Hlavní stránka Info a média Komentáře Vesnice: Chceme víc!

Vesnice: Chceme víc!

1. 12. 2011

Válka vesnic proti městům, kterou vyhlásil Petr Gazdík, vrcholí. Vesnice chtějí z vybraných daní dostávat o čtrnáct miliard víc, sedm z toho na úkor největších měst. Jejich primátoři se proti tomu ostře bouří. Za obcemi a jejich starosty stojí TOP 09, za velkými městy ODS. Kdo má v bitvě o peníze pravdu?

 

Suchá Loz je asi nejslavnější vesnice v Česku. 
 
Muž, který ji proslavil, Petr Gazdík, ukazuje, co všechno tady postavili, zrekonstruovali, jaké mají plány. „Za budovu obecního úřadu musím poděkovat bývalému ministru Janotovi, jel jsem ho poprosit o peníze. Ta stará budova se rozpadala a on mi je dal.“ Za to obec pro ministra uspořádala zabijačku.
 
Suchá Loz je líbezná vesnice pod Velkým Lopeníkem a Bílými Karpaty. Když vyjedeme pár desítek metrů nad ni, je vidět až na Slovensko.
Bývalý starosta, teď místostarosta a zároveň šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík každého na potkání zdraví: Strýcu, tetičko, jak se máte. Není to strojené.
 
Je politický talent. Starostou se stal proto, aby jako skautský vedoucí mohl vybudovat srub. Do velké politiky vstoupil, jak sám žertem říká: „Z rozhodnutí Ústavního soudu.“ Ten totiž nerozhodl, když Suchá Loz podala stížnost na to, že vesnice jsou daňově diskriminovány proti městům. Ponechal rozhodnutí politikům. A tak Gazdík dobyl Sněmovnu.
Teď se chystá malá daňová revoluce. Sněmovna má na stole návrh TOP 09 a Starostů, který prý má tento údajný nepoměr změnit. Vesnice mají dostat mnohem víc, doplatit jim to mají zejména největší města: Praha, Brno, Ostrava, Olomouc a Plzeň.
Gazdík říká: „Prosadíme to za každou cenu.“ Tu „každou cenu“ myslí vážně.
Je sice zdvořilý, milý, ale tvrdohlavý jako mnozí lidé z východního Slovácka.
Ale má pravdu, nebo jen lobbuje ze své zájmy?
 
Pražan 31 tisíc, „venkovan“ jen šest
 
Vesnice a města jsou živy z daní, které platí místní obyvatelé. V celkovém přepočtu se však přihlíží k tomu, že města musí zajistit mnohem více služeb, zejména veřejnou dopravu, kulturní instituce a další služby pro široké okolí.
Město proto v současné době dostává v přepočtu na občana v průměru asi 4,5krát více peněz než malá vesnice.
„Na Pražana má město více než jedenatřicet tisíc korun ročně, my musíme vystačit s šesti tisíci,“ říká Gazdík. Chápe, že město potřebuje více peněz než vesnice, ale nepoměr mu připadá příliš velký.
Argumentuje například Rakouskem, kde velká města dostávají přibližně jen třikrát víc než vesnice.
Nový návrh TOP 09 a Starostů, o který se nyní hádá koalice, má dělení daní přiblížit tomuto modelu. ODS se to příliš nelíbí, ale Starostové trvají na svém.
Zastánci zájmů měst mají také silné argumenty: musí žít s hlučícími továrnami a „Havlovými“ nevzhlednými skladišti, zatímco vesničané si užívají idylického života, místo aby zbohatli tím, že část svých pozemků pronajmou či prodají podnikatelům.
Navíc se každá – vesničané odpustí hnusný pražský slang – „díra“ odtrhává od „nory“. 6 244 obcí, které dnes registruje statistický úřad, je na počet obyvatel skoro světový rekord. A všichni chtějí zastupitele, starosty, spolky, zkrátka krásný život. A platit to mají uspěchaní měšťáci. A teď „vesnicové“ „vydírají“.
Podle Gazdíka však krev nikde nepoteče proudem. Menší obce potřebují čtrnáct miliard ročně navíc. „Sedm se převede na jejich účet ze státního rozpočtu. O dotacích se rozhodovalo na ministerstvech. Ale cožpak nevíme sami lépe, jak peníze investovat, než se dožebrávat nějakých programů?“ říká muž, z něhož ne snad nenávist, ale pohrdavá nechuť ke zbytečné byrokracii dýchá.
Zbylých sedm miliard má přitéct do vesnických rozpočtů z rozpočtů největších měst. Praha by si měla například pohoršit asi o dvě miliardy z dnešních skoro čtyřiceti, Brno by přišlo téměř o miliardu, stejně jako Ostrava. Plzeň a Olomouc o stamiliony.
Podle Gazdíka to nebude velká města bolet a vesnice si zásadně polepší.
 
