje?
My jsme s tím návrhem přišli už před časem a dlouho jsme ho připravovali. A mimochodem, vláda ho v pondělí zamítla. Navrhovali jsme vznik ministerstva pro udržitelný rozvoj, jehož primární agendou by byla ochrana přírody, péče o krajinu nebo naše vodní zdroje. Ta myšlenka byla prostá: to, co naši krajinu, půdu nebo vodu ovlivňuje nejvíc, je zemědělství, to průmyslové především.
Je třeba pečovat o to, abychom našim dětem předali krajinu pokud možno v lepším stavu, než jaká je nyní. Podřídit se tomu musí také produktivita našeho zemědělství. Dotace do zemědělství by se měly řídit právě tímto požadavkem, udělovat by se měly s ohledem na to, jak kdo hospodaří s ohledem na kvalitu krajiny. Tedy hlavně těm malým a středním. Není férové, pokud se zvyšuje produktivita na úkor plundrování přírody.
No, a jestli se o premiérovi říká, že sem tam něco zaslechne a pak si to osvojí, a opakuje to, co zaslechl jako poslední, tak pokud v pondělí na vládě řešil slučování ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, asi se mu to zapsalo do hlavy a ve chvíli, kdy navzdory největšímu poslaneckému klubu trpí personální nouzí a najednou se mu nedostává ministrů, přišel se slučováním ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu.
Přitom ministerstvo dopravy pod vedením hnutí ANO dlouhodobě nefunguje, ať už to bylo za ministra Prachaře, Ťoka anebo dnes za ministra Kremlíka. Dálnice se nestaví, je tam jedna bota vedle druhé. Hesla typu „Jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla“, jež mělo hnutí ANO na billboardech v roce 2013, by si na ně dnes mohla zcela oprávněně dát kompletní opozice. Primárně je to výsledek práce premiéra, protože to byl on, kdo si vybral tyto ministry.
Nic na tom nemění fakt, že to teď marketingově velmi schopně řeší tak, že se tváří, že jen on je ten svatý, který dokáže promptně reagovat, zbavit se lidí a podivné zakázky zastavit. Lidem jakoby říká, vidíte, já jsem to vyřešil. Přitom jde o kontrakt za čtyři sta milionů, o té zakázce musel vědět. Navíc ministerstvo nefunguje také jinde. Co se za úřadování hnutí ANO urychlilo? Kde jsou dálnice, které slibovali, kde jsou vysokorychlostní tratě? Já vlastně nevím, zda na dopravě byla nějaká strana déle než hnutí ANO. Možná tam jsou už rekordně dlouhou dobu. A přesto se pořád vymlouvají na své předchůdce. A sami neudělali nic.
Pokud by to nebyl návrh vynucený danou situací, nýbrž výsledek nějakého promyšleného tahu či strategie, má podle vás smysl se o slučování ministerstev bavit?
Určitě má. Musí tomu ale předcházet jasná debata o tom, jaké to bude mít přínosy, kde jsou klady a kde zápory, jaké to bude mít praktické důsledky. A ne že s tím vyběhnu ve chvíli, kdy mi chybí kádry. Buď Andrej Babiš už nikomu nevěří, nebo se s ním možná nechce žádný renomovaný expert spojovat, výsledek v každém případě je, že chce poslat ministerstvo dopravy na druhou kolej. Kolik hodin denně pracuje ministr průmyslu?
Myslím, že říkal šestnáct.
A to by pak jako pracoval dvaatřicet hodin denně? Anebo by to ministerstvo vlastně neřídil? Z tohoto pohledu je to nesmysl. Takže ano, lze debatovat o změně kompetenčního zákona, což je třeba z našeho pohledu reakce na problém sucha. Udržitelnost životního prostředí musíme povýšit na zcela zásadní úroveň, musí to být věc strategického významu, která bude určovat budoucí směr naší země. V žádném případě nesmíme dopustit vyčerpání zásob vody nebo zplundrování krajiny jenom proto, abychom se teď měli dobře. A nebrali ohled na to, co po nás zbude. Avšak přijít s podobným návrhem v momentě, kdy jeden ministr nezvládne zakázku, je přece jen jinde.
Pojďme jinam. Ač je to nejspíš předčasné, přesto se na to zeptám. Má už STAN představu o tom, kdo by měl nahradit v čele Senátu Jaroslava Kuberu, který před několika dny náhle zemřel?
Ta otázka padne, ale teď to ještě vůbec nechci řešit. Je to příliš brzo.
Už před Vánoci medii profičela zpráva o karambolu, který se týkal vyjednávání předvolební aliance Starostů a nezávislých a TOP 09 ve Středočeském kraji. Co se tam přesně stalo?
Bylo to hodně nafouknuté. Přes situaci ve středních Čechách se najednou řešila celá republika a dělaly se dalekosáhlé závěry. Je potřeba zdůraznit, že krajské volby jsou de facto třináct samostatných voleb. V každém kraji je situace specifická. Jsou kraje, kde jdeme s lidovci, jinde s ODS a v dalších zase s TOP 09. V každém kraji se hledá recept na co nejlepší výsledek demokratických stran. Někde spočívá v předvolební koalici, někde ve spolupráci a někde také v samostatné kandidatuře.
A byť to k tomu svádí, nelze říct, že máme jeden univerzální recept na úspěch pro celé Česko. Tak to není. A pokud bychom se ho snažili takto implementovat od Jablunkova po Aš, kdybychom tlačili jednu koncepci, tak se může dost lehce stát, že – a teď mluvím za všechny demokratické síly – ty volby prohrajeme, ztratíme kraje, a pak bychom měli dost velký problém se z toho oklepat a najít společnou cestu pro sněmovní volby.
