25. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Zbyněk Linhart: Není zdravotnictví jako zdravotnictví
Zbyněk Linhart: Není zdravotnictví jako zdravotnictví
23. 5. 2020
České zdravotnictví je obecně na poměrně dobré úrovni. Platí to obzvláště v některých oborech a pro mnoho pracovišť, která jsou na špičkové úrovni. Celý systém ovšem trpí nedostatkem financí a především personálu, chybí mu nějaké jasné řízení a průhledná odpovědnost. Zároveň platí, že se dostupnost zdravotních služeb v rámci republiky výrazně liší. Podobně jako v jiných oborech se některá negativa projevují dříve a také výrazněji v odlehlejších regionech, především v příhraničí a obzvláště na Severozápadě, což neplatí zdaleka jen o zdravotnictví či obecněji o zdravotních službách.
Zbyněk Linhart: Není zdravotnictví jako zdravotnictví
Takovým regionem je např. Šluknovsko, oblast s necelými 55 tisíci obyvateli (počet se stále výrazně snižuje a mění se skladba), ze tří stran obklopeným SRN, do vnitrozemí malé pohoří, které někdy v zimních měsících znemožňuje přístup. Nedostupnost veřejných služeb a především těch zdravotních umocňuje ještě ta skutečnost, že mnoho lidí dojíždí za prací do příhraničí Saska. Tam v jejich nemocnicích je cca čtvrtina zaměstnanců z ČR. Přitom ale stále a přes všechny přísliby v zásadě není možné užívat zdravotní služby českými občany v Německu.
Samostatným problémem je pak dostupnost akutní lůžkové nemocniční péče, a to obzvláště po postupném utlumení nemocnice v Rumburku, která je navíc od léta 2019 v insolvenci a akutní lůžkovou péči již neposkytuje. Nyní je možné podávat nabídky na odprodej v rámci insolvence. Bohužel kupců moc není, a tak se snad konečně ujme své politické odpovědnosti kraj. Vedle toho a v důsledku zmiňovaného omezování je mj. minimálně rok neúměrně přetížena rychlá záchranná služba, která často nestíhá odvážet pacienty do jiných nemocnic, především v České Lípě, Děčíně a Ústí nad Labem. Až velmi často jsou pacienti za nedobrých podmínek překládáni na veřejných místech, na benzinkách atp. Logicky nejbližší nemocnice v rámci příslušného kraje je v Děčíně, ale ta není kapacitně připravena na větší spádovost pacientů z tak velkého území. Proto i ona je často přetížena, pacienti čekají dlouhé hodiny na ošetření i ve vážném stavu.
Snaha o řešení nemocnice v Rumburku trvala několik let a byly v této věci udělány mnohé přísliby. Ty byly však opakovaně porušovány z nejrůznějších stran a nic se nezměnilo. Zvýšené financování ze strany zdravotních pojišťoven, hlavně té největší, přišlo bohužel pět minut po dvanácté, a tak nemocnice zamířila do insolvence poté, co město Rumburk, co by její 100% majitel, odmítlo uhradit ztrátu za předcházející rok, resp. další ztrátu za rok 2019.
Nedobrý způsob financování zdravotní péče v regionech je jeden z důležitých důvodů podfinancování regionálních nemocnic v mnohých částech republiky. I proto je důvodné opakované podání „ústavní stížnosti“ proti systému úhrad ve zdravotnictví (tj. na systém financování zdravotní péče) ze strany velké části senátorů, přestože je zřejmé, že Ústavní soud to za politickou reprezentaci nevyřeší. Proč to tedy v Rumburku s nemocnicí došlo tak daleko? A co dělali zúčastnění?
Špatný způsob financování nemusí být jediný důvod vedoucí ke stávajícímu stavu. Jistě se k tomu může připočíst situace odchodu zdravotnického personálu do jiných zařízení, mj. do SRN, rozporuplné postupy majitele, jednání vedení společnosti atp. A také kličkování Ústeckého kraje. Základ je ale v nedobrém financování a řízení poskytování zdravotní péče. Za tu prioritně zodpovídají zdravotní pojišťovny, spoléhající na to, že si lidé nestěžují. V systému selhává i resort zdravotnictví, který si „myje ruce“ a situaci řeší jen, když je mediálně výživná. Krajská samospráva nemusí, obzvláště když nechce, protože oficiálně zodpovídá jen za rychlou záchrannou službu. Politická odpovědnost Ústeckého kraje je pro mnohé malým důvodem.
A jedno z odůvodnění mimo všech jiných? V zásadě nikdo si prý nestěžuje. A na to spoléhají. Lidé nejsou zvyklí si stěžovat na zdravotní péči či se soudit. A když už si někdo stěžuje, nějak se to vysvětlí. Na petici obyvatel Šluknovska, kterou podepsalo v létě 2018 7 tisíc lidí, přišla od zúčastněných jen formální odpověď. A o tom to také je. Předstírat, neřešit.
Současné dění zkouší a prověřuje nás všechny, a až se situace zklidní, nesmíme zapomínat na to, co nás trápilo před „dobou koronaviru“, protože tyto problémy nezmizí a obzvláště v českém zdravotnictví, které prochází zkouškou nejtěžší, se mohou ještě prohloubit.
Zbyněk Linhart, předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
Autor: Tomáš Pergl
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN podporuje obnovu nábytkové banky
24. 4. 2024