Hlavní stránka Info a média Komentáře Méně dotací, víc prostředků do obecních rozpočtů

Méně dotací, víc prostředků do obecních rozpočtů

4. 11. 2010

Téměř každý poslanec či senátor se účastní nebo účastnil komunální politiky. Prosazovat zájmy obcí v Parlamentu by proto mělo mít šanci na úspěch. O tom, zda je to pravda, a také o hospodaření obcí jsme hovořili s jedním z nich, poslancem a starostou Semil Mgr. Janem Farským.

 

 
 
* Na pořadu dne je opět rozpočtové určení daní. Po změně volají zejména malé obce. Jaký je váš názor, jako starosty menšího města?
 
Jednoznačně to pokládám za krok správným směrem. Dnes obce staví svůj rozvoj na tom, zda získají či nezískají dotace. V našem státě se jich rozděluje obrovské množství - jen státních dotačních titulů je 376. Je to velmi nepřehledné, často nejsou stanovena přesná kritéria, takže vítězí ten, kdo má informace, případně kontakty. I v tom lepším případě, kdy se podaří dotaci získat, není výjimečný případ, že pak obec dostane vyrozumění třeba v červnu s tím, že je nutné v případě investice kolaudovat do konce roku. A to se mají stihnout výběrová řízení, sehnat dodavatelé a vše ostatní.
 
* Což jistě není optimální.
 
Důsledek je ten, že se často nestaví to, co obec potřebuje, ale to, na co se seženou dotace. Za druhé není příliš času na výběrová řízení a staví se příliš hekticky. A za třetí vznikají velice nestandardní vztahy, kdy obec bývá zavázána dodavateli, protože potřebuje, aby stavěl velice rychle. Samozřejmě tím zároveň může trpět kvalita prací. Jinou eventualitou je, že obec dotaci nezíská, přičemž ale předem hodně investovala do projektu, který teď zůstává v šuplíku. Jsme tak v situaci, kdy se investuje hodně peněz do věcí, které nejsou vždy nejdůležitější, a zároveň se staví neefektivně, což je rychle a na poslední chvíli.
 
* Předložený návrh znamená, že Praha a velká města by měly dostávat z daní méně a malé obce naopak víc?
 
Často se uvádí, že to bude na úkor velkých měst. Tak to ale není. V oněch 376 dotačních programech se každoročně rozděluje asi 80 miliard korun. My bychom chtěli, aby se z této sumy určitá část, dejme tomu 20 miliard, přesunula přímo do rozpočtu obcí. Pokud bychom brali jen čistý aritmetický průměr, pak třeba v případě devítitisícových Semil by to v ideálním případě znamenalo přes 2000 korun na hlavu, tedy každoročně navíc do rozpočtu 18 milionů. To je značná částka, o které bychom věděli, že s ní můžeme počítat, takže by bylo možné si všechno pořádně naplánovat, připravit a prodiskutovat s občany. Za tyto peníze by se pak stavělo skutečně to, co obec potřebuje a co občané chtějí.
 
* Pokud jsem to dobře spočítala, je nyní v Poslanecké sněmovně 23 starostů a starostek, několik místostarostů a bývalých starostů,téměř každý je zastupitelem. Měli byste uspět. Nebo je tu nějaký problém?
 
Určitě se to podaří. Pro předsedu našeho poslaneckého klubu, starostu obce Suchá Loz Mgr. Petra Gazdíka je to zásadní téma. Zároveň koresponduje s tím, že prosazujeme transparentní veřejnou správu. S navrhovaným řešením souhlasí i ministr financí Miroslav Kalousek. Jsem proto přesvědčen, že není reálná síla, která by mohla tento záměr zvrátit. Otázkou zůstává, jaký bude dosažený objem přesunutých financí z dotací přímo do rozpočtů obcí. Připravujeme vše tak, aby mohl nový systém začít fungovat od roku 2012. Dosavadní stav, kdy Praha má proti malým obcím na hlavu čtyřiapůlnásobek, je anomálií. Neusilujeme o to, aby poměr byl 1 : 1, ale přijměme model, který funguje všude standardně v západním světě, tj. že hlavní město bude mít dvaapůlnásobek.
 
* Jak se vámi popsaná praxe promítá do hospodaření Semil?
 
Semily hospodaří s ročním rozpočtem 170 milionů korun, z nichž zhruba 30-40 milionů je volných, určených na investice. Když se nám podaří získat dotace, je to samozřejmě víc, což je aktuální zejména nyní, v době enormního přísunu financí z evropských fondů. Z nich se nám také podařilo získat zatím nejvyšší částku, 60 milionů, na přestavbu městského centra a na rekonstrukci multifunkčního centra. Existují také krajské dotace, ovšem ne pro Semily.
 
* Proč ne pro Semily?
 
Těžko si domýšlet, ale prý dostatečně nespolupracujeme, a tím dotace dostávat nebudeme.
 
* Stále nerozumím.
 
Já se domnívám, že u dotací mají fungovat nějaká pravidla. Tam, kde tato pravidla existují, jsme relativně úspěšní. Ale tam, kde dotace nemají žádný limit, jako je třeba porcování krajského medvěda - u nás tomu říkáme tchoř, tam úspěšní nejsme.
 
* Takže na úrovni krajů existuje něco podobného jako ve Sněmovně?
 