Teď je to prostě tak, že se ve třinácti krajích hledá nejefektivnější strategie, všude probíhají vyjednávání, a zároveň s tím se hledá cesta pro volby sněmovní, do kterých chtějí jít demokratické síly v nějaké formě spolupráce. Ta vůle je tady u všech. Akorát si myslím, že se musíme vyvarovat vzniku nepřekonatelných příkopů, avšak přinejmenším do konce krajských voleb, možná do vzniku prvních koalic na to čas nebude. Ten přijde právě až poté a bude ho na to ještě pořád dost. Teď je třeba řešit senátní a krajské volby.
Navíc STAN ctí subsidiaritu. Jasně že bychom nesnesli, pokud by se v nějakém kraji vyjednávala aliance s extremisty, ostatně jednotlivé krajské organizace mají z centra doporučení, aby tam, kde to jde a kde dává spolupráce smysl, tak aby do ní šly. Ale i ta spolupráce může mít různé úrovně. Od společného subjektu, přes předvolební koalice až po vzájemnou účast na kandidátkách. Ty formy mohou být různé, finální cíl je ale všude stejný: po volbách se budeme primárně domlouvat s demokratickými stranami.
V této souvislosti mne napadá ještě jiná věc. Doposud se hovořilo o spolupráci Starostů, lidovců, TOP 09, případně ODS. Předminulý týden jsem byl ale na sjezdů Pirátů a co mne – musím říct – zaujalo, byla mimořádně vstřícná zdravice vašeho předsedy. Chci se tedy zeptat: co STAN a případná spolupráce s Piráty?
Piráti jsou specifičtí, vždyť dopředu ohlásili, že půjdou do krajských voleb všude samostatně. Na druhou stranu je pravda, že s nimi dlouhodobě spolupracujeme například v Olomouci. Na magistrát jsme tam dokonce kandidovali společně. Přesto: když se tam zvažovala společná koalice pro krajské volby, tuším, že to o jeden hlas v jejich místním vnitrostranickém referendu neprošlo.
A my to zkrátka respektujeme. Jsou svébytný samostatný subjekt a prostě se takto rozhodli. Nehroutíme se z toho, byli bychom rádi spolupracovali, ale nezbývá nám, než s tím takto pracovat. A pochopitelně to neznamená, že s nimi nebudeme spolupracovat po volbách. Naopak, my chceme spolupracovat se všemi demokraty. A vždycky s nimi budeme hledat průniky, bez ohledu na to, zda před, anebo po volbách.
Pamatuji si, když jsme začínali. Dneska je to vlastně už celkem dávno, tehdy ale v krajích ještě doznívaly opoziční smlouvy. Oni nás vlastně donutili, abychom se proti nim zorganizovali. A nejen Piráti, ale i jiní dneska prohlašují, jak je stvořily opoziční smlouvy a vlády ODS a ČSSD. Jiní zase hledají tři tisíce statečných, a my prostě říkáme, že už je máme.
My jsme v regionech dlouhodobě ukotvení. Máme starosty a zastupitele, tedy statečné politiky, kteří v té první linii už dávno jsou. Potenciál v regionech máme, občas je ale problém ty lidi přesvědčit, aby šli do centrální politiky. Důvod je prostý a já si to prožil: pokud je člověk starosta, je svým okolím přijímán naprosto jinak než jako poslanec. Byť se nemusíte změnit ani o píď, ten propad ve vnímání veřejnosti je obrovský.
Poslední věc: jak jste vnímal kauzu Heleny Válkové?
To, že nekandiduje na post veřejné ochránkyně práv, považuji za minimum. Ona historicky vždycky sloužila mocným, nikdy se neangažovala pro práva těch slabších. Celým svým životem je pro funkci ombudsmanky diskvalifikovaná. Osobně si myslím, že je zrovna tak diskvalifikovaná i pro funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. No jo, jenže pokud má premiér tolik másla na hlavě, těžko jí může vyčítat její komunistickou minulost a přisluhovačství režimu, v jehož strukturách sám fungoval.
V každém případě je dobře, že již není kandidátkou na úřad ombudsmana. Pokud by totiž byla zvolena, pod jejím vedením by skončil, nepřežil by to. Popravdě to ale nechápe, ta míra výmluv, to obhajování neobhajitelného, ty řeči o tom, že hájila jiná lidská práva? Jaká práva myslela? Ona se nezměnila, vždycky hájila práva mocných, tehdy i teď u Andreje Babiše. Vždycky když byl v úzkých, byla to ona, kdo šel do televize a hájila ho.
A pokud ji máme titulovat profesorkou, což jí neupírám, je třeba říct, že ona do médií nechodila jako profesorka trestního práva, nýbrž jako poslankyně věrně sloužící Andreji Babišovi. Byla to pro něj ideální bojovnice do první linie. Její titul jí dodával zdání jakési autority, přitom vždycky do krve hájila svého chlebodárce. A já si zkrátka myslím, že ji to diskvalifikuje z obou funkcí. A nic na tom nemění fakt, že v jedné z nich zůstane, protože sám premiér má máslo na hlavě.
Celý rozhovor vyšel na Info.cz
Autor: Vratislav Dostál, Info.cz
(1).jpg "Praha zakáže novou vyhláškou herní automaty")
