Hlavní stránka Info a média Komentáře Malá, ale naše. Češi hájí miniobce

Malá, ale naše. Češi hájí miniobce

7. 12. 2011

V zemi s rekordním počtem obcí se politici hádají o to, jak mezi vesnice a města rozdělit výnosy z daní

 

Česko, země plná obcí 
 
Statistiky evidují v Česku celkem 6249 obcí. 
Více než každá druhá, konkrétně 59 procent z nich, přitom disponuje méně než 500 obyvatel. Dohromady v těchto obcích žije necelých osm procent české populace. 
 
Deset milionů obyvatel roztroušených do více než šesti tisíc obcí. Takovou bilancí jako Česko se nemůže „pochlubit“ žádný jiný stát EU. Byť to značně prodražuje veřejnou správu, o spojování se sousedy české obce nestojí. 
 
PRAHA / ČESKÉ BUDĚJOVICE Slučování obcí ničemu nepomůže, trápí nás jiné problémy. Tak reaguje starosta obce Brambory u Čáslavi Pavel Šotola na dotaz, zda by se malá obec se 117 obyvateli z finančních důvodů nechtěla sloučit s nějakou větší. 
„Už jsme se s dalšími třemi obcemi sloučili do sdružení při žádosti o peníze na kanalizaci, a stejně jsme neuspěli. 
Pět let čekáme, jezdíme do Prahy a dotace v nedohlednu,“ říká Šotola. 
Nevěří ani tomu, že by obec ušetřila, kdyby třeba jedna účetní pracovala najednou pro pět obcí. „Stát na nás chce tolik byrokracie, že by to jedna paní určitě nezvládla. Má co dělat s jednou vesnicí,“ tvrdí Šotola. 
Samostatná obec s kouzelným jménem Brambory přitom společně s mnoha dalšími miniaturními obcemi v Česku představuje takřka evropský unikát. V žádné jiné zemi EU s výjimkou Francie nefunguje tolik samostatných obecních úřadů jako v Česku. Zatímco v Rakousku, které je s Českem srovnatelné velikostí i počtem obyvatel, je 2357 samostatných obcí, v Česku má vlastní „radnici“ 6239 měst a vesnic, včetně těch, v nichž žije třeba jen 50 lidí. 
Pro srovnání: osmdesátimilionové Německo si může „dovolit“ jen 11 000 obcí se samostatnou působností, Švédsko 290 a Dánsko dokonce jen 98 radnic. 
Nejde přitom o to, že by obec bez radnice a starosty ztratila svou identitu nebo jméno. Jde o peníze. Pokud jeden úřad spravuje zároveň agendu třeba pro deset vesnic, znamená to významnou úsporu nákladů na veřejnou správu. A to je v době ekonomické krize, kdy se zadlužené státy snaží šetřit každou korunu, obzvlášť důležité. Proto i v Rakousku či Německu, kde funguje mnohem méně radnic, politici tlačí na další slučování. V Česku ale stejný záměr představuje ožehavé politické téma, o kterém politici sice mluví jako o něčem, čemu se republika v budoucnu nevyhne, zároveň ale nechtějí takzvaně šlápnout do vosího hnízda. 
„Je pravda, že v ČR je velké množství obcí a případné slučování některých z nich by mohlo vést k úsporám. Ovšem rozhodování o slučování je podle Ústavy výhradním právem jednotlivých obecních zastupitelstev a stát jim rozhodně nemůže nic přikazovat,“ řekl LN mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. 
„Na jedné straně stojí ekonomika a na druhé lidský rozměr. Ve většině malých obcí mají lidé zájem o veřejné dění a svou obec spravují velmi dobře,“ řekl LN senátor za ODS a starosta Hluboké Tomáš Jirsa. Místo nějakého nátlaku shora proto vidí řešení spíše v dobrovolné spolupráci jednotlivých radnic. „My jsme se také dohodli s kolegy na tom, že odpad sváží jedna firma nejen od nás, ale i z dalších deseti okolních obcí,“ uvedl Jirsa. 
Zástupci Sdružení měst a obcí se obávají, že stát chce nakonec donutit obce ke slučování „plíživou“ formou. „Odpovídá tomu fakt, že na obecní úřady přechází stále více povinností a administrativy, ale zároveň stále méně peněz,“ řekla LN vedoucí legislativně právního oddělení SMOCR Ludmila Němcová. 
 
Poznámku k tématu čtěte na straně 10 
 
***
 
Vesničko má středisková 
 
* Jediný stát v EU počtem obcí srovnatelný s Českem je Francie. V šedesátimilionové zemi existuje 36 000 radnic. 
* Ve Francii je ovšem zároveň zaveden princip „dobrovolně povinného“ slučování, což znamená, že každá obec má sice svého starostu (někdy jen čestná funkce), ovšem kompetence výkonu státní správy a samosprávy se dělí mezi členy sdružení více obcí nebo jsou přeneseny na jednu střediskovou obec. 
* Vznik společenství podporuje stát mimo jiné tím, že velkou část státních dotací může získat pouze sdružení, nikoliv jen jedna vesnice. 
* Francouzský příklad by se podle mnohých hodil pro Česko. „My bychom určitě preferovali francouzský model, který je nám z kulturního i historického hlediska nejbližší,“ myslí si poslanec a místopředseda hnutí Starostové a nezávislí Stanislav Polčák. 
* Ministerstvo vnitra už v roce 2006 připravilo pracovní návrh novely zákona o obcích, který počítal právě se zavedením francouzského modelu. Podle tohoto návrhu by měla vznikat společenstva obcí, ovšem nikoliv jen jako dnešní účelová a různorodá spojenectví, ale jako zákonem daný svazek s pevně stanovenými právy a povinnostmi. Některé kompetence by zůstaly v pravomoci jednotlivých radnic, další by se rozdělily. „Návrh ale ztroskotal na jeho nedořešeném financování. Nikdy proto nebyl projednán v parlamentu,“ řekla LN mluvčí ministerstva Petra Schneiderová. 
* Systém střediskových obcí fungoval už v socialistickém Československu. V době centralizace veřejné správy v 60. letech 20. století byly v některých vesnicích rušeny místní národní výbory, obec, ve které zůstal, se pak nazývala středisková. 
 
Počet obcí se samostatnou 
působností v některých zemích 
přepočet na 
počet obcí 100 000 ob. 
Rakousko 2357 28,3 
Švýcarsko 2515 32,9 
Česko 6249 59,3 
Švédsko 290 3,1 
Dánsko 98 1,8 
Německo 11 319 13,8 
Francie 36 781 57,0 
 
počet 
obyvatel okres 
1. Březina 5 Vyškov 
2. Vlkov 16 České Budějovice 
3. Vysoká Lhota 22 Pelhřimov 
4. Vysoká 23 Svitavy 
5. Kuřimany 23 Strakonice 
6. Čilá 24 Rokycany 
7. Hradiště 25 Rokycany 
8. Bludov 27 Kutná Hora 
9. Hvožďany 27 Domažlice 
10. Staňkovice 29 Litoměřice 
10. Moravecké Pavlovice 29 Žďár n. S. 
 
Zástupci Sdružení měst a obcí se domnívají, že stát chce donutit obce ke slučování „plíživou“ cestou. Na obecní úřady přechází stále více povinností a stále méně peněz.

Autor: Lidové noviny