Řekl bych, že v přepočtu na počet obyvatel dokonce víc. A myslím si, že Liberecký kraj není jediný, který tímto způsobem obcím rozdává. Musím natvrdo říct, že tento způsob považuji za naprosto archaický. Připadá mi, že si tím určití politici udržují jakýsi pocit mocnáře. Ti, kteří těmito penězi vládnou, se nestávají na čtyři roky správcem města, kraje, státu, ale jakýmsi monarchou, který je ten nejmoudřejší, a když uzme určitý balík peněz, dá je tam, kam má. Samozřejmě záleží na osobnosti člověka. Věřím, že to může fungovat i tak, že to pomůže odstranit nejhorší disparity v území. Ale stejně tak se může dotyčný rozhodnout pro to, aby rozšířil svůj politický vliv, případně zlomil určitý odpor.
 
* Netrpí tím ovšem Semily, když přicházejí o peníze? Myslím, že ne. Možná i proto, že jsme zavedli úplně jiný systém výběrových řízení. Vše, od zadání přes vyhodnocení až po smlouvy, visí na internetu. To je také jedna z oblastí, která určitou část dotací zablokuje.
 
* Jak je zablokuje?
 
Není tajemstvím, že v naší zemi jsou určité dotace podmíněny tak, že se konkrétní firmě dá zakázka s tím, že určitá část peněz půjde prostřednictvím někoho do stranické pokladny, další přímo do něčí kapsy. To u nás nechceme a ani nebudeme dělat. Když jsme s naším volebním seskupením vyhráli ve městě volby, bavili jsme se o tom, zda nám stojí za to porušit základní slib a získat třeba 20 milionů z dotací a pak se tvářit, jak jsme veleúspěšní. Rozhodli jsme se slib neporušit a jít těžší cestou. Byly případy, kde jsme byli úspěšní - kromě už jmenované 60milionové dotace jsme získali dotaci na regeneraci panelového sídliště, bez problémů jsou i některé další v rámci přeshraniční spolupráce s Polskem. Ale byly i situace, kdy existovala šance dotace získat, ale vzhledem k našim zásadám se tak nestalo. Na druhou stranu máme díky našemu systému, kdy se ve výběrových řízeních opravdu soutěží, takové úspory, že nám ušlé dotace vynahradí. Když se dělá soutěž poctivě, lze snížit předpokládanou rozpočtovou cenu až o čtvrtinu. Ročně to u nás činí úsporu šesti až sedmi milionů. Tolik peněz z dotací Semily dříve ani nedostávaly.
 
* Z čeho máte hlavní příjmy?
 
Jsme relativně bohatí. Máme 600 hektarů lesů, ze kterých nám plyne dost slušný zisk. Pak je naším stabilním příjmem domovní daň, která zároveň představuje jednu z konkurenčních výhod obcí. Dohodli jsme se proto s okolními obcemi, že tuto daň zvýšíme a stanovíme jednotně, abychom z tohoto důvodu nevyvolávali případné přeskupování občanů. Sjednotili jsme se na zvýšení na dvojnásobek.
 
* Má podle vás obec podnikat?
 
Jen tam, kde se jí to vyplatí. My jsme se dohodli, že se nám vyplatí nechat si správu bytového fondu a technické služby. V prvním případě je už příjem z nájemného ze 600 bytů zajímavý, ale vše vracíme zpět do bytového fondu, protože byl velmi zanedbaný. Technické služby jsme donutili podnikat. Až do roku 2007 byl jejich každoroční hospodářský výsledek osm milionů korun, zároveň se neobnovovala technika. Nový ředitel dostal manažerskou smlouvu s tím, že až 40 procent z čistého zisku ze zakázek, které realizuje pro soukromníky, se stane jeho odměnou, k čemuž bude mít menší základní plat. Vedlo to k tomu, že jsme se ze zmíněných osmi milionů obratu dostali nejdříve na 12 milionů, pak na 15,5 a letos to bude ještě víc. Dokonce se v podniku zvýšila zaměstnanost o pět lidí. Podnik ale nedostává od města žádné výhody, prochází jako každý jiný výběrovým řízením. Podmínkou je také, že nesmí pro soukromníky pracovat levněji než pro město. Čili město může podnikat, ale musí dát pozor, aby nedeformovalo trh a nelikvidovalo ostatní podnikatele ve stejném oboru.
 
* A na druhou stranu, má se obec plést do podnikání svým podnikatelům?
 
V obci musí být férové prostředí. Nelze někoho zvýhodnit a naopak. Čili obec se v podstatě plést do podnikání nemá. Nesouhlasím s tím, když někde s velkým halasem jako protikrizové opatření snižovali podnikatelům v městských nemovitostech nájemné. Tyto peníze potom někde musí chybět a vede to k tomu, že se obec pak hůře stará o to, o co se starat má. Navíc to deformuje prostředí, protože tomu, kdo nepodniká v městském domě, nájem nikdo nesníží. Krátkodobě něco takového sice může zapůsobit jako protikrizový balíček, ale dlouhodobě je to podle mě naopak balíček krizi prohlubující.
 
* Měla jsem na mysli třeba i takové věci jako velmi diskutované kouření v restauracích. V některých zemích je zakázali úplně.
 
To je něco jiného. Pokud to bude plošné a nebude se smět kouřit nikde, je to jiná situace, protože se vytváří rovné prostředí pro všechny. Pokud vím, tam, kde tento zákaz plošně platí, přičemž jde i o takové země, kde má kouření ještě větší tradici než u nás, to v podstatě problémy nevyvolalo. Ale až se podobný návrh objeví u nás, jsem opravdu zvědav, nakolik bude legislativně připraven tak, aby byl zcela neprůstřelný. Je přece známo, že obcházení zákona je jedním z nejoblíbenějších sportů Čechů. *

Autor: Moderní obec