„Kdo dovalí více dotací“
 
Petr Gazdík mi ukazuje dům pro seniory, nový most, překrásný kostel a další stavby v Suché Lozi. „Ale na investice jsem měl ročně tak půl milionu.“ Jak to tedy všechno dokázal? Zaúkoloval místní nezaměstnané a ti to postavili několikanásobně laciněji než firma. Člověk by si skoro řekl, že mít Gazdíkovy nezaměstnané Evropská unie, žádná krize by nebyla.
Podobné zkušenosti mají i další starostky a starostové z východního Slovácka.
Obce jsou schopny ledacos postavit i z mála. Dokážou pořádat kulturní akce, ale jen tehdy, když se místní lidé zapojí a přidají svou práci.
Nad tlačenkou, škvarky a kávou – výborná slivovice se nepije, protože všichni řídí (nejen obce, ale i auta) – starostové společně lobbují za větší peníze. Mají dojem, že si je zaslouží nejen proto, že mají málo.
Starosta slovácké obce Korytná (kousek od Suché Loze) Vladimír Janča „odtajňuje“ svůj rozpočet: „Z rozpočtového určení danímám sedm milionů podle počtu obyvatel. A šest spolknou takzvané mandatorní výdaje – musíme nějak živit obecní úřad, školu a školku. Milion bymiměl zůstat na investice. Jenže obec spravuje majetek za desítky milionů. To všechno v dobách socialismu zchátralo. Jenom platíme dluhy.“
Petr Gazdík souhlasí a s výřečností sobě vlastní doplňuje lamentace na bídu obcí názornými příklady: „Dnes se při obecních volbách neřeší, kdo je lepší místní politik, ale zda více dotací dovalí Joža, nebo Mirek. My vlastně nemáme samosprávu. Je to, jako kdyby vás poslali do hypermarketu s dvaceti korunami a řekli vám: Nakupte si na celý týden.“
 
Daňová diskriminace?
 
