Hlavní stránka Info a média Komentáře Karel Zitterbart: Fungující zdravotnictví a široká podpora v regionech

Karel Zitterbart: Fungující zdravotnictví a široká podpora v regionech

16. 2. 2020

Strádáme-li zdravotně, můžeme jen obtížně vést produktivní, sociálně a ekonomicky spokojený život. Nejen dostupnost a kvalita lékařské péče, ale i zdravá krajina, životní styl a sociální vazby určují naše zdraví. Jak si stojíme nyní a co nastane?

Karel Zitterbart: Fungující zdravotnictví a široká podpora v regionech

Karel Zitterbart: Fungující zdravotnictví a široká podpora v regionech

Především stárneme, v roce 2040 bude v České republice každý čtvrtý člověk starší 65 let, dnes tento podíl nedosahuje ani pětiny. Výdaje na zdravotní péči jsou u nás ve srovnání s vyspělým světem relativně nízké, např. o 1,5-2 % HDP nižší proti průměru států sdružených v OECD. Financování je založeno na širokém veřejném pojistném krytí (fakticky zdravotní dani), přímé platby obyvatel za péči jsou málo významné a v čerpání služeb nejsou větší bariéry: tzv. „gate-keeping“ ze strany praktických lékařů je omezený. Za této situace bude obtížné, aby systém zůstal dostupný, efektivní a finančně udržitelný. Koneckonců excesy v odlehlejších oblastech vidíme již dnes (např. Rumburk a péče pro Šluknovský výběžek).

Jak důležitý je STANem navrhovaný „Marshallův plán pro regiony“, vypovídá kratší délka života v socioekonomicky znevýhodněných oblastech. Lidé v nejvíce strádajícím regionu umírají o 4,1 roku (!) dříve ve srovnání s regiony nejvyspělejšími. Městské regiony jsou na tom lépe, na prvním místě ve střední délce života je Praha s přibližně osmi měsíci života nad průměrem.

V odlehlejších oblastech a menších sídlech čelíme problému s dostupností péče, zanikají především praxe praktických lékařů a dětských lékařů v menších sídlech.

Co tedy STAN a zdravotnictví pro nadcházející krajské volby? Myslím si, že naším hlavním cílem by měly být obce s dostupnými zdravotními službami. Pojďme pracovat na aktivitě, nazvěme ji např. „Venkovský doktor“, která zahrne kraje i místní samosprávy. Řekněme, že krajský radní pro zdravotnictví je i „Váš radní pro zdraví“. I s vědomím, že klíčová je role zdravotních pojišťoven a toho, jak rozdílná situace je v jednotlivých krajích (někde zřizují kraje v dané oblasti např. jen třetinu lůžek), vidím nutnost lépe definovat a jasně naplňovat odpovědnost krajského radního pro zdravotnictví ve vztahu k zákonným povinnostem krajů:

  • Měl by posílit svůj mandát v jednáních s plátci péče, především o rozsahu poskytované péče, protože nejlépe shrne znalost regionu z úrovně místních samospráv.
  • STAN by měl prosazovat silnou pozici radního, který se za občany či lékaře postaví i v případě sporu s pojišťovnami.
  • Navrhujme vytvořit krajská poradenská centra pro zdraví, která budou mj. tlumočit lidem jejich práva a kompetence v oblasti zdravotnictví při jednání s lékaři, nemocnicemi a pojišťovnami.
  • Tato centra též realizují programy zlepšení zdravotní gramotnosti („posílíme Vaše znalosti a sebevědomí v řešení běžných zdravotních problémů“), neboť v ČR je proti průměru OECD vysoký počet návštěv nemocných u lékaře za rok).
  • Zlepšeme dostupnost zdravotních služeb a obslužnost v odlehlých oblastech či na hranicích krajů, mj. podpořme bezproblémovou dopravu k lékaři v rámci mikroregionů, např. pro seniory či matky s dětmi.
  • Program „Vesnický doktor“ podpoří též tzv. sdružené praxe více lékařů sdílejících prostory, vybavení a ordinujících na jednom místě, přičemž samosprávy podporují dopravu lidí do těchto ordinací v odlehlejších oblastech.
  • Budujme krajské zdravotní školství, zdravotnický personál v mnoha případech odchází z regionu, ve kterém studoval, lze zvažovat bližší propojení středního školství a nemocnic zřizovaných krajem.

Autor: Karel Zitterbart, předseda odborné komise STAN ke zdravotnictví