Starostové (a starostka), se kterými sedím na obecním úřadě v Suché Lozi, založili region Východní Slovácko, získali pro něj grant a v jeho rámci obce spolupracují a pomáhají si. Jsou také motorem boje za změnu takzvaného rozpočtového určení daní, který se zrodil zde, ve Zlínském kraji.
Vlčnovský starosta Jan Pijáček, který teď slaví velké vítězství (jeho vlčnovská Jízda králů se stala dědictvím UNESCO), vzpomíná: „Na desátém zasedání měst a obcí nám města řekla: Starejte se o sebe a my také o sebe. My jsme se proti tomu vzbouřili. Tady, na hranicích, byli lidé vždycky schopni hájit své zájmy.“
Teď je starostové hájí i tak, že rozdávají trička s nápisy: „Žijeme v daňově diskriminované oblasti.“ TOP 09 a Starostové také umístili na internet daňovou kalkulačku, kde si každá vesnice může spočítat, o kolik na tom bude lépe, když bude návrh daňového „narovnání“ schválen.
Na každý argument ve prospěch měst mají starostové protiargument.
Že je vesnic a vesniček moc? Více než v jiných zemích?
„Obce vznikly historicky, nějak žijí, mají své zvyky. Kdyby se spojovaly do větších celků, nefungovalo by to lidsky,“ říká Petr Gazdík.
Starosta Korytné Vladimír Janča dodává, že stát by měl podporovat venkovská osídlení i z obranných důvodů – pokud jsou lidé rozprostřeni v krajině, budou prý připraveni hájit své domovy před nepřátelskou invazí.
Že městská infrastruktura slouží všem, i venkovanům, kteří tam jezdí?
Vesnice přece slouží také všem. Čistý vzduch a krásná příroda úhledné vsi – to přece potřebují měšťané, kteří se tam jezdí rekreovat.
Že daňové zvýhodnění měst vzniklo z dobrých důvodů, aby se příliš roztříštěné obce spojovaly a aby byly nuceny na svém katastru dávat podnikatelské příležitosti?
Ne, vymysleli si to primátoři velkých měst, aby se k nim lidé z venkova stěhovali a oni byli ještě většími primátory.
O argumentech se určitě dá přít, ale musím uznat, že po formální stránce jsou starostové o dvě patra nad úrovní Sněmovny: mluví s přehledem a znalostí věci, ale s humorem, klidně a bez veškeré agresivity. I když si pevně trvají na svém.
Údajnou absurditu rozpočtového určení daní podtrhuje Petr Gazdík sice maličko demagogickým, ale vtipným argumentem: „Teď jde na rozpočtové určení daní 120 miliard korun. Ale kdyby se všichni lidé přestěhovali do Prahy, která je daňově zvýhodněná, bylo by to 350 miliard.“
 
***
 
Starosta Korytné dodává, že stát by měl podporovat venkovská osídlení i z obranných důvodů – lidé rozprostření v krajině budou hájit své domovy před invazí.
 
FAKTA Města: Nedáme nic! Co si myslí o návrhu, který by měl přilepšit vesnicím, primátoři největších měst? Jsou ostře proti. Na otázky, zda je návrh spravedlivý, odpověděli primátoři
 
Prahy a Brna. Praha, primátor Bohuslav Svoboda: Žádný způsob rozdělování veřejných prostředků není a nebude ve svém důsledku spravedlivý. Nicméně, domnívám se, že vyšší příjmy menších obcí by neměly jít na vrub velikých měst, které zajišťují mnohé nadregionální, ba i celostátní služby. Kdyby prošel návrh na odebrání 2,2 miliardy korun sdílených daňových příjmů ročně, dopadne i na hospodaření Prahy. Ani současný pražský rozpočet bohužel není dostačující. Bude nutné částečně využít nabídky Evropské investiční banky. Učiníme vše pro to, aby čerpaný úvěr byl co nejnižší, ale bohužel se bez něj nebudeme moci obejít. Brno, primátor Roman Onderka je radikálnější: Zcela jednoznačně odmítám návrh, podle kterého by město Brno přicházelo ročně o více než 900 milionů korun. Šlo by o citelný zásah do fungování města a na celé věci nic nemění ani návrh ministerstva v podobě čtyřleté postupné odvykací kúry. V případě akceptace návrhu by naše město kleslo v žebříčku obcí dle daňových výnosů na jednoho obyvatele z 15. na 49. místo. Snížení příjmu by jednoznačně znamenalo útlum prostředků na investice. Příjmy rozpočtů obcí v České republice nejsou dostatečné na to, aby mohly v plné míře pokrýt požadavky na nové investice nebo údržbu stávajícího majetku. Proto podporuji návrhy na navýšení podílu zejména menších a středních obcí na celostátním inkasu sdílených daní, ale zásadně nesouhlasím, aby se tak dělo na úkor velkých měst.

 

Autor: Mladá fronta DNES